Zákon o pojištění
Zákon o pojištění je dokument ustavující pravidla při sjednání pojištění. Tento zákon se vztahuje i na životní pojištění. Zákon o pojištění ve zkratce a zjednodušeně obsahuje práva a povinnosti pojišťoven, nad kterými dohlíží Česká národní banka.
Upozornění: Za správnost, přesnost a aktuálnost tohoto dokumentu neručíme. Doporučujeme kontaktovat právní kancelář.
277/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. července 2009
o pojišťovnictví
Změna: 409/2010 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropská unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie40) a upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví.
a) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou se sídlem na území České republiky a provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou se sídlem na území České republiky,
b) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor jiného než Česká republika (dále jen „jiný členský stát“) a provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou se sídlem na území jiného členského státu,
c) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného státu, než který je uveden v písmenech a) a b) (dále jen „třetí stát“), a provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou se sídlem na území třetího státu.
(1) Tento zákon se nevztahuje na provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem, důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření, zaměstnaneckého penzijního pojištění, úrazového pojištění zaměstnanců a veřejného zdravotního pojištění2).
(2) Tento zákon se dále nevztahuje na činnost
a) pojišťoven vykonávajících svoji činnost na principu vzájemnosti (dále jen „vzájemná pojišťovna“), u kterých se plnění mění podle dostupných zdrojů a které vyžadují, aby každý z jejich členů platil stejný příspěvek,
b) institucí jiných než pojišťoven spočívající v poskytování plnění zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným patřícím do jednoho obchodního závodu nebo podnikatelského seskupení nebo do jednoho ekonomického oboru nebo skupiny oborů, a to pro případ smrti nebo dožití se stanoveného věku anebo pro případ přerušení nebo omezení činnosti, bez ohledu na to, jsou-li k závazkům vyplývajícím z této činnosti vytvářeny technické rezervy,
c) institucí jiných než pojišťoven spočívající v uzavírání závazků poskytnout plnění pouze v případě smrti, jestliže toto plnění nepřesáhne průměrné náklady na pohřeb nebo jestliže je poskytováno nepeněžní plnění,
d) vzájemné pojišťovny vykonávající činnosti neživotního pojištění, která uzavřela s jinou vzájemnou pojišťovnou dohodu, na jejímž základě jsou závazky z jí uzavřených pojistných smluv plně zajištěny, nebo podle které jiná pojišťovna přebírá závazky vyplývající z těchto smluv,
e) institucí a pojišťoven se sídlem v jiném členském státě vyňatých z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon a na operace vyloučené touto směrnicí,
f) institucí jiných než pojišťoven spočívající v poskytnutí pomoci v případě poruchy nebo nehody silničního vozidla, ke které dojde na území České republiky, a jedná-li se o
1. opravu na místě, pokud poskytovatel služby využívá k této činnosti převážně vlastních zaměstnanců a vlastního vybavení,
2. převoz vozidla do nejbližšího nebo nejvhodnějšího místa opravy a přeprava řidiče a spolucestujících do nejbližšího místa, ze kterého mohou pokračovat ve své cestě jinými prostředky,
3. převoz vozidla, popřípadě řidiče a spolucestujících do místa jejich bydliště, do místa jejich odjezdu, je-li odlišné od místa jejich bydliště, nebo do cílového místa ve stejném státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“),
g) uskupení bez právní osobnosti spočívající v poskytování vzájemného zabezpečení pro své členy, a to bez povinnosti platit pojistné nebo vytvářet technické rezervy,
h) spočívající v pojištění exportních úvěrů na účet státu nebo se zárukou státu nebo, je-li stát pojistitelem, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
i) Garančního systému finančního trhu a jím spravovaných fondů podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a zákona upravujícího činnost bank4),
j) Garančního fondu obchodníků s cennými papíry5).
(3) Podmínka, že k poruše nebo nehodě silničního vozidla dojde na území České republiky, neplatí v případě podle odstavce 2 písm. f) bodů 1 a 2, jestliže oprava vozidla na místě nebo jeho převoz jsou poskytovány institucí na území jiného státu bez povinnosti zaplatit jakoukoliv dodatečnou platbu recipročně proti předložení členské karty instituce, jíž je oprávněná osoba členem, a to na základě dohod mezi takovými institucemi.
(4) Tento zákon se nevztahuje také na zajišťovací činnost prováděnou nebo plně zaručenou Českou republikou provozovanou z důvodu veřejného zájmu na pojistné ochraně, kdy charakter pojistného rizika nebo situace na trhu neumožňují získat odpovídající soukromé zajištění.
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu, s výjimkou pojišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon,
b) tuzemskou pojišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona,
c) pojišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto jiném členském státě uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti,
d) pojišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat pojišťovací činnost,
e) kaptivní pojišťovnou pojišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této pojišťovny výhradně omezuje na poskytování pojištění pojistných rizik osoby nebo osob společně tvořících podnikatelské seskupení,
f) pojišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, investování, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků,
g) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu nebo zajišťovna z třetího státu, s výjimkou zajišťovny, která je vyjmuta z působnosti směrnice Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon,
h) tuzemskou zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona,
i) zajišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto členském státě uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti,
j) zajišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat zajišťovací činnost,
k) kaptivní zajišťovnou zajišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této zajišťovny výhradně omezuje na poskytování zajištění pojistných rizik osoby nebo osob s ní vzájemně propojených,
l) zajišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (dále jen „zajistné“) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (dále jen „zajišťovací smlouva“), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemž součástí zajišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistněmatematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty,
m) investováním nakládání s veškerými aktivy v majetku pojišťovny nebo zajišťovny,
n) likvidací pojistné události soubor činností počínající šetřením směřujícím k určení povinnosti pojišťovny plnit z události vyvolané pojistným nebezpečím, stanovení výše tohoto plnění a končící jeho výplatou oprávněné osobě nebo poškozenému, anebo sdělením, že tato povinnost nevznikla,
o) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo
1. pojišťovny, u které je pojištěno pojistné riziko z neživotního pojištění,
2. pojišťovny, u které je pojištěn závazek ze životního pojištění,
3. zajišťovny, jedná-li se o zajištění,
p) hostitelským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovna nebo zajišťovna pobočku nebo, ve kterém dočasně poskytuje služby; v případě životního pojištění se členským státem, ve kterém pojišťovna poskytuje služby, rozumí členský stát závazku a v případě neživotního pojištění se takovým členským státem rozumí členský stát, ve kterém se nachází pojistné riziko, pokud je takový závazek nebo riziko pojištěno pojišťovnou nebo její pobočkou, která se nachází v jiném členském státě,
r) pobočkou každá trvalá přítomnost pojišťovny nebo zajišťovny na území jiného než domovského členského státu, bez ohledu na to, zda má tato přítomnost formu organizační složky pojišťovny nebo zajišťovny, nebo se jedná o zastoupení této pojišťovny nebo zajišťovny třetí osobou, která má trvalé pověření jednat za pojišťovnu nebo zajišťovnu, jaké by měla její organizační složka; jedná-li se o pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky, rozumí se jí odštěpný závod podle občanského zákoníku,
s) svobodou dočasně poskytovat služby právo provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, a to v rozsahu povolení uděleného orgánem dohledu domovského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu,
t) orgánem dohledu orgán vykonávající dohled nad pojišťovací nebo zajišťovací činností pojišťovny nebo nad zajišťovací činností zajišťovny,
u) Evropským orgánem dohledu Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění,
v) údajem o osobě jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště fyzické osoby, v případě fyzické osoby podnikající též místo jejího podnikání, nebo obchodní firma nebo název a sídlo právnické osoby.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) životním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
b) neživotním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
c) životním zajištěním přebírání rizik vyplývajících z pojistných smluv životního pojištění,
d) neživotním zajištěním přebírání rizik vyplývajících z pojistných smluv neživotního pojištění,
e) solventností schopnost pojišťovny nebo zajišťovny zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
f) správou pojištění nebo zajištění činnosti zabezpečující trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv,
g) pojistným kmenem soubor uzavřených pojistných smluv,
h) příslušenstvím pojistného kmene práva a povinnosti, které vyplývají z uzavřených pojistných smluv, a aktiva odpovídající tomuto kmeni,
i) kmenem zajišťovacích smluv soubor uzavřených zajišťovacích smluv,
j) příslušenstvím kmene zajišťovacích smluv práva a povinnosti, které vyplývají z uzavřených zajišťovacích smluv, a aktiva odpovídající tomuto kmeni,
k) pojistnými podmínkami smluvní podmínky zpracované pojišťovnou pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění sjednávaných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky,
l) asistenčními službami pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého bydliště, která spočívá v závazku pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle pojistné smlouvy, pokud se tato osoba dostane do nesnází v důsledku pojistné události, přičemž pomoc může mít formu peněžitého nebo věcného plnění a věcné plnění může být poskytováno na základě smluvního vztahu osobou odlišnou od pojišťovny; za asistenční službu se nepovažuje servis nebo údržba vozidla ani informace o poskytování této služby nebo její zprostředkování,
m) členským státem, ve kterém se nachází pojistné riziko pojištěné pojistnou smlouvou týkající se neživotního pojištění, členský stát,
1. na jehož území se nacházejí pojištěné budovy, jejich součásti, příslušenství a věci, které se v nich nacházejí, jsou-li pojištěny stejnou pojistnou smlouvou,
2. kde je registrován pojištěný dopravní prostředek bez ohledu na jeho typ,
3. kde pojistník uzavřel pojistnou smlouvu na dobu 4 a méně měsíců, která se týká pojistných rizik spojených s cestováním bez ohledu na pojistné odvětví, nebo
4. ve kterém má pojistník jako fyzická osoba bydliště, nebo jako právnická osoba svůj odštěpný závod, ke kterému se pojištění vztahuje, jedná-li se o případy, které nejsou uvedeny v bodech 1 až 3,
n) členským státem závazku členský stát, ve kterém má pojistník, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se životního pojištění, bydliště, nebo je-li pojistník právnickou osobou, členský stát, ve kterém se nachází sídlo nebo pobočka této právnické osoby, ke kterým se smlouva vztahuje,
o) externím zajištěním činností ujednání pojišťovny nebo zajišťovny s poskytovatelem služby, procesu nebo činnosti, jehož prostřednictvím, a to buď přímo nebo prostřednictvím jejich dalšího externího zajištění, bez ohledu na to, zda činnost poskytovatele podléhá dohledu, si pojišťovna nebo zajišťovna zabezpečuje výkon služby, procesu nebo činnosti, kterou by jinak vykonávala sama.
(3) Pro účely tohoto zákona se ovládající osobou rozumí osoba, která
a) disponuje většinou hlasovacích práv společníků nebo členů v jiné obchodní korporaci; není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, je ovládající osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, jsou ovládajícími osobami,
b) má právo jmenovat, volit či odvolat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu jiné obchodní korporace a je zároveň společníkem nebo členem takové korporace,
c) má právo uplatňovat rozhodující vliv v jakékoliv jiné obchodní korporaci, jejíž je společníkem nebo členem, na základě smlouvy, kterou s ní uzavřela, nebo podle jejích stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, umožňuje-li právo, jímž se taková korporace řídí, aby se těmto smlouvám nebo stanovám, společenským nebo zakladatelským smlouvám podřídila,
d) je společníkem nebo členem jakékoli jiné obchodní korporace a
1. většina členů statutárního nebo kontrolního orgánu této korporace byla jmenována výhradně pomocí využití jejích hlasovacích práv, nemá-li však jiná osoba vůči této ovládané osobě práva uvedená v písmenech a), b) nebo c), nebo
2. vykonává na základě dohody uzavřené s ostatními společníky nebo členy této korporace většinu hlasovacích práv společníků nebo členů v této korporaci, nebo
e) jinak než podle písmen a) až d) skutečně uplatňuje rozhodující vliv v jiné osobě.
a) písm. a), b) a d) musí být k hlasovacím, jmenovacím a odvolacím právům ovládající osoby přičtena práva všech ostatních ovládaných osob a práva náležející kterékoli osobě jednající vlastním jménem, ale na účet ovládající osoby nebo jiné ovládané osoby,
b) písm. a), b) a d) se od práv uvedených v odstavci 3 musí odečíst práva
1. příslušející k akciím nebo podílům drženým na účet jakékoli osoby jiné než ovládající osoby nebo některé ovládané osoby, nebo
2. příslušející k akciím nebo podílům drženým jako záruka, jsou-li tato práva vykonávána v souladu s přijatými pokyny nebo je-li držení těchto akcií nebo podílů pro držící obchodní závod součástí běžné obchodní činnosti ve spojitosti s poskytováním půjček, za podmínky, že hlasovací práva jsou vykonávána v zájmu osoby poskytující záruku,
c) písm. a) a d) musí být od souhrnu hlasovacích práv společníků ovládané osoby odečtena hlasovací práva příslušející k akciím nebo podílům, které jsou v držení této osoby, jí ovládané osoby nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto osob.
(5) Při posuzování přímého nebo nepřímého podílu se nepřihlíží k hlasovacím právům ani podílům drženým bankami, spořitelními a úvěrními družstvy nebo obchodníky s cennými papíry v důsledku upsání nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí7), pokud práva spojená s tímto podílem nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud do jednoho roku ode dne jejich nabytí dojde ke změně jejich vlastníka.
(6) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) ovládanou osobou osoba, vůči níž je jiná osoba v postavení ovládající osoby; všechny ovládané osoby ovládaných osob jsou rovněž považovány za ovládané osoby ovládající osoby, která je v čele těchto osob,
b) osobou s účastí na jiné osobě
2. jiná než ovládající osoba, která drží účast na jiné osobě,
3. osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo
4. osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,
2. jiná než ovládaná osoba, ve které drží jiná osoba účast,
3. řízená osoba propojená s jinou osobou vztahem jednotného řízení, nebo
4. osoba, která má během účetního období s jinou osobou převážně tytéž osoby s funkcí člena statutárního nebo kontrolního orgánu nebo osoby s účastí na jejich řízení, aniž by mezi nimi byl vztah ovládání nebo jednotného řízení,
d) účastí přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby,
e) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech právnické osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje vykonávat významný vliv na řízení této právnické osoby; podíl se posuzuje obdobně jako podíl na hlasovacích právech emitenta podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
f) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě včetně podílu na hlasovacích právech z cenných papírů,
g) pojišťovací holdingovou osobou ovládající osoba, která není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty a jejíž hlavní činností je získávat a držet podíly v ovládaných osobách, které jsou výlučně nebo převážně pojišťovnami nebo zajišťovnami, přičemž alespoň jedna z těchto ovládaných osob je tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou,
h) pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností ovládající osoba jiná než pojišťovna nebo zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podle zákona upravujícího finanční konglomeráty, jejíž alespoň jedna ovládaná osoba je tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou,
i) skupinou 2 nebo více osob, mezi kterými existuje úzké propojení,
j) úzkým propojením vztah, kdy jsou 2 nebo více osob propojeny takovým způsobem, že
1. jedna z osob je přidruženou osobou jiné osoby, a to přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nebo osob,
2. 2 osoby jsou ovládanými osobami téže ovládající osoby, a to přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nebo osob, nebo
3. většinu členů statutárních nebo kontrolních orgánů jedné osoby tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních nebo kontrolních orgánech jiné osoby nebo osob, které jsou s jinou osobou v úzkém propojení podle bodů 1 až 3, ledaže jde o osoby, které vykonávají takovou funkci v rámci svého podnikání na profesionálním základě a není-li účelem výkonu jejich funkce vzájemné propojení aktivit osob, v nichž je funkce člena statutárního, řídícího nebo dozorčího orgánu vykonávána,
k) osobou s klíčovou funkcí osoba, která skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo kontroluje činnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo osoba odpovědná za řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit nebo pojistněmatematické činnosti, anebo osoba odpovědná za výkon jiné činnosti určené pojišťovnou nebo zajišťovnou jako klíčové; jde-li o monistický systém vnitřní struktury tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, je osobou, která ji řídí, také člen její správní rady,
l) operací uvnitř skupiny transakce, v jejímž důsledku se pojišťovna nebo zajišťovna stává při úhradě svého dluhu nebo splnění pohledávky přímo či nepřímo závislou na rozhodování jiných osob ve stejné skupině nebo na rozhodování jiné osoby úzce propojené s osobami v této skupině.
(7) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) upisovacím rizikem riziko ztráty nebo změny vyvolávající ztrátu hodnoty závazku z pojištění nebo zajištění způsobené nepřiměřenými předpoklady při stanovení výše pojistného, zajistného nebo technických rezerv,
b) tržním rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů,
c) úvěrovým rizikem riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoli dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, v podobě rizika selhání protistrany nebo rizika kreditního rozpětí nebo koncentrace tržních rizik,
d) operačním rizikem riziko ztráty vyplývající z nepřiměřenosti nebo selhání vnitřních procesů, zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, systémů nebo z vnějších událostí,
e) rizikem likvidity riziko neschopnosti pojišťovny nebo zajišťovny zpeněžit své investice a další aktiva určená k úhradě svých dluhů v okamžiku, kdy se stávají splatnými,
f) rizikem koncentrace všechna vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je dostatečně velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny,
g) technikami snižování rizik všechny techniky, které umožňují pojišťovně nebo zajišťovně přenést část nebo všechna jejich rizika na jinou smluvní stranu,
h) mírou rizika matematická funkce, která přiřazuje peněžní částku dané prognóze rozdělení pravděpodobnosti a monotónně roste s úrovní vystavení rizikům, která jsou podkladem dané prognózy rozdělení pravděpodobnosti,
i) externí ratingovou agenturou právnická osoba vydávající úvěrové hodnocení na základě povolení uděleného v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ratingové agentury41) nebo centrální banka vydávající úvěrové hodnocení, na kterou se nevztahuje tento přímo použitelný předpis.
PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTÍ V POJIŠŤOVNICTVÍ
Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví
(1) Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(2) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(3) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může také tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(4) Žádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(5) Provozovat činnost podle odstavců 1 a 2 může pouze pojišťovna nebo zajišťovna, jejíž skutečné sídlo a sídlo zapsané ve veřejném nebo obdobném rejstříku je umístěno ve stejném státě, jako je stát jejího domovského dohledového orgánu.
(1) Tuzemská pojišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „pojišťovna“. Tuzemská zajišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „zajišťovna“.
(2) Slovo „pojišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost, s výjimkou pojišťovny, jejíž činnost je upravena jiným právním předpisem a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí. Slovo „zajišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se toto slovo nebo jeho tvar vyskytuje, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost, s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele oprávněného provozovat zprostředkování zajištění.
Další požadavky na provozování činností v pojišťovnictví
(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu povolení uděleném jí orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.
(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní korporace, včetně korporace se sídlem na území jiného státu, než je Česká republika.
(3) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna ve své činnosti na území České republiky využívá služeb pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, může při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat pouze osobu, která svoji činnost vykonává v souladu se zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.
(4) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna založená jako akciová společnost vydává akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě.
(5) Pojišťovna a zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle tohoto zákona.
(6) Pojišťovna a zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů11).
Základní ustanovení o řídicím a kontrolním systému
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný řídicí a kontrolní systém, který zajišťuje řádné a obezřetné řízení její činnosti a dodržování požadavků podle § 7 až 7i; tento systém zahrnuje nejméně
a) přiměřenou a jasně vymezenou organizační strukturu s jasným určením a vhodným oddělením povinností,
b) účinný způsob předávání informací a
c) řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit a pojistněmatematické činnosti.
(2) Řídicí a kontrolní systém je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.
(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít svým statutárním orgánem schválenou písemnou koncepci, pokud jde alespoň o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit, případně též, pokud jde o externí zajištění činností, a zajistí, aby byla tato koncepce naplňována; jde-li o monistický systém vnitřní struktury pojišťovny nebo zajišťovny, rozumí se pro účely tohoto zákona statutárním orgánem správní rada. Pravidelně, nejméně však jednou ročně, přezkoumává její funkčnost. Její úpravu je povinna provést v souvislosti s jakoukoli významnou změnou ve svém řídicím a kontrolním systému nebo v některé oblasti své činnosti.
(4) K zajištění kontinuity a řádného a obezřetného výkonu svých činností tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna přijme vhodná opatření, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.
Požadavky na osoby s klíčovými funkcemi
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zajistí, aby všechny osoby s klíčovými funkcemi pojišťovny nebo zajišťovny byly způsobilé a důvěryhodné a nebyly ve střetu zájmů, který by byl na újmu jejího řádného a obezřetného řízení.
(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna bez zbytečného odkladu České národní bance sdělí změny osob podle odstavce 1 spolu se všemi informacemi a doklady potřebnými k posouzení, zda tyto osoby jsou způsobilé a důvěryhodné.
(3) Pokud osoba podle odstavce 1 přestane splňovat požadavky podle odstavce 1, oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost příslušné tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která o tom bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku.
(4) Ten, kdo navrhuje změnu osoby člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, doloží tomu, kdo o této změně rozhoduje, že tato osoba splňuje požadavky podle odstavce 1.
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít účinný systém řízení rizik zahrnující strategie a postupy hlášení nezbytné pro soustavnou identifikaci, měření, sledování, správu a vnitřní ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena. Systém řízení rizik musí umožňovat vyhodnocování rizik jednotlivě i v jejich souhrnu, včetně vyhodnocování jejich vzájemných závislostí. Systém řízení rizik je vhodně začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny a osoby uvedené v § 7a odst. 1 jej musí v rozhodovacích procesech náležitě respektovat.
(2) Systém řízení rizik se vztahuje na rizika zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle § 74 a na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu; systém řízení rizik se vztahuje nejméně na
a) upisování pojištění a tvorbu technických rezerv,
c) investice, zejména deriváty a podobné závazky,
d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace,
f) zajištění a další techniky snižování rizik.
(3) Písemná koncepce podle § 7 odst. 3 zahrnuje postupy a techniky řízení rizik podle odstavců 2 a 6 a v případě uplatnění koeficientu volatility také kritéria jejího použití. Součástí této koncepce je plán likvidity zohledňující peněžní toky ve vztahu k aktivům a závazkům, podléhají-li vyrovnávací úpravě podle § 54b nebo koeficientu volatility podle § 54c a 54d. V případě investičního rizika, které zahrnuje zejména riziko tržní, úvěrové riziko a riziko likvidity, je tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna povinna České národní bance prokázat dodržení postupu podle § 60 a 61.
(4) Používá-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna při výpočtu technických rezerv a solventnostního kapitálového požadavku hodnocení úvěrového rizika zpracovaného externí ratingovou agenturou, nespoléhá pouze na takové hodnocení a použije, je-li to možné, současně i jiný vhodný způsob tohoto hodnocení.
(5) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá nebo hodlá používat částečný nebo úplný interní model pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 77, vztahuje se řízení rizik také na povinnost
a) navrhnout a zavést daný model,
b) testovat a ověřit platnost modelu,
c) vést dokumentaci k modelu a jeho změnám,
d) analyzovat funkčnost modelu a vypracovávat o něm souhrnné zprávy a
e) informovat statutární nebo kontrolní orgán o funkčnosti interního modelu, o oblastech, ve kterých je nutno zajistit zlepšení, a podávat tomuto orgánu informace o postupu a výsledcích odstraňování zjištěných nedostatků.
(6) Řízení aktiv a pasiv podle odstavce 2 písm. b) zahrnuje pravidelné vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu
a) vůči předpokladům extrapolace příslušné bezrizikové výnosové křivky a
b) v případě použití vyrovnávací úpravy podle § 54b
1. vůči předpokladům, na kterých je založen její výpočet, včetně výpočtu základního rozpětí, a možného vlivu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál,
2. vůči změnám složení přiřazeného portfolia aktiv a
3. na snížení vyrovnávací úpravy na nulovou hodnotu, nebo
c) v případě použití koeficientu volatility podle § 54c také
1. vůči předpokladům pro výpočet koeficientu volatility včetně možného dopadu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál a
2. na snížení koeficientu volatility na nulovou hodnotu.
(7) Pravidla a četnost vyhodnocování podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.
Vlastní posuzování rizik a solventnosti
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna jako součást svého systému řízení rizik provádí své vlastní posuzování rizik a solventnosti; posuzování rizik a solventnosti zahrnuje nejméně
a) veškeré požadavky na solventnost s ohledem na individuální rizikový profil, schválené limity rozsahu rizika a celkovou strategii pojišťovny nebo zajišťovny,
b) trvalé dodržování požadavků týkajících se technických rezerv podle § 52 až 57 a kapitálových požadavků podle § 73 a 79; v případě použití vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility se vyhodnocení dodržování kapitálových požadavků provede jak se zohledněním, tak i bez zohlednění těchto úprav, a
c) rozsah, kterým se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku podle § 73, vypočítanému podle standardního vzorce podle § 76 nebo prostřednictvím částečného nebo úplného interního modelu podle § 77.
(2) Pro účely odstavce 1 písm. a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje postupy, které jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností a které jí umožňují dostatečně spolehlivě zjišťovat a posuzovat rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém a dlouhodobém výhledu. Oprávněnost používaných metod vlastního posouzení rizik a solventnosti musí být prokazatelná.
(3) V případě podle odstavce 1 písm. c), pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá interní model, provede posouzení spolu s opětovnou kalibrací, která přizpůsobí interní hodnoty rizika míře rizika a kalibraci solventnostního kapitálového požadavku.
(4) Vlastní posuzování rizik a solventnosti tvoří nedílnou součást celkové strategie tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, které jej zohledňují ve svých strategických rozhodnutích. Pojišťovna nebo zajišťovna prokazuje České národní bance vhodnost metod použitých k tomuto posuzování.
(5) Pojišťovna a zajišťovna provádí posouzení rizik a solventnosti pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně ve svém rizikovém profilu a o výsledcích každého posouzení informuje Českou národní banku. Posouzení rizik a solventnosti neslouží k výpočtu kapitálového požadavku. Solventnostní kapitálový požadavek lze upravit pouze v souladu s § 90a, 91c, 95a a 95b.
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný systém vnitřní kontroly, který zahrnuje nejméně postupy účtování a postupy řízení, rámec vnitřní kontroly, vhodné mechanismy informování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny a kontrolu zajišťování shody s právními předpisy, kterými se řídí jejich činnost.
(2) Kontrola zajišťování souladu činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s právními předpisy podle odstavce 1 zahrnuje předkládání návrhů statutárnímu a kontrolnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny k zajišťování tohoto souladu, předkládání informací o vyhodnocení možných dopadů jakýchkoli změn v právním prostředí na provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a rozpoznávání a vyhodnocování rizika nesouladu s těmito právními předpisy.
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný vnitřní audit, který zahrnuje posuzování vhodnosti a efektivnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků řídicího a kontrolního systému.
(2) Vnitřní audit je objektivní a nezávislý na provozních činnostech.
(3) Ke všem zjištěním a doporučením učiněným při provádění vnitřního auditu přijme statutární nebo kontrolní orgán tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny odpovídající opatření a zajistí jejich provedení.
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje
a) koordinaci výpočtu technických rezerv,
b) zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů a předpokladů aplikovaných při výpočtu technických rezerv,
c) posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv,
d) srovnávání hodnoty nejlepších odhadů se zkušeností,
e) informování statutárního nebo kontrolního orgánu o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv,
f) dohlížení na výpočet technických rezerv podle § 52 až 57,
g) posuzování celkové koncepce upisování včetně způsobu stanovení sazeb pojistného a jejich přiměřenosti,
h) posuzování přiměřenosti zajistných ujednání,
i) činnosti přispívající k účinnosti systému řízení rizik, zejména konstrukci rizikových modelů, které jsou podkladem pro výpočet kapitálových požadavků podle § 73 až 79b a pro vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, a
j) posuzování souladu rozdělení výnosů z investování s ujednáním pojistné smlouvy.
(2) Výkonem činností podle odstavce 1 může pojišťovna nebo zajišťovna pověřit pouze osobu, která prokáže znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.
Pravidla pro externí zajištění činností
(1) Zajišťuje-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna externě svoji určitou činnost, není tím dotčena její odpovědnost za plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele služby a zajistí
a) součinnost poskytovatele služby s pojišťovnou nebo zajišťovnou a s Českou národní bankou a
b) přístup orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, a auditora podle § 80 odst. 2 k údajům o takto zabezpečované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny.
(3) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 má v rámci řídicího a kontrolního systému písemnou koncepci pro externí zajištění některých činností.
(4) Externí zajištění rozhodujících nebo významných činností je zakázáno, pokud by vedlo k
a) podstatnému zhoršení kvality řídicího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny,
b) nadměrnému zvýšení operačního rizika,
c) zhoršení možnosti České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, sledovat plnění jejích povinností, nebo
d) narušení kvality a nepřetržitého poskytování služeb pojistníkům.
(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna informuje předem Českou národní banku o každém svém rozhodnutí externě zajistit rozhodující nebo významnou činnost. O každém následném závažném vývoji takto zajištěné provozní činnosti informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu.
Řídicí a kontrolní systém na individuálním základě a na úrovni skupiny
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém na individuálním základě.
(2) Řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny se řídí § 92c. Zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy používané členy ve skupině jsou vzájemně souladné a propojené a schopné produkovat informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci skupiny a pro účely výkonu dohledu.
Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) prvky systémů podle § 7, 7b až 7e,
b) činnosti podle § 7b a 7d až 7f,
c) požadavky podle § 7a a činnosti, které jim podléhají, a
d) podmínky pro externí zajištění služeb nebo pojišťovacích nebo zajišťovacích činností, zejména u poskytovatelů služeb, kteří mají sídlo ve třetích státech.
Řídicí a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny z třetího státu
Pro pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky musí být zavedeny postupy nezbytné k plnění požadavků podle § 7 až 7i na úrovni této pojišťovny nebo zajišťovny, s výjimkou zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému na úrovni skupiny.
(1) Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické osoby, která se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v České republice, je výpis z Rejstříku trestů podle zákona upravujícího Rejstřík trestů12) (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“).
(2) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady, ne staršími než 3 měsíce, vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Občan České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také odpovídajícími doklady, ne staršími než 3 měsíce, vydanými státem, ve kterém se v uvedené době zdržoval.
(3) Jestliže stát podle odstavce 2 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad, ne starší než 3 měsíce, vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Nevydává-li ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce.
(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.
(5) Zahraniční právnická osoba dokládá bezúhonnost též doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém působí, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Tuzemská právnická osoba, která v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém v uvedené době působila.
(6) Jestliže stát podle odstavce 5 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Nevydává-li soud nebo správní úřad podle věty první ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.
PROVOZOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI
Provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou
Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou
(1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených příloze č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně nebo provozně zabezpečit provozování činnosti v požadovaném rozsahu. Při splnění podmínek podle § 49 může tuzemská pojišťovna provozovat i zajišťovací činnost.
(2) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její sídlo na území České republiky.
(3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské pojišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(4) Povolení České národní banky je tuzemská pojišťovna povinna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.
(5) Česká národní banka uděluje založené tuzemské pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti na základě žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. Oprávnění k provozování pojišťovací činnosti vznikne tuzemské pojišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud
a) je splněna podmínka sídla podle odstavce 2,
b) jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti pojišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,
c) byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na pojišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení pojišťovny,
d) každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1 splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,
e) úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít pojišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě,
g) výše základního kapitálu pojišťovny splňuje podmínky podle § 18,
h) aktiva pojišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,
i) navrhovaný řídicí a kontrolní systém dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti,
j) je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
k) žadatel předložil obchodní plán pojišťovny podložený reálnými ekonomickými výpočty,
l) žadatel uvedl jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště fyzických osob, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo právnických osob, navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v každém členském státě, má-li být pojišťovnou provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a
m) žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.
(7) Tuzemské pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu souběžně s provozováním pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
Pojištění pojistného rizika v neživotním pojištění nad rámec uděleného povolení
(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví neživotních pojištění, pro které jí nebylo uděleno povolení, za předpokladu, že toto riziko
a) souvisí s pojistným rizikem spadajícím do odvětví, pro které jí bylo uděleno povolení,
b) týká se předmětu, který je pojištěn proti pojistnému riziku podle písmene a), a
c) je pojištěno stejnou pojistnou smlouvou, kterou je pojištěno pojistné riziko podle písmene a),
(dále jen „doplňkové pojištění v neživotním pojištění“).
(2) Pojistné riziko spadající do pojistného odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 10 písm. a), bodech 14, 15 nebo 17 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nemůže být doplňkovým pojištěním v neživotním pojištění; pojistné riziko spadající do odvětví uvedeného v části B bodě 17 této přílohy může být doplňkovým pojištěním k pojistnému odvětví uvedenému v části B bodě 18 této přílohy, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 a vztahuje-li se pojistné riziko podle odstavce 1 písm. a) výhradně k asistenčním službám pojištěné osoby. Doplňkové pojištění v neživotním pojištění nemůže svojí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění převýšit pojistnou částku nebo limit pojistného plnění stanovený pro pojistné riziko podle odstavce 1 písm. a). Doplňkové pojištění v neživotním pojištění lze sjednat pouze na základě individuální žádosti pojistníka.
Obchodní plán tuzemské pojišťovny
V obchodním plánu tuzemské pojišťovny podle § 13 odst. 6 písm. k) žadatel uvede
a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,
b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,
c) metody výpočtu technických rezerv,
d) základní principy pasivního zajištění,
e) položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a,
f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,
1. v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění,
2. v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění,
3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,
4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a
5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované pojišťovací činnosti a k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a
h) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.
Udělení povolení pojišťovně ve skupině
(1) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která se má stát
a) ovládanou osobou pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu, nebo
b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu,
si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu dotčeného jiného členského státu.
(2) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která se má stát
a) ovládanou osobou banky z jiného členského státu nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu, nebo
b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu,
si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu, který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.
(3) Česká národní banka se s orgány dohledu uvedenými v odstavcích 1 a 2 vzájemně informuje zejména o důvěryhodnosti a způsobilosti osob ovládajících posuzovanou právnickou osobu, fyzických osob s klíčovými funkcemi právnické osoby podléhající dohledu a průběžně si s nimi vyměňuje informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole provozování povolené činnosti.
(4) Odstavce 1 až 3 se v případě, kdy se má tuzemská pojišťovna stát ovládanou osobou osoby s bydlištěm nebo sídlem na uzemí třetího státu, použijí obdobně.
(1) Tuzemská pojišťovna, které bylo před 1. dubnem 2000 uděleno povolení k souběžnému provozování pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění v rozsahu širším, než je uvedeno v § 13 odst. 7, je oprávněna provozovat souběžně tyto činnosti za podmínky jejich odděleného řízení. Tuzemská pojišťovna může jednu z těchto činností ukončit jen formou odnětí části povolení podle § 118 s převodem odpovídající části pojistného kmene podle § 103 a 104 nebo rozdělením podle § 122; to se použije obdobně pro pojišťovnu, které bylo uděleno povolení podle § 13 odst. 7.
(2) Činnost pojišťovny podle odstavce 1 nesmí vést k tomu, aby souběžným provozováním pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění byly poškozovány zájmy pojistníků, pojištěných a jiných osob s právem na plnění z pojištění.
(3) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 vypočítává, aniž by tím byly dotčeny § 73 a 79,
a) fiktivní minimální kapitálový požadavek pro životní pojištění připadající na její činnost v životním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost, a
b) fiktivní minimální kapitálový požadavek pro neživotní pojištění připadající na její činnost v neživotním pojištění nebo zajištění tak, jako kdyby provozovala pouze uvedenou činnost.
(4) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 disponuje odpovídající hodnotou položek použitelného primárního kapitálu podle § 63 alespoň ve výši fiktivního minimálního kapitálového požadavku podle odstavce 3. Tyto minimální kapitálové požadavky vztahující se na jednu z činností nesmějí být kryty z druhé činnosti. Položky použitelného primárního kapitálu ve výši každého fiktivního minimálního kapitálového požadavku se určí podle § 71 odst. 4.
(5) Pokud jsou minimální kapitálové požadavky kryty podle odstavce 4, pojišťovna podle odstavce 1 může použít k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 výslovně uvedené položky použitelného kapitálu, které jsou stále k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost.
(6) Tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 své účetnictví vede tak, aby zdroje pro životní a pro neživotní pojištění byly oddělené, celkové výnosy, především pojistné, platby zajistitelů, výnosy z investování, a náklady, zejména pojistná plnění, doplnění technických rezerv, zajistné a provozní náklady na pojišťovací činnost, byly rozvrženy podle jejich původu. To se použije obdobně pro aktiva určená k vyrovnání závazků ze životního a neživotního pojištění, kde pro jednotlivé nástroje a transakce musí být výnosy a náklady jednoznačně přiřazeny k životnímu nebo neživotnímu pojištění a převody těchto aktiv mezi životní a neživotní částí lze realizovat pouze převodem mezi portfolii za tržní cenu. Položky společné oběma činnostem se účtují v souladu s metodami rozvrhování stanovenými pojišťovnou, která je před jejich použitím zašle České národní bance ke schválení. Tyto metody se považují za schválené, pokud Česká národní banka do jednoho měsíce ode dne jejich doručení nevyjádří svůj nesouhlas; to se použije obdobně i pro jejich změnu.
(7) Česká národní banka průběžně analyzuje výsledky činnosti pojišťovny podle odstavce 1 v životním i neživotním pojištění s cílem ověřit dodržování požadavků odstavců 1 až 6. Pokud výše použitelného primárního kapitálu připadajícího na jednu z činností je menší než minimální kapitálové požadavky podle odstavce 4, uloží Česká národní banka na činnost s nedostatečnou výší použitelného primárního kapitálu opatření k nápravě podle tohoto zákona bez ohledu na výsledky druhé činnosti. Takové opatření může zahrnovat povolení převodu výslovně uvedených položek použitelného primárního kapitálu z jedné činnosti do druhé.
(1) Výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny činí při provozování pojišťovací činnosti podle
a) jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu nejméně 105000000 Kč,
b) pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu
1. pro odvětví uvedená pod body 1, 2, 8, 9 a 18 celkem nejméně 70000000 Kč,
2. pro odvětví uvedená pod body 3, 4, 13, 16 a 17 celkem nejméně 105000000 Kč,
3. pro odvětví uvedená pod body 7, 10, 14 a 15 celkem nejméně 160000000 Kč,
4. pro odvětví uvedená pod body 5, 6, 11 a 12 celkem nejméně 200000000 Kč.
(2) Je-li provozována pojišťovací činnost podle 2 nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) stanoveny rozdílné výše základního kapitálu, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.
(3) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek základního kapitálu tuzemské pojišťovny stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.
(4) Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost, činí základní kapitál tuzemské pojišťovny nejméně částku
a) stanovenou podle odstavců 1 až 3, jestliže
1. přijaté zajistné je nižší nebo rovno 10 % přijatého pojistného,
2. přijaté zajistné je nižší než částka odpovídající 1350000000 Kč a
3. výše technických rezerv vytvořených k jejím závazkům ze zajišťovací činnosti je nižší nebo rovna 10 % jejích celkových technických rezerv,
b) 500000000 Kč, je-li provozována zajišťovací činnost v životním nebo neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a),
c) 1000000000 Kč, je-li provozována zajišťovací činnost souběžně v životním i neživotním zajištění a byla-li překročena alespoň jedna z hodnot podle písmene a).
(5) Základní kapitál tuzemské pojišťovny ve výši stanovené tímto zákonem může být tvořen pouze peněžitým vkladem. Základní kapitál musí být splacen ve výši stanovené tímto zákonem před podáním žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací, popřípadě souběžnému provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti.
(6) Rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva o snížení základního kapitálu lze přijmout jen s předchozím souhlasem České národní banky, jinak je neplatné. Česká národní banka udělí souhlas se snížením základního kapitálu, jestliže tento kapitál neklesne pod hranici stanovenou v odstavcích 1 až 4 a pojišťovna bude i nadále splňovat podmínky plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73; v takovém případě se má za to, že tím není ohrožena dobytnost pohledávek věřitele. Pro toto snížení základního kapitálu se nepoužijí ustanovení o ochraně věřitelů při snížení základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.
Změny v činnosti a orgánech tuzemské pojišťovny
Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny
(1) Změna v rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 13 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna
a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
b) předložila upravený obchodní plán podle § 15, ve kterém promítne požadované změny,
c) ustanovila škodní zástupce podle § 13 odst. 6 písm. l), má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a
e) uvedla v žádosti pravdivé údaje.
(2) Tuzemská pojišťovna je povinna prokázat, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a pro činnost v životním a neživotním pojištění, pokud provozuje
a) životní pojištění podle jednoho nebo více pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o pojistná odvětví neživotních pojištění uvedená v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo
b) pouze pojištění podle pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v bodě 1 nebo 2 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu a žádá o rozšíření svojí činnosti o jedno nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
(3) Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Zřízení pobočky na území jiného členského státu
(1) Tuzemská pojišťovna, která hodlá zřídit svoji pobočku na území jiného členského státu, je povinna před zahájením této své činnosti informovat Českou národní banku o
a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,
b) obchodním plánu pobočky v rozsahu podle § 15, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti, která mají být provozována na území jiného členského státu, organizační struktuře pobočky, postupech a metodách pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému včetně systému řízení rizik a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona,
c) adrese pobočky na území jiného členského státu,
d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy jiného členského státu, kde se nachází pobočka, a
e) způsobu zabezpečení vyloučení střetu zájmů v případě provozování pojištění právní ochrany podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu.
(2) Česká národní banka informace uvedené v odstavci 1 posoudí s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky. Do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 1 Česká národní banka sdělí písemně orgánu dohledu jiného členského státu, kde se bude nacházet pobočka, informace o rozsahu pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která má být provozována na území hostitelského členského státu, obchodním plánu pobočky, její adrese a organizační struktuře a informace uvedené v odstavci 1 písm. d), popřípadě e). Současně potvrdí, že tato pojišťovna splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona. O odeslání informace Česká národní banka tuzemskou pojišťovnu písemně informuje.
(3) Nejsou-li s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky splněny podmínky pro zřízení pobočky pojišťovny na území jiného členského státu, Česká národní banka ve lhůtě uvedené v odstavci 2 rozhodne o odmítnutí sdělit orgánu dohledu informace uvedené v odstavci 1 a své rozhodnutí oznámí tuzemské pojišťovně do doby uplynutí této lhůty. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Jestliže orgán dohledu hostitelského členského státu informuje ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení informace České národní banky podle odstavce 2 Českou národní banku o podmínkách přijatých z důvodů veřejného zájmu, za kterých může být v členském státě, ve kterém pojišťovna nebo zajišťovna z členského státu působí na základě práva zakládat pobočky (dále jen „členský stát pobočky“), pojišťovací činnost provozována, předá Česká národní banka tyto informace tuzemské pojišťovně, která hodlá v členském státě zřídit pobočku, a to bez zbytečného odkladu. Tuzemská pojišťovna může v hostitelském členském státě zahájit svoji činnost na základě práva zřídit svoji pobočku dnem obdržení této informace nebo uplynutím 2 měsíců ode dne, kdy obdržela informaci České národní banky podle odstavce 2.
Zřízení pobočky tuzemské pojišťovny na území třetího státu
(1) Tuzemská pojišťovna, která hodlá zřídit svoji pobočku na území třetího státu, je povinna před zahájením její činnosti informovat Českou národní banku o
a) třetím státě, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,
b) plánu činnosti pobočky a změnách obchodního plánu podle § 15, včetně výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti, která mají být provozována na území třetího státu, organizační struktuře pobočky, popisu a metodách aplikovaných pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, včetně řízení rizik, a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona,
c) adrese pobočky na území třetího státu,
d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy třetího státu, kde se nachází pobočka.
(2) Česká národní banka informace uvedené v odstavci 1 posoudí s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky. Pokud Česká národní banka nemá námitek k předpokládanému zřízení pobočky na území třetího státu, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 1 žádající pojišťovně své souhlasné stanovisko. Nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, má se za to, že se zřízením pobočky na území třetího státu souhlasí.
(3) Nejsou-li s ohledem na přiměřenost organizační struktury, finanční situaci tuzemské pojišťovny, zajištění jejího funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky splněny podmínky pro zřízení pobočky tuzemské pojišťovny na území třetího státu nebo, má-li být pobočka zřízena na území třetího státu, jehož právní předpisy nebo potíže související s jejich uplatňováním brání řádnému výkonu dohledu, Česká národní banka ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zřízení pobočky zamítne.
(4) V případě tuzemské pojišťovny, která hodlá provozovat nebo provozuje na území Švýcarské konfederace pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, se Česká národní banka a tato pojišťovna řídí tímto zákonem, pokud Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním nestanoví jinak15).
Svoboda dočasně poskytovat služby
(1) Má-li být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více jiných členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna informovat Českou národní banku o tomto záměru a sdělit jí rozsah pojišťovací činnosti, která má být touto formou provozována.
(2) Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení informace o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, orgánu dohledu v jiném členském státě, na jehož území má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat služby,
a) potvrdí, že pojišťovna, která hodlá rozšířit svoji činnost ve smyslu odstavce 1, splňuje solventností a minimální kapitálový požadavek,
b) sdělí rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, kterou je tato pojišťovna oprávněna provozovat,
c) sdělí rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, které hodlá pojišťovna provozovat na území jiného členského státu.
(3) Česká národní banka informuje pojišťovnu o datu odeslání informace ve smyslu odstavce 2, a to bez zbytečného odkladu. Tato pojišťovna může zahájit svoji činnost na území hostitelského členského státu dnem obdržení této informace.
(4) Pokud pojišťovna nedisponuje kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku, Česká národní banka rozhodne o odmítnutí sdělit orgánu dohledu informace uvedené v odstavci 2 a své rozhodnutí oznámí pojišťovně ve lhůtě uvedené v odstavci 2. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Informační povinnosti tuzemské pojišťovny v souvislosti se změnami v její činnosti
(1) Tuzemská pojišťovna předloží České národní bance bez zbytečného odkladu
a) seznam osob, jejichž kvalifikovaná účast v této pojišťovně překročí nebo klesne pod 10 %, přehled změn v účastech v této pojišťovně uvedených v § 24 odst. 1 a v § 27 odst. 1 a nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zprávu o osobách s těmito účastmi včetně její výše,
b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry; změna stanov se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn,
c) doklad o tom, že se tuzemská pojišťovna stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu jiného členského státu, ve kterém má umístěnu pobočku, pokud má být v tomto jiném členském státě provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
d) informaci o změně ve své činnosti, jiné než podle § 19, a změně ve svém právním postavení a o dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému a obezřetnému provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
e) informaci o změnách v údajích uvedených v § 20 odst. 1 písm. b), c) a d), § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) a v § 22 odst. 1,
f) informaci o převzetí pojistného kmene od pojišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, anebo o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, a
g) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané Českou národní bankou.
(2) Česká národní banka po obdržení informací podle odstavce 1 písm. e) postupuje podle § 20 odst. 2 a 3 nebo podle § 21 odst. 2 a 3. Tuzemská pojišťovna oznámí změnu v údajích podle § 20 odst. 1 písm. b), c) a d) také orgánu dohledu jiného členského státu pobočky, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna uskutečněna.
(3) Jestliže některá ze změn uvedených v odstavci 1 nebyla provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě před nabytím kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně nebo před jejím zvýšením tak, že její nebo jejich podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že se tuzemská pojišťovna stane jejich ovládanou osobou, jsou povinny Českou národní banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne obdržení úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 25 odst. 3, písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v § 25 odst. 2 nebo jejího prodloužení podle § 25 odst. 3. O této skutečnosti žadatel současně písemně informuje pojišťovnu, na které hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast.
(2) Je-li žadatelem podle odstavce 1 jiná pojišťovna, zajišťovna, banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost, kterým bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo zahraniční ovládající osoba takové pojišťovny, zajišťovny, banky, obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti a má-li být výsledkem takového nabytí účasti to, že se žadatel stane ovládající osobou tuzemské pojišťovny, Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti konzultuje tento záměr s orgánem dohledu nebo jiným orgánem vykonávajícím dohled nad takovou bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo investiční společností.
(3) Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 25 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Česká národní banka posuzuje žádost podle § 24 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou pojišťovnu a schválí ji, pokud
a) osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti,
b) osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti,
c) pojišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech,
d) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská pojišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a nebrání uplatňování vymezené působnosti mezi těmito orgány,
e) je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které pojišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat a
f) ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.
(2) O žádosti podle § 24 odst. 1 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o jejím obdržení. Česká národní banka je oprávněna tímto rozhodnutím určit lhůtu pro nabytí nebo zvýšení požadované účasti v tuzemské pojišťovně, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a kterou lze na písemnou žádost nabyvatele prodloužit. Pokud v takto určené nebo prodloužené lhůtě nedojde k nabytí nebo zvýšení požadované účasti, souhlas udělený Českou národní bankou zaniká dnem uplynutí této lhůty.
(3) Je-li pro posouzení žádosti podle § 24 odst. 1 nezbytné doplnit další informace, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má sídlo nebo bydliště ve třetím státu,
b) podléhá dohledu orgánu dohledu nebo jiného orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad bankou nebo obchodníkem s cennými papíry třetího státu, nebo
c) nepodléhá žádnému dohledu nad finančním trhem.
(4) Přerušení lhůty nelze při posuzování žádosti opakovat. Tím není dotčeno právo České národní banky vyžádat si kdykoliv v průběhu běhu lhůty uvedené v odstavci 2 pro posouzení žádosti další potřebná objasnění a informace. Přijetí vyžádaných informací Česká národní banka písemně potvrdí žadateli ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 1.
(5) Jestliže Česká národní banka o žádosti uvedené v odstavci 1 nerozhodne ve lhůtách stanovených pro posouzení žádosti v odstavci 2 nebo 3, považuje se žádost o nabytí nebo zvýšení účasti za schválenou uplynutím posledního dne lhůty. Pokud Česká národní banka uvedenou žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2 pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení, a to před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti stanovené v odstavci 2 nebo 3. Důvody neudělení tohoto souhlasu Česká národní banka na žádost žadatele uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Obdržela-li Česká národní banka 2 nebo více žádostí o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti ve smyslu § 24 odst. 1 ve stejné tuzemské pojišťovně, přistupuje k těmto žádostem nediskriminačním způsobem.
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které nabyly kvalifikovanou účast nebo zvýšily svoji účast způsobem uvedeným v § 24 odst. 1 bez souhlasu České národní banky, nemohou vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu.
(2) Česká národní banka podá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské pojišťovny, jestliže je v rozporu se zákonem, ohrožuje finanční stabilitu tuzemské pojišťovny nebo jinak poškozuje účastníky pojištění, zaměstnance tuzemské pojišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího konání. Česká národní banka není povinna podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské pojišťovny, pokud hlasování osob uvedených v odstavci 1 nemohlo ovlivnit přijetí usnesení valné hromady nebo takto přijaté usnesení není v rozporu se zákonem, neohrožuje finanční stabilitu tuzemské pojišťovny ani jinak nepoškozuje účastníky pojištění, zaměstnance tuzemské pojišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře.
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které hodlají pozbýt svou kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo snížit svoji kvalifikovanou účast tak, že klesne pod 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že tuzemská pojišťovna přestane být jejich ovládanou osobou, jsou povinny tuto skutečnost písemně oznámit České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být tato účast snížena. Tuzemská pojišťovna informuje Českou národní banku o těchto skutečnostech, jakmile se o nich dozví.
(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách, které hodlají pozbýt nebo snížit svoji účast, údaje o tuzemské pojišťovně, ve které je držena účast a výši účasti této osoby nebo osob v tuzemské pojišťovně po jejím snížení. V oznámení se též uvede osoba nebo osoby, na které má být kvalifikovaná účast převedena.
Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu
Činnost pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky
(1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejího sídla a po splnění informační povinnosti podle tohoto zákona.
(2) Pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá na území České republiky provozovat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zašle bez zbytečného odkladu České národní bance kopii sdělení České kanceláři pojistitelů (dále jen „Kancelář“), kterým jí v souladu se zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla oznamuje
a) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na území České republiky prostřednictvím pobočky zřízené na území České republiky a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
b) den předpokládaného zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu pro doručování osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
c) den skutečného zahájení, den ukončení činnosti v pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na území České republiky, nebo
d) změnu v osobě s jednatelským oprávněním vůči Kanceláři.
Povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřídit pobočku
(1) Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky musí být Česká národní banka v souladu s právem Evropské unie informována orgánem dohledu domovského členského státu o
a) obchodním plánu, rozsahu pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která má být provozována na území České republiky, a o organizační struktuře pobočky,
b) adrese pobočky na území České republiky,
c) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby jmenované do funkce vedoucího pobočky pověřené zastupováním pojišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy v České republice a
d) tom, že tato pojišťovna splňuje solventností a minimální kapitálový požadavek.
(2) Před zahájením činnosti pobočky pojišťovny z jiného členského státu Česká národní banka informuje ve lhůtě do 2 měsíců ode dne obdržení informací uvedených v odstavci 1 orgán dohledu domovského členského státu o podmínkách přijatých z důvodu veřejného zájmu, za kterých může být činnost pobočky vykonávána na území České republiky.
(3) Pobočka pojišťovny z jiného členského státu může být zřízena a zahájit svoji činnost, jakmile pojišťovna z jiného členského státu, která hodlá zřídit na území České republiky svoji pobočku, obdržela prostřednictvím orgánu dohledu domovského členského státu informaci České národní banky o podmínkách činnosti pobočky na území České republiky, nebo marným uplynutím lhůty 2 měsíců ode dne doručení informace uvedené v odstavci 1 České národní bance. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku.
(4) Má-li dojít ke změně údajů uvedených v odstavci 1 písm. a), b) nebo c), pojišťovna z jiného členského státu oznámí tuto změnu orgánu dohledu domovského členského státu a České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna provedena. Nesplnění požadavku uvedeného v odstavci 1 písm. d) oznámí tato pojišťovna České národní bance bez zbytečného odkladu, jakmile taková skutečnost nastane.
Povinnosti pojišťovny z jiného členského státu, týkající se provozování pojišťovací činnosti na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby
(1) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat svoji činnost na území České republiky na základě svobody dočasně poskytovat služby za podmínky, že
a) před zahájením této činnosti informuje orgán dohledu domovského členského státu a sdělí mu rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která hodlá na území České republiky provozovat,
b) Česká národní banka obdrží v souladu s právem Evropské unie informace uvedené v odstavci 2.
(2) Před zahájením činnosti na území České republiky pojišťovnou z jiného členského státu na základě svobody dočasně poskytovat služby musí být v souladu s právem Evropské unie České národní bance sděleny nebo předloženy orgánem dohledu domovského členského státu tyto informace nebo doklady:
a) potvrzení, že pojišťovna z jiného členského státu splňuje solventnostní a minimální kapitálový požadavek,
b) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která je pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s povolením uděleným jí orgánem dohledu domovského členského státu,
c) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, která hodlá pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území České republiky,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, škodního zástupce v České republice ustanoveného pro vyřizování nároků z pojištění, má-li být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
Další povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky
(1) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje na území České republiky svoji pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody poskytovat služby, shromažďuje údaje o své činnosti na území České republiky týkající se souhrnu předepsaného pojistného a souhrnu pojistných plnění za kalendářní rok, a to v členění podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Tyto informace poskytuje České národní bance prostřednictvím orgánu dohledu domovského členského státu.
(2) Pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, na písemné vyžádání předloží České národní bance pojistné podmínky, uzavírá-li pojistné smlouvy podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, a případně sazebníky pojistného a formuláře, které pojišťovna používá při provozování své pojišťovací činnosti na území České republiky.
(1) Společenství upisovatelů Lloyd's se pro účely tohoto zákona považuje za pojišťovnu a zajišťovnu z jiného členského státu.
(2) Osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu se společenstvím upisovatelů Lloyd's, má v případě sporu vyplývajícího z právních poměrů v souvislosti s uzavřeným pojištěním stejné postavení jako osoba, která uzavřela takovou smlouvu s pojišťovnou obvyklého typu.
Provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu
Povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky
(1) Pojišťovna z třetího státu je oprávněna na území České republiky provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky jako svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky, a to na základě povolení uděleného Českou národní bankou. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku. Povolení České národní banky je pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. Při splnění podmínek podle § 49 odst. 3 může pojišťovna z třetího státu provozovat na území České republiky i zajišťovací činnost.
(2) Pokud se jedná o pobočku pojišťovny se sídlem ve Švýcarské konfederaci, která hodlá na území České republiky provozovat pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, řídí se Česká národní banka a tato pobočka pojišťovny tímto zákonem, pokud Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním nebo jiná mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak15).
(3) Povolení k provozování pojišťovací činnosti uděluje Česká národní banka pojišťovně z třetího státu podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se vztahuje na provozování pojišťovací činnosti pro všechna rizika spadající do těchto odvětví, pokud není výslovně požadováno povolení k provozování pojišťovací činnosti pro určitá rizika spadající do těchto odvětví. Česká národní banka může provozování požadovaného rozsahu činnosti omezit, jestliže shledá, že pojišťovna z třetího státu není schopna bezpečně provozovat činnosti v rozsahu uvedeném v žádosti.
(4) Povolení uvedené v odstavci 1 uděluje Česká národní banka na základě žádosti pojišťovny z třetího státu podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Při rozhodování o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovně z třetího státu může Česká národní banka požadovat potřebné informace přímo od orgánu dohledu země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto orgánu dohledu mu poskytovat údaje o činnosti její pobočky na území České republiky. Nevyplývá-li výměna informací mezi orgány dohledu z vyhlášených mezinárodních smluv, je pojišťovna z třetího státu povinna na žádost České národní banky zabezpečit získávání potřebných informací od orgánu dohledu země jejího sídla.
(6) Povolení podle odstavce 1 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, a pokud pojišťovna z třetího státu
a) s ohledem na požadovaný rozsah a povahu její činnosti dává předpoklady splnění podmínek provozování pojišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,
b) může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo neživotních pojištění a požadovaný rozsah činnosti není v rozporu s tímto oprávněním,
c) založí na území České republiky svoji pobočku,
d) navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,
e) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu těchto aktiv jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky umístěné na území České republiky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ,
f) se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky,
g) předloží obchodní plán pobočky podle § 34 vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty,
h) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém,
i) ustanoví škodní zástupce v České republice a v ostatních členských státech pověřené vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
j) není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
k) se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vynutitelnosti povinností podle tohoto zákona, a
l) uvedla v žádosti pravdivé údaje.
Podmínky provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky
(1) Bylo-li pojišťovně z třetího státu v zemi jejího sídla uděleno povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životního a neživotního pojištění, nemůže tato pojišťovna prostřednictvím své jedné pobočky na území České republiky nabízet současně životní i neživotní pojištění. Současně se životním pojištěním však může nabízet i pojištění úrazu a nemoci podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud bylo k takovému souběhu uděleno povolení orgánem dohledu státu jejího sídla.
(2) Pojišťovna z třetího státu, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno povolení, za podmínek uvedených v § 14.
Obchodní plán pobočky pojišťovny z třetího státu
V obchodním plánu pobočky pojišťovny z třetího státu podle § 32 odst. 6 písm. g) žadatel uvede
a) jedno nebo více pojistných odvětví, popřípadě rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika daného odvětví, nebo skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,
b) metody výpočtu pojistného; u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je tento výpočet založen,
c) metody výpočtu technických rezerv,
d) základní principy pasivního zajištění,
e) výši použitelného kapitálu a použitelného primárního kapitálu pojišťovny podle § 63 v porovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem a minimálním kapitálovým požadavkem podle § 73 a 79 a odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku a budoucího minimálního kapitálového požadavku založený na předpokládané rozvaze včetně metody výpočtu použitého k odvození těchto odhadů,
f) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotního pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu také finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,
1. v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého pojistného a nákladů na pojistná plnění,
2. v případě provozování pojištění podle odvětví životních pojištění odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované pojišťovací činnosti s ohledem na přímé pojištění a postoupené zajištění,
3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,
4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a
5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a
h) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna mimo území České republiky.
Změny v činnosti pojišťovny z třetího státu
(1) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 2 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je pojišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti podané elektronicky, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky. Česká národní banka tuto žádost posuzuje podle § 32 odst. 6 písm. d).
(2) Změna v rozsahu pojišťovací činnosti pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, o které rozhodne ve lhůtě podle § 32 odst. 4; Česká národní banka změnu povolí, pokud pojišťovna
a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
b) předložila upravený obchodní plán podle § 34, ve kterém promítne požadované změny,
c) ustanovila škodní zástupce podle § 32 odst. 6 písm. i), má-li být provozována pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a
e) uvedla v žádosti pravdivé údaje.
(3) Náležitosti žádosti podle odstavců 1 a 2, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle těchto odstavců, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Pojišťovna z třetího státu, která požádala ve více než jednom členském státě o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo toto povolení již získala od více než jednoho členského státu, může požádat orgány dohledu členských států, ve kterých má být nebo je pojišťovací činnost provozována, o zvýhodnění spočívající v tom, že
a) solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 se vypočítá ve vztahu k celému rozsahu provozované činnosti v rámci členských států; v tomto případě se pro účely tohoto výpočtu přihlíží pouze k činnostem realizovaným všemi pobočkami zřízenými v rámci členských států,
b) aktiva ve výši uvedené v § 32 odst. 6 písm. e) jako jistina se budou nacházet pouze v tom členském státě, jehož orgán dohledu bude dohlížet na dodržování podmínek solventnosti,
c) aktiva ve výši minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se mohou nacházet v libovolném členském státě, ve kterém pojišťovna z třetího státu provozuje svoji pojišťovací činnost.
(2) Zvýhodnění uvedená v odstavci 1 lze udělit pouze všechna současně. Žádost o udělení zvýhodnění pojišťovna z třetího státu podá orgánům dohledu členských států, ve kterých má být pojišťovací činnost provozována. V žádosti musí být uveden orgán dohledu členského státu, který bude dohlížet na dodržování podmínek solventnosti pojišťovny z třetího státu prostřednictvím jejích poboček zřízených v rámci členských států. Volbu daného orgánu dohledu musí tato pojišťovna odůvodnit.
(3) Zvýhodnění mohou být udělena pouze v případě, že orgány dohledu všech členských států, ve kterých byla žádost podána, s nimi souhlasí. Zvýhodnění platí ode dne odeslání informace ostatním orgánům dohledu o tom, že orgán dohledu zvolený ve smyslu odstavce 2 bude dohlížet na stav solventnosti za veškerou provozovanou pojišťovací činnost prostřednictvím poboček pojišťovny z třetího státu zřízených v členských státech.
(4) Orgán dohledu zvolený ve smyslu odstavce 2 obdrží od ostatních členských států informace potřebné pro výkon dohledové činnosti nad celkovou solventností poboček pojišťovny z třetího státu zřízených na jejich území. Na žádost jednoho nebo více dotčených orgánů členských států budou zvýhodnění udělená všemi zúčastněnými členskými státy odejmuta18).
PROVOZOVÁNÍ ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI
Provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou
Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou
(1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování zajišťovací činnosti pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně a provozně zabezpečit zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.
(2) Tuzemská zajišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost a je-li její sídlo na území České republiky.
(3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské zajišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(4) Povolení České národní banky je tuzemská zajišťovna povinna si vyžádat také před změnou rozsahu zajišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti.
(5) Česká národní banka uděluje založené tuzemské zajišťovně povolení k provozování zajišťovací činnosti na základě žádosti podané elektronicky, ke které žadatel přiloží doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 6, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. Oprávnění k provozování zajišťovací činnosti vznikne tuzemské zajišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 6, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Česká národní banka udělí povolení podle odstavce 5, pokud
a) je splněna podmínka sídla podle odstavce 2,
b) jsou s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti zajišťovny dány předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů,
c) byly sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na zajišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení zajišťovny,
d) každá osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,
e) úzké propojení mezi zajišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít zajišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě,
g) výše základního kapitálu zajišťovny splňuje podmínky podle § 39,
h) aktiva zajišťovny nepocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů a je prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů,
i) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik dává předpoklad své funkčnosti a efektivnosti,
j) je prokázána schopnost držet použitelný kapitál ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
k) žadatel předložil obchodní plán zajišťovny podle § 37 podložený reálnými ekonomickými výpočty a
l) žadatel uvedl v žádosti pravdivé údaje.
Obchodní plán tuzemské zajišťovny
V obchodním plánu podle § 36 odst. 6 písm. k) žadatel uvede
a) popis povahy pojistných nebo zajistných rizik, pro které má být povolení uděleno,
b) druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavírat v rámci přebírání pojistných nebo zajistných rizik do zajištění,
c) popis tvorby a užití technických rezerv, včetně metody výpočtu jejich výše, a popis základních zásad předávání převzatých rizik do zajištění,
d) položky primárního kapitálu ve výši spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a,
e) předpokládané náklady na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů,
1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny zajišťovacím zprostředkovatelům, a odhad hrubého zajistného, provizí a nákladů na plnění ze zajišťovacích smluv,
2. odhad předpokládaných příjmů a výdajů z provozované zajišťovací činnosti s ohledem na převzaté a postoupené zajištění,
3. přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51,
4. odhad budoucího solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a budoucího minimálního kapitálového požadavku podle § 79 založený na předpokládané rozvaze, ve které budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51, včetně metody výpočtu použité k odvození těchto odhadů, a
5. odhad finančních zdrojů určených k vyrovnání závazků z provozované zajišťovací činnosti a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a
g) návrhy nebo základní zásady pro přemístění činnosti, má-li být některá z činností po udělení povolení přemístěna.
Udělení povolení tuzemské zajišťovně ve skupině
(1) Před udělením povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovně, která se má stát
a) ovládanou osobou pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu, nebo
b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu,
si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu dotčeného jiného členského státu.
(2) Před udělením povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovně, která se má stát
a) ovládanou osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu, nebo
b) ovládanou osobou jiné osoby, která je ovládající osobou banky nebo obchodníka s cennými papíry z jiného členského státu,
si Česká národní banka vyžádá stanovisko orgánu dohledu, který vykonává dohled nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.
(3) Česká národní banka se s orgány dohledu uvedenými v odstavcích 1 a 2 vzájemně informuje zejména o důvěryhodnosti a způsobilosti osob ovládajících posuzovanou právnickou osobu, osob s klíčovými funkcemi právnické osoby podléhající dohledu a průběžně si s nimi vyměňuje informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole provozování povolené činnosti.
(4) Tuzemská zajišťovna, která je osobou ve finančním konglomerátu, nemůže mít účast v kaptivní pojišťovně nebo v kaptivní zajišťovně.
(5) Odstavce 1 až 4 se v případě, kdy se má tuzemská zajišťovna stát ovládanou osobou osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, použijí obdobně.
(1) Výše základního kapitálu tuzemské zajišťovny činí při provozování zajišťovací činnosti
a) pouze v životním zajištění nejméně 500000000 Kč,
b) pouze v neživotním zajištění nejméně 500000000 Kč,
c) v životním i neživotním zajištění současně nejméně 1000000000 Kč,
d) v případě tuzemské kaptivní zajišťovny nejméně polovinu částek uvedených v písmenech a) až c) v závislosti na charakteru provozované zajišťovací činnosti.
(2) Základní kapitál tuzemské zajišťovny ve výši uvedené v odstavci 1 může být tvořen pouze peněžitým vkladem. Základní kapitál musí být splacen ve výši podle odstavce 1 před podáním žádosti o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti.
(3) Pro rozhodnutí valné hromady akciové společnosti o snížení základního kapitálu se použije § 18 odst. 6 obdobně.
Změny v činnosti tuzemské zajišťovny
(1) Změna v rozsahu činnosti tuzemské zajišťovny podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti podané elektronicky, jejíž náležitosti včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle písmen a) až d), formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, a o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě a za podmínek podle § 36 odst. 5 a 6; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna
a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
b) předložila upravený obchodní plán podle § 37, ve kterém promítne požadované změny,
c) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a
d) uvedla v žádosti pravdivé údaje.
(2) Jedná-li se o rozšíření činnosti na území jiných členských států prostřednictvím pobočky zřízené v jiném členském státě, tuzemská zajišťovna nejprve informuje Českou národní banku o
a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,
b) obchodním plánu pobočky v rozsahu podle § 37, zajistných rizicích, která mají být na území jiného členského státu přebírána do zajištění, organizační struktuře pobočky, postupech a metodách pro zajištění funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, včetně systému řízení rizik, a o výpočtu, ze kterého bude zřejmé, že tuzemská zajišťovna bude i nadále splňovat solventnostní a minimální kapitálový požadavek podle tohoto zákona,
c) adrese pobočky na území jiného členského státu,
d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky pověřeného zastupováním této zajišťovny při jednání s třetími osobami, úřady a soudy jiného členského státu, kde se nachází pobočka.
(3) Má-li být činnost tuzemské zajišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více jiných členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato zajišťovna povinna informovat Českou národní banku o tomto záměru a sdělit typ zajišťovací činnosti ve smyslu § 36 odst. 1, která má být touto formou provozována, a příslušné změny obchodního plánu vyvolané touto změnou v její činnosti.
(4) Pokud Česká národní banka nemá, s ohledem na organizační strukturu, finanční situaci tuzemské zajišťovny, zajištění funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému, důvěryhodnost a způsobilost fyzické osoby navrhované do funkce vedoucího pobočky tuzemské zajišťovny nebo reálnost změn obchodního plánu, týkajících se rozšíření činnosti tuzemské zajišťovny, námitek, sdělí tuzemské zajišťovně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 nebo 3 své souhlasné stanovisko. Nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, má se za to, že se změnou souhlasí.
(5) Na rozšíření zajišťovací činnosti tuzemské zajišťovny na území třetích států se odstavce 2 až 4 použijí přiměřeně s ohledem na mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, vztahující se k této činnosti.
(6) Tuzemská zajišťovna předloží České národní bance bez zbytečného odkladu
a) seznam osob, jejichž kvalifikovaná účast na této zajišťovně překročí nebo klesne pod 10 %, a změny uvedené v § 42 odst. 1 a v § 45 odst. 1, a nejpozději do 31. prosince kalendářního roku zprávu o osobách s touto účastí včetně její výše,
b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh podle § 37, s výjimkou informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn,
c) informaci o změně ve své činnosti jiné, než která je uvedena v odstavcích 1, 2, 5, a o změnách ve svém právním postavení a dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
d) informaci o změnách údajů uvedených v odstavci 2 písm. b) až d),
e) informaci o převzetí kmene zajišťovacích smluv od pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo třetího státu, nebo
f) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané Českou národní bankou.
(7) Jestliže některá ze změn uvedených v odstavcích 1 až 3 a 5 nebyla provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě před nabytím kvalifikované účasti v tuzemské zajišťovně nebo před jejím zvýšením tak, že její nebo jejich podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že se tuzemská zajišťovna stane jejich ovládanou osobou, jsou povinny Českou národní banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 pracovních dnů ode dne obdržení úplné žádosti nebo obdržení dalších údajů podle § 43 odst. 3, písemně žadateli potvrdí jejich přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v § 43 odst. 2 nebo jejího prodloužení podle § 43 odst. 3. O této skutečnosti žadatel současně písemně informuje zajišťovnu, na které hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast.
(2) Je-li žadatelem podle odstavce 1 pojišťovna, jiná zajišťovna, banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost, kterým bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo zahraniční ovládající osoba takové pojišťovny, zajišťovny, banky, obchodníka s cennými papíry nebo investiční společnosti a má-li být výsledkem takového nabytí účasti to, že se žadatel stane ovládající osobou tuzemské zajišťovny, Česká národní banka konzultuje bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti tento záměr s orgánem dohledu nebo jiným orgánem vykonávajícím dohled nad takovou bankou, obchodníkem s cennými papíry nebo investiční společností.
(3) Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 43 odst. 1, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Česká národní banka posuzuje žádost podle § 42 odst. 1 s ohledem na možný vliv žadatele na tuzemskou zajišťovnu a schválí ji, pokud
a) osoba nebo osoby, které žádají o souhlas s nabytím účasti, splňují podmínky důvěryhodnosti,
b) osoba, která má působit jako osoba podle § 7a odst. 1, splňuje podmínku způsobilosti a důvěryhodnosti,
c) zajišťovna bude nadále schopna plnit obezřetnostní požadavky podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad osobami ve finančních konglomerátech,
d) struktura skupiny, jejíž součástí se má tuzemská zajišťovna stát, umožňuje výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi orgány dohledu a vymezení působnosti mezi těmito orgány,
e) je splněna podmínka finančního zdraví žadatele s ohledem na činnosti, které zajišťovna, ve které je navrhováno nabytí nebo zvýšení účasti, provozuje nebo hodlá provozovat, a
f) ve spojení s navrhovaným nabytím neexistuje důvodné podezření, že dochází nebo by mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně anebo, že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.
(2) O žádosti uvedené v § 42 odst. 1 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě do 60 pracovních dnů ode dne doručení písemného potvrzení o jejím obdržení. Česká národní banka je oprávněna tímto rozhodnutím určit lhůtu pro nabytí nebo zvýšení požadované účasti v tuzemské zajišťovně, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a kterou lze na písemnou žádost nabyvatele prodloužit. Pokud v takto určené nebo prodloužené lhůtě nedojde k nabytí nebo zvýšení požadované účasti, souhlas udělený Českou národní bankou zaniká dnem uplynutí této lhůty.
(3) Je-li pro posouzení žádosti podle § 42 odst. 1 nezbytné doplnit další informace, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Přerušení lhůty může Česká národní banka prodloužit až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má sídlo nebo bydliště ve třetím státu,
b) podléhá dohledu orgánu dohledu nebo jiného orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad bankou nebo obchodníkem s cennými papíry třetího státu, nebo
c) nepodléhá žádnému dohledu nad finančním trhem.
(4) Přerušení lhůty nelze při posuzování žádosti opakovat. Tím není dotčeno právo České národní banky vyžádat si kdykoliv v průběhu běhu lhůty uvedené v odstavci 2 pro posouzení žádosti další potřebná objasnění a informace. Přijetí vyžádaných informací Česká národní banka písemně potvrdí žadateli ve lhůtě uvedené v § 42 odst. 1.
(5) Jestliže se Česká národní banka k žádosti uvedené v odstavci 1 nerozhodne ve lhůtě stanovené pro posouzení žádosti v odstavci 2 nebo 3, považuje se žádost o nabytí nebo zvýšení účasti za schválenou uplynutím posledního dne lhůty. Pokud Česká národní banka uvedenou žádost zamítne, zašle písemné vyhotovení rozhodnutí žadateli do 2 pracovních dnů ode dne jeho vyhotovení, a to před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti stanovené v odstavci 2 nebo 3. Důvody neudělení tohoto souhlasu Česká národní banka na žádost žadatele uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Obdržela-li Česká národní banka 2 nebo více žádostí o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti ve smyslu § 42 odst. 1 ve stejné tuzemské zajišťovně, přistupuje k těmto žádostem nediskriminačním způsobem.
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které nabyly kvalifikovanou účast nebo zvýšily svoji účast způsobem uvedeným v § 42 odst. 1 bez souhlasu České národní banky, nemohou vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu.
(2) Česká národní banka podá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské zajišťovny, jestliže je v rozporu se zákonem, ohrožuje finanční stabilitu tuzemské zajišťovny nebo jinak poškozuje účastníky zajištění, zaměstnance tuzemské zajišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího konání. Česká národní banka není povinna podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tuzemské zajišťovny, pokud hlasování osob uvedených v odstavci 1 nemohlo ovlivnit přijetí usnesení valné hromady nebo takto přijaté usnesení není v rozporu se zákonem, neohrožuje finanční stabilitu tuzemské zajišťovny ani jinak nepoškozuje účastníky zajištění, zaměstnance tuzemské zajišťovny, její věřitele nebo menšinové akcionáře.
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě, které hodlají pozbýt svou kvalifikovanou účast v tuzemské zajišťovně nebo snížit svoji kvalifikovanou účast tak, že klesne pod 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo tak, že tuzemská zajišťovna přestane být jejich ovládanou osobou, jsou povinny tuto skutečnost písemně oznámit České národní bance, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být tato účast snížena. Tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o těchto skutečnostech, jakmile se o nich dozví.
(2) Oznámení uvedené v odstavci 1 obsahuje údaje o osobě nebo osobách, které hodlají pozbýt nebo snížit svoji účast, údaje o tuzemské zajišťovně, ve které je držena účast, a výši účasti této osoby nebo osob na tuzemské zajišťovně po jejím snížení. V oznámení se též uvede osoba nebo osoby, na které má být kvalifikovaná účast převedena.
Provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z jiného členského státu nebo z třetího státu
Činnost zajišťovny z jiného členského státu na území České republiky
Zajišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky svoji zajišťovací činnost, a to na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti v zemi jejího sídla.
Činnost zajišťovny z třetího státu na území České republiky
(1) Nestanoví-li tento zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nebo rozhodnutí Evropské komise jinak, může zajišťovna z třetího státu provozovat zajišťovací činnost na území České republiky pouze prostřednictvím pobočky jako svého odštěpného závodu zřízeného na území České republiky na základě povolení České národní banky.
(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti zajišťovně z třetího státu uděluje Česká národní banka na základě žádosti podané elektronicky, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 48 odst. 1, 3 nebo 4, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou zajišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené zajišťovnou z jiného členského státu, nestanoví-li dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a třetím státem jinak. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise.
(4) Rozhodla-li Evropská komise, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být rovnocenný nebo prozatímně rovnocenný, je taková zajišťovna povinna bez zbytečného odkladu uvést svoji činnost na území České republiky do souladu s tímto zákonem. Tím nejsou dotčeny závazky vyplývající ze zajišťovacích smluv uzavřených do doby takového rozhodnutí.
Povolení zajišťovně z třetího státu
(1) Povolení podle § 47 odst. 2 Česká národní banka udělí, pokud to není v rozporu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a pokud zajišťovna z třetího státu
a) s ohledem na požadovaný rozsah a povahu činnosti této zajišťovny dává předpoklady splnění podmínek provozování zajišťovací činnosti stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, zejména její finanční stability, dostatečnosti personálních, technických a organizačních předpokladů,
b) může podle právních předpisů v zemi jejího sídla provozovat zajišťovací činnost a rozsah požadované činnosti není v rozporu s rozsahem zajišťovací činnosti podle tohoto oprávnění,
c) založí na území České republiky svoji pobočku,
d) navrhla na vedoucího pobočky osobu, která splňuje podmínky způsobilosti a důvěryhodnosti,
e) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině spodní hranice minimálního kapitálového požadavku podle § 79a a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, a prokáže jejich původ,
f) se zaváže k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a, přičemž při jejich výpočtu se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky,
g) předloží obchodní plán vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, podložený reálnými ekonomickými výpočty, jehož obsah se řídí obdobně § 37,
h) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém,
i) není úzce propojena s dalšími osobami takovým způsobem, který by bránil účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona,
j) se sama nebo jedna nebo více osob s ní úzce propojených neřídí právními předpisy třetího státu, které by bránily účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebo by vedly k obtížné vymahatelnosti práva v tomto státě, a
k) uvedla v žádosti pravdivé údaje.
(2) Povolení k provozování zajišťovací činnosti se uděluje pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele provozovat bezpečně zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti.
(3) Změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení a jejích příloh, s výjimkou změny rozsahu povolené činnosti podle odstavce 4 a informací, které může Česká národní banka získat podle zákona upravujícího základní registry, je zajišťovna z třetího státu povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance; změna stanov nebo jiného obdobného dokumentu se předkládá v úplném znění s vyznačením provedených změn. Změna v osobě vedoucího pobočky zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti, která obsahuje údaje o osobě nově navrhované do funkce vedoucího pobočky a údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d).
(4) Změna v rozsahu povolené činnosti zajišťovny z třetího státu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti; Česká národní banka změnu povolí, pokud zajišťovna
a) prokázala, že disponuje použitelným kapitálem ve výši solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a minimálního kapitálového požadavku podle § 79 a 79a,
b) předložila upravený obchodní plán podle odstavce 1 písm. g), ve kterém promítne požadované změny,
c) prokázala splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b) a e),
d) předložila upravenou koncepci řídicího a kontrolního systému podle § 7 s promítnutím požadované změny a
e) uvedla v žádosti pravdivé údaje.
(5) O žádosti podle odstavce 3 nebo 4 Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle § 47 odst. 2.
Provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovací účelovou osobou
Provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou
(1) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě povolení České národní banky. Pro obsah žádosti a pro podmínky udělení povolení se § 36 odst. 5 a 6, § 37 a 40 použijí obdobně. Má-li být zajišťovací činnost této pojišťovny rozšířena na území jiného členského státu, postupuje pojišťovna podle § 20 a 22 obdobně. Má-li být zajišťovací činnost této pojišťovny rozšířena na území třetího státu, postupuje pojišťovna podle § 21 obdobně.
(2) Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na území České republiky na základě povolení uděleného domovským členským státem, a to podle práva zakládat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
(3) Nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak, je pojišťovna z třetího státu oprávněna provozovat zajišťovací činnost na území České republiky na základě povolení České národní banky, bylo-li jí pro tuto činnost uděleno povolení v domovském státu. Pro obsah žádosti a pro podmínky udělení povolení se § 47 a 48 použijí obdobně. Pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven se sídlem na území tohoto státu s oprávněním provozovat zajišťovací činnost je rovnocenný režimu uplatňovanému na tuto činnost v Evropské unii, posuzují se zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou stejně jako zajišťovací smlouvy uzavřené takovou pojišťovnou z jiného členského státu. To se použije obdobně i v případě prozatímní rovnocennosti solventnostního režimu třetího státu, o které rozhodla Evropská komise podle práva Evropské unie.
(4) Pojišťovna uvedená v odstavci 1 nebo 3, která překročí alespoň jednu z hodnot uvedených v § 18 odst. 4 písm. a), zabezpečí
a) oddělené řízení investic se vztahem k její pojišťovací činnosti od investic se vztahem k její zajišťovací činnosti,
b) aby nebyly plněny minimální finanční požadavky, zejména solventnostní a minimální kapitálové požadavky související s jednou nebo druhou z těchto činností na úkor druhé činnosti; Česká národní banka může na základě žádosti pojišťovny povolit použití těch položek kapitálu, které jsou volně k dispozici, pro jednu nebo druhou činnost,
c) aby v účetnictví pojišťovny byly veškeré výnosy, zejména pojistné, platby od zajišťoven a výnosy z investic, a náklady, zejména pojistná nebo zajistná plnění, doplnění technických rezerv, platby zajistného a provozní náklady související s pojišťovací a zajišťovací činností, rozvrženy podle původu vzniku.
(5) Pokud pojišťovna neplní solventnostní nebo minimální kapitálový požadavek pro některou z činností, Česká národní banka uloží opatření k nápravě bez ohledu na výsledky v druhé činnosti. Toto opatření může zahrnovat povolení převodu položek kapitálu z jedné činnosti na druhou.
(6) Pojišťovna uvedená v odstavci 1 nebo 3 může svoji zajišťovací činnost ukončit jen formou odnětí povolení k provozování zajišťovací činnosti podle § 116 nebo 117 s převodem kmene zajišťovacích smluv podle § 106 a 107 nebo rozdělením podle § 122.
(1) Zajišťovací účelovou osobou je instituce odlišná od pojišťovny nebo zajišťovny, která od pojišťoven nebo zajišťoven přebírá pojistná nebo zajistná rizika a tuto činnost plně financuje prostřednictvím zdrojů získaných z vydávaných dluhopisů nebo jiným způsobem financování, přičemž práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo jiného způsobu financování jsou podřízena závazkům z této činnosti, a které bylo uděleno povolení k této činnosti podle právních předpisů státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání podle právních předpisů státu jejího sídla nebo místa jejího podnikání.
(2) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu, která ve své činnosti využívá zajišťovací účelovou osobu, informuje Českou národní banku o každé smlouvě uzavřené s osobou uvedenou v odstavci 1, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření.
(3) Česká národní banka je oprávněna zakázat pojišťovně nebo zajišťovně uvedené v odstavci 2 zahrnutí pohledávky vůči zajišťovací účelové osobě do aktiv určených k vyrovnání jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti nebo určit hodnotu, ve které ji lze do tohoto vyrovnání zahrnout,
a) nedává-li smlouva podle odstavce 2 jistotu jejího splnění,
b) není-li zabezpečeno plné financování zajišťovací činnosti této osoby prostřednictvím zdrojů uvedených v odstavci 1,
c) je-li tato osoba součástí stejné skupiny jako pojišťovna nebo zajišťovna, od které přebírá pojistná nebo zajistná rizika, nebo
d) nedochází-li ke skutečnému přenosu pojistného nebo zajistného rizika.
(4) Je-li zajišťovací účelovou osobou ve smyslu odstavce 2 osoba, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle odstavce 1 orgánem dohledu jiného členského státu, postupuje Česká národní banka podle odstavce 3 v součinnosti s tímto orgánem dohledu, nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak.
Tuzemská zajišťovací účelová osoba
(1) Zajišťovací účelová osoba se sídlem na území České republiky může provozovat činnost podle § 50 odst. 1 pouze za podmínky udělení povolení k této činnosti Českou národní bankou.
(2) Česká národní banka povolení podle odstavce 1 udělí na základě žádosti podané elektronicky, pokud žadatel splní podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek. O žádosti Česká národní banka rozhodne ve lhůtě podle tohoto přímo použitelného předpisu. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, pokud nejsou stanoveny tímto přímo použitelným předpisem.
(3) Na činnost tuzemské zajišťovací účelové osoby se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o tuzemské zajišťovně, a to v rozsahu, v jakém nejsou upravena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizovaný přístup v oblasti zvláštních účelových jednotek.
OCEŇOVÁNÍ AKTIV A ZÁVAZKŮ, TECHNICKÉ REZERVY, INVESTOVÁNÍ A SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY
Oceňování aktiv a závazků a technické rezervy
(1) Pro účely tohoto zákona tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu oceňuje
a) aktiva cenou, za niž by se mohla vyměnit mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit takovou směnu za obvyklých podmínek, a
b) závazky cenou, za niž by se mohly převést nebo vypořádat mezi znalými stranami ochotnými uskutečnit toto převedení nebo vypořádání za obvyklých podmínek.
(2) Při oceňování závazků nelze upravovat jejich hodnotu na základě úvěrového ratingu pojišťovny nebo zajišťovny.
(3) Při oceňování aktiv a závazků pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 používá metody a předpoklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti harmonizace metod a předpokladů pro oceňování aktiv a závazků.
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vytváří k vyrovnání závazků z veškeré jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, technické rezervy. To se použije obdobně pro pojišťovnu z třetího státu a zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky, nestanoví-li mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, jinak.
(2) Hodnota technických rezerv je rovna součtu hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky a odpovídá částce, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 musela zaplatit za okamžitý převod příslušných závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu.
(3) Při výpočtu technických rezerv používá pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 informace z finančních trhů a obecně dostupné údaje o upisovacích rizicích a zajistí soulad výpočtu s těmito údaji a informacemi.
(4) Pojišťovna a zajišťovna podle odstavce 1 počítá technické rezervy obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem.
(5) Pojišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu.
(1) Hodnota nejlepšího odhadu odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků při zohlednění časové hodnoty peněz za použití příslušné bezrizikové výnosové křivky.
(2) Výpočet hodnoty nejlepšího odhadu je založen na aktuálních a věrohodných informacích a reálných předpokladech a je prováděn za použití odpovídajících pojistněmatematických a statistických metod.
(3) Projekce peněžních toků použitá při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu zohledňuje veškeré přírůstky a úbytky peněžních prostředků nezbytných k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání.
(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna provádí výpočet hodnoty nejlepšího odhadu bez odečítání pohledávek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami.
(1) Hodnota rizikové přirážky musí být taková, aby zajistila, že hodnota technických rezerv odpovídá částce, kterou by jiná pojišťovna nebo zajišťovna mohla požadovat, aby převzala závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 a byla schopna jim dostát.
(2) Hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky se počítá odděleně. To se nepoužije, lze-li budoucí peněžní toky související se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti spolehlivě replikovat pomocí finančních nástrojů, u kterých je běžně dostupná jejich věrohodná tržní cena. V takovém případě se hodnota technických rezerv v souvislosti s těmito budoucími peněžními toky určí na základě tržní ceny těchto nástrojů.
(3) Je-li hodnota nejlepšího odhadu a rizikové přirážky určena odděleně, počítá se riziková přirážka jako náklady na obstarání použitelného kapitálu potřebného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2, který souvisí s příslušnými závazky z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to po celou dobu jejich trvání. Sazba použitá pro určení nákladů na obstarání takového kapitálu (dále jen „sazba nákladů na kapitál“) je stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím metody a předpoklady výpočtu rizikové přirážky a je shodná pro všechny pojišťovny a zajišťovny podle § 52 odst. 1.
Příslušnou bezrizikovou výnosovou křivku podle § 53 odst. 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr.
Vyrovnávací úprava bezrizikové výnosové křivky
(1) Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění lze použít vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky, pokud jsou splněny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Takový postup podléhá předchozímu souhlasu České národní banky na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle § 52 odst. 1 podané elektronicky. Po udělení souhlasu je použití vyrovnávací úpravy povinné, s výjimkou podle odstavce 3.
(2) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna přestane splňovat podmínky pro použití vyrovnávací úpravy příslušné bezrizikové výnosové křivky, bez zbytečného odkladu
a) oznámí tuto skutečnost České národní bance a
b) přijme opatření k nápravě s cílem obnovení souladu s těmito podmínkami tak, aby k tomuto obnovení došlo nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy přestala podmínky splňovat; o přijatých opatřeních informuje Českou národní banku.
(3) Pokud ve lhůtě podle odstavce 2 pojišťovna nebo zajišťovna neobnoví soulad s podmínkami podle odstavce 1, je povinna nejpozději dnem uplynutí této lhůty přestat používat vyrovnávací úpravu příslušné bezrizikové výnosové křivky. Postupovat podle odstavce 1 může nejdříve uplynutím 24 měsíců ode dne, kdy tuto úpravu přestala používat.
(4) Vyrovnávací úprava se počítá pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek nebo renta podle odstavce 1, a to postupem stanoveným prováděcím právním předpisem. Vyrovnávací úprava se nepoužije u těch závazků nebo rent, pro které příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet nejlepšího odhadu již obsahuje koeficient volatility podle § 54c a 54d.
Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro měnu závazku
(1) Pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu portfolia závazků z pojištění a zajištění lze použít koeficient volatility k příslušné bezrizikové výnosové křivce. Koeficient volatility se použije pouze pro neextrapolovanou část příslušné bezrizikové výnosové křivky podle § 54a. Extrapolace bezrizikové výnosové křivky v případě postupu podle věty první vychází z bezrizikové výnosové křivky upravené o koeficient volatility.
(2) Koeficient volatility je pro každou měnu, ve které je vyjádřen závazek, založen na rozpětí mezi úrokovým výnosem, kterého by mohlo být dosaženo z aktiv obsažených v referenčním portfoliu pro příslušnou měnu, a základní bezrizikovou výnosovou křivkou pro tuto měnu. Referenční portfolio pro každou měnu je reprezentativní pro aktiva vyjádřená v té měně, do kterých pojišťovny nebo zajišťovny investují s cílem krytí hodnoty nejlepšího odhadu závazků vyjádřených v této měně.
(3) Výše koeficientu volatility odpovídá 65 % měnového rozpětí upraveného o riziko, které se vypočítá jako rozdíl mezi rozpětím podle odstavce 2 a částí tohoto rozpětí, které odpovídá reálnému odhadu očekávaných ztrát, neočekávaného úvěrového rizika nebo jakéhokoli dalšího rizika, kterému jsou vystavena aktiva referenčního portfolia.
(4) Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility.
Koeficient volatility bezrizikové výnosové křivky pro stát
(1) Pro každý stát závazku se pro měnu tohoto státu měnové rozpětí upravené o riziko podle § 54c odst. 3 zvýší před aplikací procentního faktoru o rozdíl mezi rozpětím pro daný stát upraveným o riziko a dvojnásobkem měnového rozpětí upraveného o riziko, pokud je tento rozdíl kladný a rozpětí pro daný stát upravené o riziko je vyšší než 100 bazických bodů. Takto zvýšený koeficient volatility lze použít pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu pojistných nebo zajistných závazků vzniklých na území daného státu vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na pojistném trhu tohoto státu.
(2) Měnové rozpětí pro stát upravené o riziko se vypočítá obdobně jako měnové rozpětí upravené o riziko, je však založeno na referenčním portfoliu aktiv, které reprezentuje aktiva investovaná pojišťovnami a zajišťovnami s cílem krytí jejich závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti realizované na trhu příslušného státu vyjádřených v měně tohoto státu.
Zákaz použití koeficientu volatility u bezrizikové výnosové křivky
(1) Koeficient volatility se nepoužije, pokud příslušná bezriziková výnosová křivka pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu týkající se závazků podle § 54b odst. 1 již obsahuje vyrovnávací úpravu. Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 nekryje riziko ztráty použitelného kapitálu, které vyplývá ze změn koeficientu volatility.
(2) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu podle tohoto zákona, že použití koeficientu volatility pojišťovnou nebo zajišťovnou podle § 52 odst. 1 nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uloží opatření k nápravě nebo může použití této úpravy zakázat.
Při postupu podle § 54a až 54d použije pojišťovna nebo zajišťovna technická data podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace pro příslušnou měnu. U měn a vnitrostátních trhů, pro něž není přímo použitelným předpisem Evropské unie stanoven koeficient volatility, se na příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu neuplatní žádný koeficient volatility.
Další faktory zohledňované při výpočtu technických rezerv
(1) Při výpočtu technických rezerv se zohlední
a) veškeré náklady související se správou závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti,
b) růst cen, nákladů a pojistných plnění a
c) veškeré předpokládané platby pojistníkům a oprávněným osobám, včetně budoucích nezaručených podílů na zisku, s výjimkou plateb podle § 65.
(2) Při výpočtu technických rezerv se zohlední také hodnota finančních garancí a smluvních opcí obsažených v pojistných a zajišťovacích smlouvách. Pro určení pravděpodobnosti uplatnění smluvních opcí pojistníky, včetně předčasného ukončení smluv, se použijí reálné předpoklady založené na současných a důvěryhodných informacích. Tyto předpoklady zohledňují implicitně nebo explicitně dopady, které na uplatnění takových opcí mohou mít budoucí změny ve finančních i ostatních podmínkách.
(1) Pro účely výpočtu technických rezerv se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti člení do rizikově homogenních skupin. Přímo použitelný předpis Evropské unie stanoví druhy pojištění pro účely základního členění závazků podle věty první.
(2) Pohledávky ze zajistných smluv a za zajišťovacími účelovými osobami se počítají samostatně podle pravidel uvedených v § 52 odst. 1, § 53 odst. 1 až 3, § 54 a v § 55. Při výpočtu těchto pohledávek se zohlední časový rozdíl mezi výplatou plnění a úhradou od protistrany. Výsledek výpočtu se upraví o očekávané ztráty ze selhání protistrany. Tato úprava je založena na vyhodnocení pravděpodobnosti selhání protistrany a očekávané ztráty z tohoto selhání.
Vnitřní procesy a postupy při výpočtu technických rezerv
(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 zajistí vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv. Pokud nemá dostatek dat přiměřené kvality, aby mohla při výpočtu technických rezerv použít spolehlivou pojistněmatematickou metodu na část svých závazků z pojišťovací a zajišťovací činnosti nebo pohledávek ze zajišťovacích smluv a za zajišťovacími účelovými osobami, může k výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu použít přiměřené aproximace, včetně individuálních přístupů.
(2) Vnitřní procesy a postupy zajišťují, že výpočet hodnoty nejlepšího odhadu a předpoklady použité při jeho výpočtu jsou pravidelně porovnávány se zkušenostmi. Pokud na základě tohoto porovnání je identifikována systematická odchylka mezi zkušenostmi a výpočtem hodnoty nejlepšího odhadu, pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 upraví přiměřeným způsobem i používané pojistněmatematické metody nebo předpoklady.
(3) Pojišťovna a zajišťovna podle § 52 odst. 1 na základě výzvy České národní banky prokáže, že výše jejích technických rezerv je přiměřená a metody jejich výpočtu a podkladová statistická data jsou pro výpočet použitelná a vhodná.
Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) pojistněmatematické a statistické metody pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 2,
b) příslušná bezriziková výnosová křivka, která se použije při výpočtu hodnoty nejlepšího odhadu podle § 53 odst. 1,
c) okolnosti, za nichž se počítají technické rezervy jako celek, nebo jako součet hodnoty nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, včetně metod, které se používají v případě výpočtu technických rezerv jako celek,
d) metody a předpoklady, které se použijí při výpočtu rizikové přirážky, včetně určení výše použitelného kapitálu souvisejícího se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti a sazby nákladů na kapitál,
e) druhy pojištění, na jejichž základě se závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti rozčlení pro účely výpočtu technických rezerv,
f) pravidla, jejichž dodržováním bude zajištěna vhodnost, úplnost a přesnost dat používaných při výpočtu technických rezerv, a případy, kdy je vhodné použít aproximace pro výpočet hodnoty nejlepšího odhadu, a to včetně individuálních přístupů,
g) metody, které se použijí při výpočtu úpravy výsledku podle § 56 odst. 2, a
h) zjednodušené metody a techniky pro výpočet technických rezerv zajišťující, že pojistněmatematické a statistické metody uvedené v písmenech a) a d) jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti podstupovaných rizik.
Stanovení výše pojistného a zajistného
(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistněmatematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti; to se použije obdobně při stanovení výše zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu, tuzemskou zajišťovnou a zajišťovnou z třetího státu.
(2) Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistněmatematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví. Stejně tak není dotčeno použití věku nebo zdravotního stavu jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistněmatematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený.
(3) Při plnění požadavků podle odstavce 1 lze v případě pojišťovny provozující životní pojištění vzít v úvahu všechny stránky její finanční situace, kromě zdrojů, které nejsou pojistným a nepocházejí z něho a které jsou systematické a trvalé tak, že mohou z dlouhodobého hlediska ohrozit její solventnost.
(4) Pojišťovna nebo zajišťovna prokáže splnění požadavků podle odstavců 1 až 3 na základě výzvy České národní banky. V případě nesplnění těchto požadavků uloží Česká národní banka opatření k nápravě.
Zásada obezřetného investování
(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu
a) investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádně identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a vykazovat a odpovídajícím způsobem je zohlednit při posuzování svých celkových potřeb, a proto průběžně vyhodnocuje dopad rizikových faktorů na své investice a všechna aktiva, zejména pak aktiva určená k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia; umístění těchto aktiv nesmí omezit jejich dostupnost,
b) aktiva určená k vyrovnání závazků investuje způsobem, jenž je přiměřený povaze a trvání závazků z provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti a v nejlepším zájmu všech pojistníků a oprávněných osob, přičemž je zohledněn cíl případné zveřejněné investiční politiky; to pojišťovna zajistí i v případě střetu zájmů,
c) diverzifikuje své investice tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob či zeměpisné oblasti ani k nadměrnému nahromadění rizika v portfoliu jako celku, přičemž investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit pojišťovnu nadměrné koncentraci rizik; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2,
d) v případě investování do aktiv, která nejsou obchodována na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, nepřekračuje jeho obezřetnou úroveň; to se nepoužije pro aktiva podle § 61 odst. 1 a 2,
e) u aktiv držených ve vztahu k závazkům z pojištění, kde investiční riziko nese pojistník, postupuje podle § 61 a
f) derivátové smlouvy sjednává pouze za podmínky, že závazky z nich vyplývající přispívají ke snižování rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia; písmena a), c) a d) se v takovém případě použijí obdobně.
(2) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) identifikace, měření, sledování, řízení a vykazování rizik vyplývajících z investic podle odstavce 1 písm. a) a sjednávání derivátových kontraktů podle odstavce 1 písm. f) a
b) investování do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů, které vznikly sekuritizací včetně důsledků nedodržení stanovených pravidel.
Zvláštní ustanovení pro životní pojištění s investičním rizikem pojistníka
(1) Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může mít přímou vazbu na hodnotu podílových listů investičního fondu nebo na hodnotu aktiv vnitřního fondu pojišťovny, který může být rozdělen do podílů. Technické rezervy vztahující se k těmto závazkům musejí být v maximální možné míře zastoupeny těmito podíly nebo, nejsou-li podíly stanoveny, aktivy vnitřního fondu.
(2) Pojistné plnění z pojištění spadajícího do pojistných odvětví životních pojištění může být přímo svázáno s indexem akcií nebo s jinou referenční hodnotou, než kterými jsou hodnoty uvedené v odstavci 1. V takovém případě musejí být technické rezervy vztahující se k těmto závazkům v maximální možné míře zastoupeny podíly odpovídajícími referenční hodnotě nebo, nejsou-li podíly stanoveny, zabezpečenými a obchodovatelnými aktivy odpovídajícími v maximální možné míře aktivům, na kterých je založena daná referenční hodnota.
(3) Zahrnuje-li závazek podle odstavce 1 nebo 2 garanci výnosu z investic nebo nějaké jiné zaručené plnění, postupuje pojišťovna v případě investování do aktiv určených ke krytí odpovídajících dodatečných technických rezerv podle § 60 odst. 1 písm. c), d) a f).
(1) Tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu vede evidenci aktiv určených k vyrovnání závazků, a to okamžikem vzniku závazku z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, k jehož úhradě jsou tato aktiva určena, a tuto evidenci průběžně aktualizuje. Provozuje-li taková pojišťovna pojišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, vede samostatnou evidenci pro oba typy činnosti, s výjimkou té pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví neživotního pojištění uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; v takovém případě se vede pro všechny činnosti jedna evidence. Provozuje-li pojišťovna též zajišťovací činnost, která měřeno přijatým zajistným a výší technických rezerv přesahuje některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) bodů 1 až 3, vede pro pojišťovací a zajišťovací činnost samostatnou evidenci. Součástí evidence aktiv jsou také derivátové kontrakty podle § 60 odst. 1 písm. f).
(2) Vázne-li na majetku věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho majetek nebo jeho část nelze použít k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nelze tento majetek nebo jeho část považovat za aktiva podle odstavce 1 od data, ke kterému předmětné věcné právo nabylo účinnosti.
(3) V případech, kdy na majetku zapsaném v evidenci aktiv podle odstavce 1 vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám pojišťovny podle odstavce 1, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě úpadku takové pojišťovny nebo zajišťovny podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.
(4) Složení aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 v okamžiku zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu se již dále nesmí měnit a v evidenci těchto aktiv se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy administrativních chyb.
(5) Bez ohledu na odstavec 4 se připočítává k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnota čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního nebo likvidačního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení pojistného kmene.
(6) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v evidenci aktiv podle odstavce 1 menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v této evidenci, insolvenční správce nebo likvidátor sdělí České národní bance důvody tohoto rozdílu.
Solventnost pojišťoven a zajišťoven
(1) Kapitál tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny tvoří součet primárního kapitálu a doplňkového kapitálu.
(2) Primární kapitál tvoří hodnota aktiv převyšující hodnotu závazků oceňovaných podle § 51 až 58 snížená o hodnotu vlastních akcií držených tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a hodnota podřízených závazků.
(3) Doplňkový kapitál tvoří položky jiné než primární kapitál, které si lze vyžádat k absorbování ztrát; do doplňkového kapitálu lze zahrnout
a) nesplacený základní kapitál, k jehož splacení nebyla podána výzva,
c) jakékoli další nároky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny.
(4) Pokud byla položka doplňkového kapitálu zaplacena nebo k jejímu splacení byla podána výzva, považuje se za aktivum a přestává být součástí doplňkového kapitálu.
Schválení doplňkového kapitálu
(1) Položky doplňkového kapitálu, ke kterým se přihlíží při stanovení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou na základě žádosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podané elektronicky.
(2) Částka připsaná každé položce doplňkového kapitálu zohledňuje schopnost položky absorbovat ztrátu a vychází z obezřetných a reálných předpokladů. Pokud má položka doplňkového kapitálu pevnou jmenovitou hodnotu, její hodnota se rovná této hodnotě, pokud tato hodnota náležitě odráží schopnost položky absorbovat ztrátu.
(3) Česká národní banka u každé položky doplňkového kapitálu schvaluje
b) metodu určování její hodnoty, přičemž hodnoty stanovené touto metodou během období určeného Českou národní bankou se považují za jí schválené.
(4) Česká národní banka při schvalování položek doplňkového kapitálu posuzuje
a) postavení protistran z hlediska jejich platební schopnosti a ochoty zaplatit,
b) vymahatelnost zdrojů s přihlédnutím k právní formě položky, jakož i k veškerým podmínkám, které by mohly bránit řádnému splacení nebo vyžádání položky, a
c) informace o výsledcích předchozích výzev ke splacení daného doplňkového kapitálu, které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna na daný doplňkový kapitál vznesla, lze-li tyto informace spolehlivým způsobem použít k posouzení očekávaného výsledku budoucích výzev.
Nerozdělené zisky, které nebyly určeny k rozdělení pojistníkům a oprávněným osobám, se považují za disponibilní bonusový fond. Jsou-li splněna kritéria podle § 68 odst. 1, nepovažuje se tento fond za závazky z pojišťovací a zajišťovací činnosti.
Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) schvalování položek doplňkového kapitálu podle § 64 a
b) nakládání s účastmi v osobách v bankovním sektoru a sektoru investičních služeb v souvislosti s určováním kapitálu.
(1) Položky kapitálu se pro účely tohoto zákona zařazují do tříd 1 až 3 v závislosti na tom, zda jde o primární nebo doplňkový kapitál, a na míře jejich stálé dostupnosti a podřízenosti.
(2) Položka kapitálu se považuje za
a) stále dostupnou, je-li trvale k dispozici, nebo si ji lze vyžádat k absorbování ztrát při plném pokračování činnosti nebo v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
b) podřízenou, je-li v případě úpadku nebo likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny k absorbování ztrát k dispozici celková výše položky a je splatná teprve po splnění všech ostatních závazků, včetně závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vůči pojistníkům a oprávněným osobám.
(3) Při posuzování míry stálé dostupnosti nebo podřízenosti položky kapitálu, a to nejen v současnosti, ale i v budoucnosti, tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohledňuje dobu jejího trvání zejména, zda má stanovenou splatnost; má-li položka kapitálu stanovenou splatnost, zohlední se relativní doba jejího trvání ve srovnání s trváním závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a dále se zohlední, zda položka
a) neobsahuje možnost předčasného splacení nominální částky, případně, za jakých podmínek lze toto předčasné splacení požadovat,
b) je osvobozena od povinných, pevně stanovených plateb a
c) je zproštěna finančních závazků.
Hlavní kritéria členění kapitálu
(1) Třídu 1 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).
(2) Třídu 2 tvoří položky primárního kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. b), a položky doplňkového kapitálu, které mají převážně charakter položek podle § 67 odst. 2 písm. a) a b).
(3) Třídu 3 tvoří položky primárního nebo doplňkového kapitálu, které nelze zařadit podle odstavce 1 nebo 2.
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna se při členění kapitálu řídí kritérii podle § 68 a seznamem položek kapitálu podle § 70 písm. a).
(2) Není-li položka kapitálu uvedena v seznamu podle § 70 písm. a), tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ji začlení podle § 68 a bez zbytečného odkladu požádá Českou národní banku o schválení takového začlenění; tato žádost se podává elektronicky.
Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) seznam položek kapitálu pro určení jejich začlenění podle § 68 a
b) metody používané Českou národní bankou při schvalování posouzení a začlenění položek kapitálu neuvedených v seznamu podle písmene a).
Použitelnost a limity kapitálu
(1) Na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se, nestanoví-li přímo použitelný předpis jinak, vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž
a) podíl položek kapitálu třídy 1 v rámci použitelného kapitálu je vyšší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu a
b) použitelná hodnota položek kapitálu třídy 3 je nižší než jedna třetina celkového použitelného kapitálu.
(2) Na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se vztahují kvantitativní limity podle § 72 písm. a), přičemž podíl položek kapitálu třídy 1 na použitelném primárním kapitálu je vyšší než polovina celkového použitelného primárního kapitálu.
(3) Výše kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 odst. 2 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1, použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 1 a použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 3.
(4) Výše primárního kapitálu použitelného k plnění minimálního kapitálového požadavku podle § 79 se rovná součtu hodnoty položek kapitálu třídy 1 a použitelné hodnoty primárního kapitálu zařazeného do položek kapitálu třídy 2 podle odstavce 2.
Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek kapitálu třídy 2 a 3 k plnění solventnostního kapitálového požadavku a kvantitativní limity na použitelné hodnoty položek primárního kapitálu třídy 2 k dodržování minimálního kapitálového požadavku a
b) úpravy týkající se použitelnosti kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku prováděné s cílem zohlednit nepřevoditelnost těch položek kapitálu, které jako účelově vázané fondy mohou být použity pouze ke krytí ztrát vzniklých u konkrétní části závazků nebo konkrétních rizik.
Solventnostní kapitálový požadavek
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný kapitál nejméně ve výši solventnostního kapitálového požadavku, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.
(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, případně v kombinaci s částečným interním modelem, nebo prostřednictvím úplného interního modelu.
(3) Výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo částečného interního modelu včetně písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou podle § 77, přičemž tato písemná koncepce musí obsahovat specifikaci změn úplného nebo částečného interního modelu menšího a významného charakteru; předchozímu schválení Českou národní bankou podléhá také
a) změna písemné koncepce změn úplného nebo částečného interního modelu a
b) změna úplného nebo částečného interního modelu významného charakteru a také změna tohoto modelu menšího charakteru, pokud není v souladu se schválenou písemnou koncepcí změn úplného nebo částečného interního modelu.
(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která je členem skupiny ovládající pojišťovny nebo zajišťovny, může používat pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku skupinový interní model, nebo podmínky jeho používání změnit, pokud se připojila ke společné žádosti ovládající pojišťovny nebo zajišťovny a jí ovládaných osob a udělil-li k tomu orgán dohledu nad touto skupinou souhlas.
(5) Částečný interní model lze použít pro výpočet
a) kapitálových požadavků prostřednictvím jednoho nebo více rizikových modulů nebo podmodulů základního solventnostního kapitálového požadavku podle § 76 odst. 2,
b) kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 74 odst. 4 písm. d), nebo
c) úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle § 76 odst. 1.
(6) Částečný interní model lze použít jak na celou činnost pojišťovny nebo zajišťovny, tak i na jednu nebo více větších oblastí této činnosti, přičemž při dodržení požadavků podle § 78 odst. 2 a 4 se zohlední omezená oblast působnosti částečného interního modelu.
Výpočet solventnostního kapitálového požadavku
(1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna vychází z předpokladu, že bude ve své činnosti pokračovat.
(2) Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zohlední všechna měřitelná rizika, jimž je vystavena. Do výpočtu zahrne měřitelná rizika vyplývající ze závazků vzniklých ze stávajících smluv i smluv, o kterých předpokládá, že budou uzavřeny během následujících 12 měsíců. U závazků vyplývajících ze stávajících smluv kryje solventnostní kapitálový požadavek pouze neočekávané ztráty.
(3) Solventnostní kapitálový požadavek odpovídá hodnotě v riziku primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny na hladině spolehlivosti 99,5 % a v časovém horizontu 1 roku.
(4) Solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje nejméně riziko
d) operační, které zahrnuje právní riziko s výjimkou rizika vyplývajícího ze strategických rozhodnutí a reputačního rizika.
(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohlední účinek technik snižování rizika, pokud úvěrové a jiná rizika vyplývající z použití těchto technik odpovídajícím způsobem při tomto výpočtu zohlední.
(6) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna může při výpočtu kapitálových požadavků k životnímu, neživotnímu a zdravotnímu upisovacímu riziku, po předchozím souhlasu České národní banky, v rámci standardního vzorce nahradit podskupinu jeho parametrů parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Tyto parametry jsou kalibrovány na základě interních údajů dané pojišťovny nebo zajišťovny nebo údajů, které mají přímou spojitost s její činností, s použitím standardizovaných metod. Při schvalování ověří Česká národní banka úplnost, přesnost a vhodnost použitých údajů.
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek alespoň jednou ročně a průběžně sleduje výši použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se její rizikový profil významně odchyluje od předpokladů, z nichž vycházel poslední jí vykázaný solventnostní kapitálový požadavek, solventnostní kapitálový požadavek bez prodlení přepočítá a výsledek oznámí České národní bance.
(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna na žádost České národní banky přepočítat solventnostní kapitálový požadavek. Česká národní banka může o tento přepočet požádat, pokud předpokládá, že se rizikový profil pojišťovny od posledního vykázaného solventnostního kapitálového požadavku významně změnil.
Základní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce
(1) Solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce je součtem základního solventnostního kapitálového požadavku, kapitálového požadavku k operačnímu riziku a úpravy zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty.
(2) Metodu výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku, včetně výpočtu kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům zohledňujícím rizika pojišťovací a zajišťovací činnosti a metody jejich agregace, výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a způsob určení položky zohledňující schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty a další náležitosti výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.
(3) Pokud se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podstatně odchyluje od předpokladů pro výpočet podle standardního vzorce, Česká národní banka může požadovat, aby při výpočtu
a) kapitálových požadavků prostřednictvím modulů upisovacích rizik tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila pro ni specifické parametry za podmínek podle § 74 odst. 2 a 3, nebo
b) solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části použila tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna úplný nebo částečný interní model.
Udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a s jeho změnou
(1) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného interního modelu nebo jeho významné změny, pokud je prokázáno splnění požadavků stanovených v § 78.
(2) Česká národní banka udělí souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu nebo s jeho významnou změnou, pokud
a) je omezený rozsah aplikace modelu řádně odůvodněn,
b) výsledný solventnostní kapitálový požadavek vhodněji zohledňuje rizikový profil tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
c) je jeho konstrukce v souladu se zásadami podle § 74 a umožňuje tak úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a
d) je prokázáno splnění požadavků podle § 78.
(3) V případě žádosti o udělení souhlasu s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím částečného interního modelu, který se vztahuje pouze na určité podmoduly daného rizikového modulu, na některé části obchodní činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v souvislosti s daným rizikovým modulem nebo na části těchto podmodulů i částí činnosti, Česká národní banka může požadovat předložení reálného plánu přechodu na rozšíření rozsahu aplikace modelu. Tento plán obsahuje informace, jakým způsobem tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zamýšlí rozšířit rozsah aplikace interního modelu na jiné podmoduly nebo části své obchodní činnosti tak, aby bylo zajištěno, že tento model pokryje hlavní část její pojišťovací nebo zajišťovací činnosti vztahující se k danému rizikovému modulu.
(4) Podání žádosti České národní bance podle odstavců 1 a 2 podléhá předchozímu schválení statutárním orgánem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Česká národní banka o takové žádosti rozhodne do 6 měsíců ode dne doručení úplné žádosti. Česká národní banka žádost schválí, pokud systémy pojišťovny pro identifikaci, měření, sledování, řízení a vykazování rizik jsou přiměřené a pokud interní model splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, pokud nejsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(5) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, které byl udělen souhlas s používáním interního modelu, nařídit po stanovenou dobu od udělení tohoto souhlasu předkládat jí odhad výše solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.
(6) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) postup při schvalování interního modelu včetně obsahu žádosti podle odstavců 1 a 2,
b) úprava standardů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu při použití částečného interního modelu,
c) postupy při schvalování významných změn interního modelu a změn v koncepci těchto změn a
d) postupy umožňující úplnou integraci částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku.
Zvláštní ustanovení k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu
(1) Statutární orgán tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny odpovídá za trvalou a řádnou funkčnost a vhodnost konstrukce úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a za to, že tento model vhodně zohledňuje rizikový profil takové pojišťovny nebo zajišťovny.
(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna je povinna při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu dodržovat test užití, standardy statistické kvality, standardy kalibrace, standardy pro ověřování platnosti a dokumentační standardy stanovené prováděcím právním předpisem.
(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nejméně jednou ročně vyhodnocuje příčiny a zdroje zisků a ztrát, a to v každé významné části její činnosti podle standardu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím používání interních modelů. V kategorizaci rizik a připisování zisků a ztrát zohlední svůj rizikový profil.
(4) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna na vyžádání České národní banky prokáže
a) promítnutí jí používaného úplného nebo částečného interního modelu do jejího řídicího a kontrolního systému zejména ve vztahu k řízení rizik spojených s její činností, rozhodovacím procesům, posuzování ekonomického a solventnostního kapitálu, jeho alokaci, včetně vlastního posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, nebo
b) provádění výpočtu solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu v souladu s časovými intervaly, ve kterých používá tento interní model pro řízení rizik ve svém řídicím a kontrolním systému podle písmene a); tím není dotčeno ustanovení § 75 odst. 1, a
c) zohlednění příčin a zdrojů zisků a ztrát a jejího rizikového profilu v kategorizaci rizik interního modelu.
(5) Česká národní banka může požadovat, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna použila svůj interní model na příslušná srovnávací portfolia za použití předpokladů založených na externích údajích, vyžaduje-li to ověření kalibrace interního modelu a souladu jeho specifikace s obecně přijímanou tržní praxí. To se použije obdobně, pokud si Česká národní banka, za účelem výkonu dohledu nebo v rámci schvalování úplného nebo částečného interního modelu k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jeho významných změn, nebo změn v koncepci těchto změn vyžádá použití interního modelu na tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou poskytnutá referenční portfolia.
Nesplnění požadavků na interní model
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které byl udělen souhlas s výpočtem solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu a která přestane splňovat požadavky pro jeho používání, podá informaci a předloží bez zbytečného odkladu České národní bance ke schválení plán obnovení souladu s těmito požadavky včetně lhůty pro jeho realizaci. To se nepoužije, pokud v informaci o neplnění těchto požadavků podané bez zbytečného odkladu České národní bance prokáže, že vliv tohoto neplnění na používání interního modelu je nevýznamný.
(2) Česká národní banka posoudí reálnost plánu obnovení souladu podle odstavce 1 a lhůtu pro jeho realizaci, kterou může svým rozhodnutím zkrátit, považuje-li ji za nepřiměřenou. Pokud Česká národní banka s tímto plánem nesouhlasí, nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna takový plán nepředložila, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce; to se použije i v případě, pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna tento plán neplní.
Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která žádá o změnu výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo jeho části z výpočtu prostřednictvím úplného nebo částečného interního modelu na výpočet podle standardního vzorce, je povinna v žádosti o tuto změnu podané elektronicky prokázat České národní bance vhodnost této změny zejména s ohledem na měřitelnost rizik, kterým je tato pojišťovna nebo zajišťovna vystavena.
Minimální kapitálový požadavek
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna trvale udržuje použitelný primární kapitál nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku počítaného s čtvrtletní frekvencí. Minimální kapitálový požadavek odpovídá té výši použitelného primárního kapitálu, pod níž by pojistníci a oprávněné osoby byli vystaveni nepřijatelné úrovni rizika, pokud by pojišťovna a zajišťovna pokračovala ve své činnosti.
(2) Minimální kapitálový požadavek se vypočítá jako lineární funkce skupiny nebo podskupiny proměnných, a to technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, předepsaného pojistného nebo zajistného, kapitálu v riziku, odložené daňové povinnosti a administrativních nákladů, přičemž se tyto proměnné ocení očištěné o zajištění. Lineární funkce se kalibruje na hodnotu v riziku primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny na hladině spolehlivosti 85 % v časovém horizontu jednoho roku.
(3) Minimální kapitálový požadavek nesmí být nižší než 25 % ani vyšší než 45 % z hodnoty solventnostního kapitálového požadavku vypočteného podle § 73 odst. 2, nebo navýšeného kapitálového požadavku podle § 95a. Tím není dotčeno ustanovení § 79a. Pro účely stanovení rozpětí podle věty první se nepožaduje čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud je minimální kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny dán některou z těchto mezních hodnot, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna České národní bance tuto situaci zdůvodnit.
(4) Výpočet minimálního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, přičemž se provede způsobem, který umožní jeho revizi.
Spodní hranice minimálního kapitálového požadavku
Minimální kapitálový požadavek podle § 79 nemůže být nižší než
a) 2500000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 1 až 9 a bodů 16 až 18 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
b) 3700000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví neživotních pojištění podle bodů 10 až 15 části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu bez ohledu na to, zda současně provozuje jedno nebo více pojistných odvětví podle písmene a),
c) 3700000 EUR pro tuzemskou pojišťovnu provozující pojišťovací činnost podle jednoho nebo více odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
d) 3600000 EUR pro tuzemskou zajišťovnu, kromě tuzemské kaptivní zajišťovny,
e) 1200000 EUR pro tuzemskou kaptivní zajišťovnu,
f) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací činnost podle odvětví životních a neživotních pojištění, nebo
g) součet částek podle písmen a) a c), nebo písmen b) a c) v závislosti na rozsahu provozované pojišťovací činnosti a písmene d) pro tuzemskou pojišťovnu provozující současně pojišťovací a zajišťovací činnost, jejíž zajišťovací činnost překročí některou z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a).
Solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek pojišťovny a zajišťovny z třetího státu
(1) Pobočka pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu má k dispozici použitelný kapitál podle § 63 až 79a. Aktiva určená k plnění solventnostního kapitálového požadavku jsou umístěna v České republice, a to nejméně ve výši minimálního kapitálového požadavku, zbývající část je umístěna v rámci členských států.
(2) Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny a zajišťovny z třetího státu se použijí ustanovení § 73 až 79a obdobně s tím, že se do výpočtu zahrne pouze činnost provozovaná její pobočkou na území České republiky nebo činnost v rámci členských států, je-li Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35.
(3) Použitelná výše primárního kapitálu určená ke krytí minimálního kapitálového požadavku a absolutní dolní mez tohoto požadavku se stanoví podle § 71, přičemž použitelná výše primárního kapitálu nesmí být nižší než polovina částky podle § 79a. Jistina složená podle § 32 odst. 6 písm. e) se započítává do výše použitelného primárního kapitálu k plnění minimálního kapitálového požadavku.
ÚČETNICTVÍ, AUDIT A INFORMAČNÍ POVINNOSTI POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY
(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna a pojišťovna z jiného členského státu, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna z jiného členského státu a zajišťovna z třetího státu, která svoji činnost na území České republiky provozuje prostřednictvím pobočky, vede účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.
(2) Pojišťovna nebo zajišťovna, která podle zákona upravujícího účetnictví sestavuje účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, je povinna mít tuto účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále jen „auditor“), kterého pojišťovna nebo zajišťovna určuje způsobem stanoveným v zákoně upravujícím auditorskou činnost.
(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu je povinna oznámit České národní bance auditora, vybraného pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, která je oprávněna vybraného auditora odmítnout. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna oznámit České národní bance auditora před jeho určením podle odstavce 2. Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, je pojišťovna nebo zajišťovna povinna oznámit do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho odmítnutí České národní bance výběr nového auditora.
(4) Oznámení o výběru auditora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podle odstavce 3 obsahuje
a) jméno statutárního auditora nebo název auditorské společnosti a evidenční číslo přidělené Komorou auditorů České republiky,
b) dobu a rozsah dosavadní činnosti auditora v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven,
c) popis činností doposud vykonávaných v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven, popřípadě jiných finančních institucí,
d) kárná opatření přijatá Komorou auditorů České republiky nebo jinou obdobnou institucí v zahraničí vůči auditorovi, byla-li taková přijata, a
e) čestné prohlášení auditora o neexistenci propojení podle odstavce 5 písm. a) s pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.
(5) Česká národní banka auditora odmítne, pokud
a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky členem statutárního orgánu, kontrolního orgánu, výboru pro audit, prokuristou nebo zástupcem pobočky, osobou s klíčovou funkcí nebo zaměstnancem tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo
b) jeho zkušenosti v oblasti účetnictví pojišťoven nebo zajišťoven nebo jeho dosavadní praxe v oblasti auditu pojišťoven nebo zajišťoven nezajišťují předpoklad řádného ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které má provést ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.
(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně provedení mimořádného auditu,
a) má-li za to, že ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, nebo
b) nesplní-li auditor svoji oznamovací povinnost stanovenou v zákoně upravujícím auditorskou činnost.
(2) S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu, a určí auditora, který provede mimořádný audit.
(3) Náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka. Pokud mimořádný audit potvrdí důvody, na jejichž základě Česká národní banka nařídila provedení mimořádného auditu, uhradí auditor, který provedl původní audit, České národní bance jí vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu, v rozsahu, který se týká ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, ostatní náklady mimořádného auditu nese Česká národní banka.
(1) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu zajistit, jestliže taková potřeba vyplyne ze zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, aby auditor provedl ověření
a) jejího řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo
b) informací uveřejňovaných podle § 82 odst. 3 ve zprávě o solventnosti a finanční situaci.
(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka přiměřenou lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a
a) vymezení informací, k jejichž spolehlivosti se má auditor vyjádřit, a
b) v případě ověření podle odstavce 1 písm. a) vymezení oblastí řídicího a kontrolního systému, jež mají být auditu podrobeny.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.
(4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 poskytne auditorovi potřebnou součinnost včetně poskytnutí informací o provedených vnitřních kontrolách, které se ověření řídicího a kontrolního systému nebo informací uveřejňovaných ve zprávě o solventnosti a finanční situaci týkaly. Pro výběr auditora se § 80 odst. 3 až 5 použije obdobně.
(5) O ověření podle odstavce 1 vypracuje auditor zprávu, kterou pojišťovna nebo zajišťovna předloží České národní bance. Náležitosti a strukturu zprávy stanoví prováděcí právní předpis.
Uveřejňování informací o činnosti pojišťovny a zajišťovny
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předkládá České národní bance svoji výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, a uveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud valná hromada nebo členská schůze tuzemské pojišťovny nebo valná hromada tuzemské zajišťovny účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v uvedené lhůtě neschválí, zašle ji tato pojišťovna nebo zajišťovna České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady nebo členské schůze; tyto údaje současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím není dotčena povinnost tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zajistit schválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a schválenou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku uveřejnit.
(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejňovat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem informace o sobě, o složení akcionářů a o struktuře skupiny, jejíž je součástí, nejsou-li obsahem zprávy podle odstavce 3. Informace o právní, řídicí a organizační struktuře, včetně uvedení všech ovládaných osob a významných přidružených osob a poboček náležících ke skupině se uveřejní každoročně na úrovni skupiny; to se použije obdobně pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem na území České republiky.
(3) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu je povinna uveřejnit zprávu o solventnosti a finanční situaci a o povaze a účincích důležitých změn v její činnosti po jejich schválení příslušným orgánem takové pojišťovny nebo zajišťovny, pokud tyto informace nejsou součástí skupinové zprávy o solventnosti a finanční situaci podle § 92l. Pokud se použije vyrovnávací úprava podle § 54b, zpráva o solventnosti a finanční situaci v části o oceňování pro účely solventnosti obsahuje také informaci o způsobu jejího použití, popis portfolia závazků z životního pojištění nebo zajištění nebo z rent z neživotního pojištění nebo zajištění a popis portfolia přiřazených aktiv, ke kterým se vyrovnávací úprava vztahuje, včetně kvantifikace dopadu poklesu vyrovnávací úpravy na nulu na její finanční situaci. Pokud se použije koeficient volatility podle § 54c, pojišťovna to ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uvede spolu s kvantifikací dopadu jeho snížení na nulu na její finanční situaci. S výjimkou informace týkající se řízení kapitálu, nemusí být po předchozím souhlasu České národní banky ve zprávě o solventnosti a finanční situaci uveřejněna informace, která je citlivá nebo důvěrná. Na základě tohoto souhlasu může zpráva podle věty první obsahovat i odkaz na informaci již uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
(4) Informace se považuje za citlivou, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, nebo která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit investici tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do těchto produktů nebo systémů. Informace se považuje za důvěrnou, pokud je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna povinna zachovávat o ní mlčenlivost.
(5) Využije-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uvede ve zprávě podle odstavce 3, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod jejího neuveřejnění.
(6) Obsah informací určených k uveřejnění včetně informací, u nichž nelze využít možnost podle odstavce 3, formu, způsob, strukturu, četnost a lhůty uveřejňování informací stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie.
(7) Před sjednáním pojištění spadajícího do pojistných odvětví životního pojištění musí pojišťovna sdělit zájemci o pojištění konkrétní odkaz na zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Tato informace musí být poskytnuta jasně, přesně, písemně a v jazyce členského státu závazku.
(1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit bez zbytečného odkladu informaci o
a) nedodržení minimálního kapitálového požadavku, pokud pojišťovna nebo zajišťovna není schopna předložit reálný plán krátkodobého financování nebo ho Česká národní banka neobdrží ve lhůtě podle § 98a odst. 2; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě, nebo
b) nedodržení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, pokud Česká národní banka neschválí reálný ozdravný plán podle § 98 do 2 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno; informace musí obsahovat částku, v jaké nebyl tento požadavek dodržen, a důvody vzniku této situace a jejích následků včetně veškerých opatření přijatých k nápravě.
(2) Nebyl-li v případě podle odstavce 1 písm. a) minimální kapitálový požadavek dodržen do 3 měsíců od zjištění jeho nedodržení, nebo nebylo-li v případě podle odstavce 1 písm. b) obnoveno plnění solventnostního kapitálového požadavku do 6 měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno, Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu uveřejnit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty, včetně vysvětlení příčiny jejího vzniku a následků. Současně se uveřejní veškerá přijatá a předpokládaná opatření k nápravě.
(3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně, tuzemské zajišťovně, pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit uveřejnit informaci týkající se i jiného vývoje v této pojišťovně nebo zajišťovně, který významně ovlivňuje relevantnost informací zveřejňovaných podle § 82 odst. 3, včetně informace o jeho povaze a dopadech na její činnost.
(4) Podání rozkladu proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek.
(5) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu může z vlastního rozhodnutí uveřejňovat i jiné informace nebo podávat vysvětlení týkající se její solventnosti a finanční situace.
Informační povinnosti vůči České národní bance
(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance informace o sobě, své finanční situaci, uplatňovaných obezřetnostních pravidlech a své činnosti a informaci podle § 7b odst. 6 a § 7c. Nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak, předkládá pojišťovna z třetího státu a zajišťovna z třetího státu České národní bance informace v rozsahu, v jakém se vztahují k jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům za předcházející kalendářní rok týkající se její činnosti v životním a neživotním pojištění podle druhů pojištění v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby. Informace se zpracovává zvlášť pro každou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována. V případě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se předkládá také informace o četnosti pojistných plnění a o průměrné výši nákladů na pojistná plnění za předcházející kalendářní rok. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob předkládání těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(3) Česká národní banka zašle informace podle odstavce 2 v souhrnné podobě a ve struktuře podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu orgánu dohledu příslušného členského státu, který o to požádá.
(4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance
a) pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny, a
b) doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si Česká národní banka vyžádá.
(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o každé smlouvě týkající se finitního zajištění nebo činnosti v tomto zajištění, a to bezodkladně po jejím uzavření, včetně předložení kopie takové smlouvy. Pojišťovně z třetího státu a zajišťovně z třetího státu vzniká tato povinnost pouze v případě, kdy jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České republiky. Tato pojišťovna nebo zajišťovna je povinna identifikovat, měřit, sledovat, spravovat, kontrolovat a oznamovat České národní bance rizika, která ze závazků, které jsou obsahem těchto smluv nebo činností, vyplývají.
(6) Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální možná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného upisovacího rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání závazku vyplývajícího ze zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, že zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se
a) jednoznačného a podstatného zvážení časové hodnoty peněz, nebo
b) řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosažení převodu zajištěného rizika.
(7) Ustanovením odstavců 1 až 6 nejsou dotčeny § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 a § 92k odst. 1.
(1) Informace podle § 83 odst. 1, 2 a 4 písm. b) musí
a) odrážet povahu, rozsah a složitost činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a zejména rizik vyplývajících z její činnosti,
b) být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní a
c) být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.
(2) Za účelem plnění požadavků podle odstavce 1 pojišťovna a zajišťovna zavede vhodné systémy a struktury zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací včetně písemné koncepce schválené jejím statutárním orgánem.
Omezení informačních povinností vůči České národní bance
(1) Pokud by pravidelné předkládání informací podle § 83 odst. 1 bylo s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny příliš zatěžující, může Česká národní banka omezit předkládání informací
a) s četností kratší než 1 rok, jsou-li tyto předkládány alespoň ročně, nebo
b) po jednotlivých položkách, lze-li je v případě potřeby dohledu získat na vyžádání v přiměřené době.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud by to vedlo k narušení efektivnosti dohledu České národní banky nebo ohrozilo stabilitu finančních systémů Evropské unie. Omezení podle odstavce 1 lze použít pouze u pojišťoven a zajišťoven, jejichž souhrnný tržní podíl představuje maximálně 20 % na trhu životního nebo neživotního pojištění v České republice, který je v životním pojištění dán výší ročních hrubých technických rezerv a v neživotním pojištění objemem ročního hrubého předepsaného pojistného. Pro účely takového omezení Česká národní banka upřednostní pojišťovny a zajišťovny s nejmenším tržním podílem.
(3) V případě pojišťovny nebo zajišťovny, která je součástí skupiny, je podmínkou postupu podle odstavce 1 prokázání České národní bance, že pravidelné předkládání informací s četností kratší než 1 rok nebo po jednotlivých položkách je nepřiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností této skupiny.
(4) Česká národní banka v případě postupu podle odstavců 1 až 3 u každé pojišťovny nebo zajišťovny zohlední
a) objem ročního předepsaného pojistného, výši technických rezerv a aktiv,
b) volatilitu pojistných plnění,
c) tržní rizika, kterým je vystavena,
e) celkový počet provozovaných odvětví životních a neživotních pojištění,
f) možný vliv řízení aktiv na finanční stabilitu,
g) vnitřní systémy a strukturu zajišťující poskytování informací pro účely dohledu včetně písemné koncepce podle § 83a odst. 2,
h) vhodnost řídicího a kontrolního systému,
i) výši použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a
j) zda se jedná o kaptivní pojišťovnu nebo zajišťovnu a s tím spojená rizika.
DOHLEDOVÁ ČINNOST ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
Rozsah dohledu v pojišťovnictví
(1) Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven; při výkonu dohledu Česká národní banka
a) důsledně zvažuje potenciální dopady svých rozhodnutí na stabilitu dotčených finančních systémů v Evropské unii zejména v případě mimořádné situace, a to s přihlédnutím k informacím dostupným v době vydání rozhodnutí; v době výjimečných výkyvů na finančních trzích přihlédne Česká národní banka při výkonu dohledu též k potenciálním procyklickým účinkům svého postupu a
b) postupuje v součinnosti s Evropským orgánem dohledu a dohledovými orgány jiných členských států včetně výměny informací; právní vztahy s Evropským orgánem dohledu se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) Dohled v pojišťovnictví je založen na prospektivním přístupu přiměřeném povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, a na soustavném prověřování její činnosti a dodržování tímto zákonem a jinými právními předpisy stanovených povinností. Dohled je vykonáván transparentním a odpovědným způsobem s ohledem na ochranu důvěrných informací a s ohledem na předcházení vzniku situací poškozujících zájmy podle odstavce 1.
(3) Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, poskytovatelé služby podle § 7g a další fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.
(4) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka spolupracuje také s ostatními evropskými orgány dohledu zřízenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie, s orgány dohledu třetích států, mezinárodními organizacemi, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.
(5) Při výkonu dohledu v pojišťovnictví Česká národní banka využívá doporučení Evropského orgánu dohledu.
Předmět dohledu v pojišťovnictví
Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám podle § 84 odst. 3 je dodržování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zejména
a) soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat služby,
b) hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliže je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35,
c) výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, výpočet solventnostního a minimálního kapitálového požadavku a dostatečnost použitelného kapitálu tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu,
d) plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky,
g) finanční a technické zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb, pokud je provozována pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
h) průběžné plnění požadavků na úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku,
i) činnosti podle § 87 odst. 2, nebo
j) soulad provozované pojišťovací činnosti se zákonem stanovenými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami.
(1) Výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny včetně její činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky nebo formou dočasného poskytování služeb spadá do výlučné působnosti České národní banky, s výjimkou dohledu vykonávaného hostitelským členským státem. Pokud orgány dohledu jiného členského státu informovaly Českou národní banku o skutečnostech, které svědčí o nepříznivém vývoji finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo mohou tuto situaci nepříznivě ovlivnit, Česká národní banka tyto skutečnosti ověří a v případě zjištění nedostatků uloží opatření k nápravě.
(2) Výkon dohledu nad činností pojišťovny z jiného členského státu a nad činností zajišťovny z jiného členského státu, která provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, spadá, s výjimkou § 110 a 111, do výlučné působnosti orgánu dohledu domovského členského státu takové pojišťovny nebo takové zajišťovny. Tím nejsou dotčena oprávnění České národní banky podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3) Výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu a nad činností zajišťovny z třetího státu v rozsahu provozovaném na území České republiky spadá do působnosti České národní banky, pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak; v případě pojišťovny z třetího státu podle § 35, kdy Česká národní banka
a) je zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v celém rozsahu této její činnosti provozované na území členských států prostřednictvím jejích poboček, nebo
b) není zvoleným orgánem dohledu, spadá do její působnosti výkon dohledu nad činností pojišťovny z třetího státu v rozsahu, v jakém není vykonáván zvoleným orgánem dohledu jiného členského státu.
(4) Česká národní banka vykonává dohled podle odstavců 1 a 3 na základě údajů předkládaných v souladu s tímto zákonem nebo údajů získaných z jiných zdrojů, anebo na základě údajů získaných kontrolou provedenou přímo u osoby podléhající podle tohoto zákona dohledu v pojišťovnictví. Tyto formy dohledu vhodně kombinuje a uplatňuje včas a přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.
(5) Česká národní banka si s orgány a osobami podle § 128 odst. 3 vzájemně vyměňuje informace a podklady, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu.
(6) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny poskytnout České národní bance na její písemné vyžádání veškeré informace týkající se jejich činnosti pro tuto pojišťovnu nebo zajišťovnu; osobou činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu je poskytovatel služby podle § 7g nebo jiná osoba, která vykonává pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru (dále jen „osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu“).
(7) Poskytovatel služby podle § 7g je povinen umožnit České národní bance provedení kontroly externě zajišťované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu podle tohoto zákona ve svých provozních prostorech.
Identifikace zhoršení finanční situace pojišťovny a zajišťovny
(1) Pojišťovna a zajišťovna podle § 86 odst. 1 a 3 zavede postupy ke zjišťování zhoršující se její finanční situace a, pokud k takovému zhoršení dojde, informuje o tom bezodkladně Českou národní banku; to se použije obdobně v případě, kdy není plněn solventnostní kapitálový požadavek nebo minimální kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících.
(2) Vedlo-li by snížení vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility na nulovou hodnotu k nesplnění solventnostního kapitálového požadavku, pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 předloží České národní bance současně s informací o vyhodnocení podle § 7b odst. 6 analýzu opatření, která by vedla k obnovení souladu její činnosti se solventnostním kapitálovým požadavkem, a to navýšením použitelného kapitálu nebo snížením svého rizikového profilu.
Nástroje k posuzování schopnosti obezřetného provozování činnosti
(1) Česká národní banka vypracovává a používá přiměřené kvantitativní nástroje k posouzení schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny podléhající jejímu dohledu plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tyto nástroje mohou být vypracovány i pro možné budoucí události nebo změny hospodářských podmínek, které by mohly mít vliv na finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny.
(2) Česká národní banka může jako součást posouzení podle odstavce 1 požadovat provedení odpovídajících testů tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou a pro tyto testy stanovit výchozí předpoklady nebo scénáře. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zašle výsledky testu České národní bance ve lhůtě stanovené v žádosti o jeho provedení, která musí odpovídat složitosti a rozsahu testů, ne však kratší než 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(3) Zjistí-li Česká národní banka na základě výsledků provedených posouzení podle odstavců 1 a 2 ohrožení schopnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny plnit pravidla obezřetného provozování její činnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, uloží jí odpovídající opatření k nápravě a určí k tomu přiměřenou lhůtu.
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu provádí pravidelně přezkum a vyhodnocení strategií, procesů a postupů ohlašování zavedených pojišťovnou nebo zajišťovnou podléhající jejímu dohledu za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; přezkum a vyhodnocení zahrnuje posouzení
a) dodržování kvalitativních požadavků týkajících se řídicího a kontrolního systému,
b) rizik, jimž pojišťovna nebo zajišťovna čelí nebo může čelit,
c) schopnosti pojišťovny a zajišťovny posuzovat tato rizika s ohledem na prostředí, v němž provozuje svoji činnost, a
d) postupů ke zjišťování zhoršující se finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny.
(2) Česká národní banka v rámci pravidelného přezkumu a vyhodnocení podle odstavce 1 přezkoumá a hodnotí zejména dodržování požadavků na
a) řídicí a kontrolní systém, včetně systému vlastního posuzování rizik a solventnosti,
e) kvalitu a dostatečnost kapitálu a
f) průběžné plnění požadavků pro úplné anebo částečné interní modely, pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá úplný nebo částečný interní model.
(3) Česká národní banka posuzuje přiměřenost metod a postupů, navržených a uplatňovaných pojišťovnou nebo zajišťovnou pro identifikaci možných událostí nebo budoucích změn v ekonomickém prostředí, které by mohly mít negativní účinky na její celkovou finanční situaci. Česká národní banka posuzuje schopnost pojišťovny nebo zajišťovny odolat těmto možným událostem nebo budoucím změnám v ekonomickém prostředí.
(4) Česká národní banka vyzve pojišťovnu nebo zajišťovnu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu ve své činnosti, nebo jí uloží opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků zjištěných při přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3.
(5) Četnost a rozsah přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 až 3 Česká národní banka stanoví s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností pojišťovny nebo zajišťovny.
Působnost dohledu nad skupinou
(1) Není-li dále stanoveno jinak, dohled podle tohoto dílu Česká národní banka vykonává nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která
a) má účast nejméně v jedné pojišťovně nebo zajišťovně (dále jen „pojišťovna nebo zajišťovna držící účast“),
b) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v členském státě nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě,
c) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě, smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě nebo pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, nebo
d) je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností, a to v rozsahu podle § 92p, (dále jen „dohled nad skupinou“).
(2) Předmětem dohledu nad skupinou, není-li dále stanoveno jinak, je kontrola
a) udržování použitelného kapitálu alespoň ve výši skupinového solventnostního kapitálového požadavku,
d) osob ve vedení pojišťovací holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby a
e) dodržování požadavků na řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny;
tím nejsou dotčena ustanovení o dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny na individuálním základě podle § 84 až 86c.
(3) Při výkonu dohledu nad skupinou zohlední Česká národní banka všechny skutečnosti, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a které se týkají
a) ovládané nebo přidružené osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
b) osob, které mají účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, a
c) ovládaných nebo přidružených osob osoby, která má účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně.
(1) Česká národní banka může, je-li orgánem dohledu nad skupinou, z dohledu nad skupinou a po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vyloučit osobu,
a) která má sídlo ve třetím státě, kde existují právní překážky k předání nezbytných informací,
b) která má pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zanedbatelný význam; to se nepoužije v případě, kdy se vyloučení z dohledu nad skupinou týká více osob, které tvoří dohromady část skupiny s nezanedbatelným významem, nebo
c) jestliže by zahrnutí její finanční situace bylo pro výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině zavádějící nebo nevhodné.
(2) Byla-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vyloučena orgánem dohledu nad skupinou z dohledu nad skupinou z důvodů podle odstavce 1 písm. b) a c), má Česká národní banka právo vyžádat si pro účely výkonu dohledu u poslední osoby držící účast podle odstavce 5 jakékoli informace o této pojišťovně nebo zajišťovně.
(3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu upustit od provádění dohledu nad koncentrací rizik podle § 92a nebo dohledu nad operacemi uvnitř skupiny podle § 92b, pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba se sídlem v členském státě nebo smíšená finanční holdingová osoba se sídlem v členském státě je přidruženou osobou regulované osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podléhající doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, nebo je sama touto osobou.
(4) Výkon dohledu nad skupinou nezakládá výkon dohledu ve vztahu k pojišťovně z třetího státu, pojišťovací holdingové osobě, pojišťovací holdingové osobě se smíšenou činností, smíšené finanční holdingové osobě nebo zajišťovně z třetího státu, posuzovanými samostatně. Tím není dotčen dohled podle § 92.
(5) Na pojišťovnu nebo zajišťovnu držící účast, pojišťovací holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) se nevztahuje dohled nad skupinou, pokud je sama ovládanou osobou jiné pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě; není-li takovou ovládanou osobou, považuje se pro účely tohoto zákona za poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie, na kterou se vztahují § 89b až 92m (dále jen „poslední osoba držící účast“); tím není dotčen § 89.
Zvláštní ustanovení pro dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou
(1) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultacích s příslušnými orgány dohledu rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze příslušnými ustanoveními zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po dohodě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v sektoru bankovnictví a v sektoru investičních služeb rozhodnout, že se dohled nad smíšenou finanční holdingovou osobou řídí pouze ustanoveními vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, pokud se na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenná ustanovení tohoto zákona a zákona upravujícího činnost bank nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(3) Česká národní banka informuje o rozhodnutích přijatých podle odstavců 1 a 2 evropské orgány dohledu zřízené přímo použitelnými předpisy Evropské unie.
(1) Česká národní banka může po konzultaci s orgánem dohledu nad skupinou a poslední osobou držící účast rozhodnout o podřízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny držící účast nebo tuzemské pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), která nemá sídlo ve stejném členském státě jako poslední osoba držící účast (dále jen „poslední tuzemská osoba držící účast“), vnitrostátnímu dohledu nad podskupinou. V takovém případě se § 89b až 92m použijí obdobně, čímž nejsou dotčena ustanovení odstavců 2 až 7. Toto své rozhodnutí Česká národní banka zdůvodní orgánu dohledu nad skupinou a poslední osobě držící účast v rámci Evropské unie.
(2) Dohled nad skupinou u poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni Česká národní banka vykonává podle § 89b až 92c, přičemž rozsah tohoto dohledu uplatní v závislosti na charakteru podskupiny.
(3) Pokud Česká národní banka při dohledu nad podskupinou na vnitrostátní úrovni použije ustanovení § 89b až 91h, použije poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni stejnou metodu výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku, kterou používá poslední osoba držící účast.
(4) Pokud Česká národní banka použije na poslední tuzemskou osobu držící účast na vnitrostátní úrovni § 89b až 91h a pokud poslední osoba držící účast a její přidružené osoby mají podle § 90a povolení provést výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven a zajišťoven ve skupině podle interního modelu, použije stejný postup i poslední tuzemská osoba držící účast.
(5) Pokud se rizikový profil poslední tuzemské osoby držící účast na vnitrostátní úrovni podstatně odchyluje od předpokladů použitých pro interní model schválený na úrovni Evropské unie a pokud tato osoba dostatečně nezohlední připomínky České národní banky, Česká národní banka může této osobě navýšit solventnostní kapitálový požadavek ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku na úrovni podskupiny stanovenému na základě takového modelu. Ve výjimečných případech, kdy by takové navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebylo odpovídající, Česká národní banka může nařídit této osobě, aby vypočítala svůj skupinový solventnostní kapitálový požadavek na základě standardního vzorce. Důvody takového rozhodnutí Česká národní banka vysvětlí orgánu dohledu nad skupinou.
(6) Poslední tuzemské osobě držící účast na vnitrostátní úrovni, na kterou Česká národní banka použila § 89b až 91h, nelze udělit povolení podle § 91a, aby se na jakoukoliv jí ovládanou osobu vztahovaly § 91c a 91d.
(7) Odstavec 1 se nepoužije, pokud poslední tuzemská osoba držící účast na vnitrostátní úrovni je ovládanou osobou poslední osoby držící účast, která má povolení podle § 91b, aby se na tuto poslední tuzemskou osobu držící účast vztahovaly § 91c a 91d.
Dohled nad podskupinou zahrnující více členských států
(1) Česká národní banka může uzavřít dohodu s orgány dohledu jiných členských států, ve kterých působí jiná poslední osoba držící účast na vnitrostátní úrovni. Obsahem dohody je postup při zajištění výkonu dohledu nad podskupinou zahrnující více členských států. O uzavření této dohody Česká národní banka informuje orgán dohledu nad skupinou a poslední osobu držící účast.
(2) Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1, Česká národní banka nemůže vykonávat dohled nad podskupinou u žádné poslední osoby držící účast na vnitrostátní úrovni z této skupiny podle § 89, pokud se nejedná o podskupinu podle odstavce 1.
(3) Ustanovení § 89 se pro dohled nad podskupinou zahrnující více členských států použijí obdobně.
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek
Dohled nad skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu nad skupinou podle § 87 odst. 1 písm. a) a b), zajistí na úrovni skupiny trvalé udržování skupinového solventnostního kapitálového požadavku.
(2) Jestliže tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, nedodrží skupinový solventnostní kapitálový požadavek, uloží jí Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, opatření k nápravě. Ustanovení § 86b a 98 se použijí obdobně.
(3) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informuje Českou národní banku o nedodržení skupinového solventnostního kapitálového požadavku nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržen v následujících 3 měsících, a to bez zbytečného odkladu poté, co tuto skutečnost zjistila. Česká národní banka o této skutečnosti informuje ostatní orgány dohledu v kolegiu orgánů dohledu podle § 92f (dále jen „kolegium“), jakmile se o tom dozví. Kolegium posoudí finanční situaci skupiny.
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhající výkonu dohledu nad skupinou vykazuje České národní bance, jako orgánu dohledu nad skupinou, výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku ve lhůtě, formou a způsobem podle § 92k odst. 1 nebo kdykoli na žádost České národní banky, a to do 30 dnů ode dne jejího doručení, nejdříve však do 30 pracovních dnů ode dne, ke kterému má být skupinový solventnostní kapitálový požadavek vykázán. Pokud skupinu neřídí pojišťovna nebo zajišťovna podle věty první, vykazuje České národní bance, jako orgánu dohledu nad skupinou, výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo osoba ve skupině, kterou Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, po konzultaci s ostatními orgány dohledu a se samotnou skupinou určí.
(2) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba anebo osoba ve skupině podle odstavce 1 trvale sleduje, zda skupinový solventnostní kapitálový požadavek odpovídá rizikovému profilu skupiny. Pokud se rizikový profil skupiny významně změní od předpokladů, za nichž byl skupinový solventnostní kapitálový požadavek naposledy vypočten, je povinna skupinový solventnostní kapitálový požadavek přepočítat a předložit České národní bance. Česká národní banka může požadovat přepočítání skupinového solventnostního kapitálového požadavku, pokud předpokládá, že se rizikový profil skupiny významně změnil.
(3) Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku se provede metodou vycházející z konsolidovaných údajů (dále jen „metoda účetní konsolidace“). Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, může po konzultaci s ostatními orgány dohledu v kolegiu povolit výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku metodou odpočtu agregovaných dat nebo kombinací obou metod. V případě nedodržení minimální výše skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle metody účetní konsolidace postupuje Česká národní banka obdobně podle § 98a odst. 1 až 3. Kritéria pro použití těchto metod se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické zásady a metody výpočtu solventnostního kapitálového požadavku.
(4) Pokud ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku má své sídlo v jiném členském státě, použijí se ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál této pojišťovny ve výši stanovené předpisy tohoto členského státu.
(5) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku se aktiva a závazky oceňují podle § 51.
(6) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, určí, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu v kolegiu a osobou podle odstavce 1, která řídí skupinu, v souladu s použitou metodou výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 3, způsob stanovení poměrného podílu drženého ovládající osobou v přidružených osobách, pokud
a) neexistuje majetkové propojení mezi některými osobami ve skupině,
b) přímý nebo nepřímý podíl této odpovědné osoby na majetku nebo hlasovacích právech jiné osoby bude kvalifikován jako účast, protože takový podíl umožňuje vykonávat významný vliv v takové osobě, nebo
c) je osoba ze skupiny ovládající osobou jiné osoby na základě skutečného uplatňování rozhodujícího vlivu v takové osobě.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví, v souladu s příslušným předpisem Evropské unie, pravidla pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a pravidla pro výpočet kapitálu na úrovni skupiny včetně vymezení jeho položek.
Přidružené pojišťovny z třetích států a zajišťovny z třetích států
(1) Je-li do výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku zahrnuta pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, jejíž činnost je podmíněna získáním povolení ve třetím státě a splněním solventnostního kapitálového požadavku, který je na základě rozhodnutí Evropské komise nebo orgánu dohledu nad skupinou srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, zohlední se tato skutečnost při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku včetně výše jejího použitelného kapitálu stanoveného podle pravidel tohoto třetího státu.
(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, na žádost osoby držící účast nebo z vlastního podnětu ověří, zda solventnostní režim uplatňovaný třetím státem je přinejmenším srovnatelný s požadavkem solventnosti podle tohoto zákona. O tom vydá opatření obecné povahy, a to po konzultaci s ostatními orgány dohledu a s Evropským orgánem dohledu. Takové opatření respektuje dřívější obdobné rozhodnutí ve vztahu k tomuto státu, s výjimkou, kdy je to odůvodněno významnými změnami ve výkonu dohledu podle tohoto zákona nebo změnami v dohledu třetího státu. Kritéria pro ověřování srovnatelnosti se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie. Postup podle věty první se nepoužije, pokud Evropská komise přijala rozhodnutí o srovnatelnosti nebo prozatímní srovnatelnosti solventnostního režimu třetího státu.
(3) Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou a nesouhlasí-li s rozhodnutím orgánu dohledu nad skupinou o srovnatelnosti podle odstavce 2, může ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení oznámení o takovém rozhodnutí vyjádřit svůj nesouhlas Evropskému orgánu dohledu a požádat o jeho přezkum.
(4) Není-li solventnostní režim uplatňovaný třetím státem vyhodnocen jako srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný s požadavky příslušných předpisů Evropské unie nebo pokud Evropská komise rozhodla o tom, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, nelze zohlednit solventnostní kapitálový požadavek a použitelný kapitál podle odstavce 1 a pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu bude pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku posuzována jako přidružená pojišťovna nebo zajišťovna. V takovém případě vypočítává svůj solventnostní kapitálový požadavek a kapitál určený k jeho plnění podle tohoto zákona.
Přidružené osoby z bankovního sektoru a sektoru investičních služeb
(1) Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, majetkovou účast na osobě z bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb, zahrne tuto účast do výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Pro tyto účely použije metodu účetní konsolidace nebo metodu odpočtu agregovaných dat podle zákona upravujícího finanční konglomeráty. Metoda účetní konsolidace se použije v případech, kdy Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, nemá pochybnosti o integrovaném řízení a řídicím a kontrolním systému vztahujícím se na podniky, které jsou zahrnuty do konsolidace. Metoda je používána jednotně a nelze ji měnit.
(2) Na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1 podané elektronicky nebo z moci úřední může Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, majetkovou účast podle odstavce 1 odečíst z použitelného kapitálu skupiny použitelného pro skupinový solventnostní kapitálový požadavek.
Zprostředkující holdingová osoba
(1) Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku se u pojišťovny nebo zajišťovny, která drží prostřednictvím pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby účast v přidružené pojišťovně nebo zajišťovně nebo v pojišťovně nebo zajišťovně z třetího státu, zohlední situace zprostředkující pojišťovací holdingové osoby nebo zprostředkující smíšené finanční holdingové osoby. Pro účely tohoto výpočtu se zprostředkující pojišťovací holdingová osoba nebo zprostředkující smíšená finanční holdingová osoba považuje za pojišťovnu nebo zajišťovnu podléhající pravidlům stanoveným tímto zákonem pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a podmínkám stanoveným pro použitelný kapitál.
(2) V případě, že zprostředkující pojišťovací holdingová osoba nebo zprostředkující smíšená finanční holdingová osoba drží podřízené pohledávky nebo jiný použitelný kapitál, na který se vztahují limity podle § 71, považuje se tento kapitál za použitelný pouze do výše limitu vypočteného způsobem podle § 71 z celkově použitelného kapitálu na skupinové úrovni ve srovnání se solventnostním kapitálovým požadavkem na skupinové úrovni.
(3) Použitelný kapitál zprostředkující pojišťovací holdingové osoby nebo zprostředkující smíšené finanční holdingové osoby, který by podléhal předchozímu povolení orgánu dohledu podle § 64, pokud by byl držen pojišťovnou nebo zajišťovnou, může být zohledněn při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pouze tehdy, pokud byl povolen orgánem dohledu nad skupinou.
Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhající výkonu dohledu nad skupinou na vyžádání České národní bance v přiměřené lhůtě nepředloží informace o přidružené osobě se sídlem v členském státě nebo v třetím státě, nezbytné k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, odečte se účetní hodnota majetkové účasti na této přidružené osobě od kapitálu použitelného ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku. O tomto odečtení může Česká národní banka rozhodnout i z vlastního podnětu. V případě odečtení se nerealizované zisky vyplývající z takové majetkové účasti nepovažují za kapitál použitelný k plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku.
Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku
Základní pravidla výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku
(1) Výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku se provede podle standardního vzorce nebo prostřednictvím skupinového interního modelu.
(2) Pravidla pro určení kapitálu použitelného k plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku a pro jeho výpočet se řídí obdobně § 63 až 78b.
Schválení interního modelu pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku a solventnostních kapitálových požadavků přidružených pojišťoven a zajišťoven
(1) Jestliže tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, hodlá používat skupinový interní model pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku a pro výpočet solventnostních kapitálových požadavků jí přidružených pojišťoven a zajišťoven nebo podmínky pro používání takového modelu změnit, požádá společně s jejími přidruženými osobami Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad skupinou, o udělení předchozího souhlasu; žádost se podává elektronicky. To se použije obdobně pro žádost podanou společně přidruženými osobami pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. Pro účely správního řízení se tato pojišťovna nebo zajišťovna považuje za společného zmocněnce. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit podmínky, za kterých je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, nebo jí přidružená osoba oprávněna interní model používat.
(2) Česká národní banka zašle bez prodlení úplnou žádost orgánům dohledu v kolegiu a při jejím posuzování koordinuje spolupráci s těmito orgány dohledu. O úplné žádosti podle odstavce 1 rozhodne do 6 měsíců ode dne jejího doručení. Přitom postupuje tak, aby rozhodnutí bylo vydáno po dohodě se všemi příslušnými orgány dohledu. Dohoda s těmito orgány se uvede v odůvodnění rozhodnutí.
(3) Pokud během lhůty podle odstavce 2 Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu v kolegiu požádá o stanovisko Evropský orgán dohledu, Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.
(4) Požádá-li Česká národní banka o stanovisko Evropský orgán dohledu, informuje o této skutečnosti orgány dohledu v kolegiu.
(5) Nebude-li o žádosti podle odstavce 1 rozhodnuto ve lhůtě podle odstavce 2 a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, rozhodne Česká národní banka o takové žádosti samostatně. Přitom zohlední stanoviska ostatních orgánů dohledu a zdůvodní případné odchylky od těchto stanovisek. Rozhodnutí zašle žadateli a všem orgánům dohledu v kolegiu.
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby
(1) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, provede se výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle § 89b a 89c na úrovni pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby.
(2) Pro účely výpočtu podle odstavce 1 se kapitál použitelný k plnění solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby stanoví obdobně jako použitelný kapitál tuzemské pojišťovny a solventnostní kapitálový požadavek pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se stanoví obdobně jako solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny.
Skupinový solventnostní kapitálový požadavek skupiny s centralizovaným řízením rizik
Centralizované řízení rizik ve skupině
(1) Jestliže tuzemská ovládající osoba, která je poslední osobou držící účast, hodlá použít režim centralizovaného řízení rizik ve skupině podle § 91c až 91f ve vztahu k jí ovládané pojišťovně nebo zajišťovně, je povinna požádat orgán dohledu členského státu, ve kterém má tato ovládaná osoba sídlo, o udělení souhlasu.
(2) Pokud Česká národní banka přijala od poslední osoby držící účast žádost o udělení povolení, aby se na jí ovládanou tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu vztahoval režim centralizovaného řízení rizik ve skupině podle § 91c až 91f, sdělí její obsah ostatním orgánům dohledu v kolegiu, jakmile je úplná.
(3) Na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují ustanovení § 91c až 91f, jestliže
a) ovládaná osoba není vyloučena z dohledu nad skupinou,
b) postupy řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly ovládané osoby jsou totožné s těmito postupy a mechanismy uplatňovanými ovládající osobou a splňují požadavky na obezřetné řízení ovládané osoby,
c) orgán dohledu nad skupinou udělil ovládající osobě povolení vypracovat posouzení rizik a solventnosti podle § 92c odst. 6,
d) orgán dohledu nad skupinou udělil ovládající osobě povolení předkládat společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci podle § 92l odst. 2 a
e) ovládající osoba obdržela souhlas podle § 91b.
(4) Žádost o udělení souhlasu k užití centralizovaného řízení rizik ve skupině, k níž žadatel připojí kopie rozhodnutí podle odstavce 3 písm. c) až e), obsahuje
a) popis, jakým způsobem řídicí a kontrolní systém poslední osoby držící účast zahrnuje i ovládanou osobu, na kterou se má režim centralizovaného řízení rizik ve skupině vztahovat,
b) předpokládané dopady režimu centralizovaného řízení rizik na ovládané osoby náležející do dohledu nad skupinou a na pojistníky a
c) popis, jakým způsobem poslední osoba držící účast splňuje požadavky orgánů dohledu v kolegiu na obezřetné řízení ovládané osoby, na kterou se má režim centralizovaného řízení rizik ve skupině vztahovat.
Udělení souhlasu s centralizovaným řízením rizik ve skupině
(1) O žádosti podle § 91a rozhodují společně orgány dohledu v rámci kolegia.
(2) Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí bylo vydáno společně po dohodě se všemi orgány dohledu v kolegiu, a to do 3 měsíců od dne, kdy úplnou žádost obdržely všechny orgány dohledu v kolegiu.
(3) Pokud během lhůty podle odstavce 2 Česká národní banka nebo jiný orgán dohledu v kolegiu požádá o stanovisko Evropský orgán dohledu, Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.
(4) Nedohodnou-li se orgány dohledu v kolegiu na rozhodnutí ve lhůtě 3 měsíců ode dne přijetí úplné žádosti a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, rozhodne Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou. V rozhodnutí zohlední stanoviska vyjádřená během příslušné lhůty všech orgánů dohledu v kolegiu.
(5) V rozhodnutí o žádosti podle § 91a a podle odstavce 4 Česká národní banka zohlední stanoviska orgánů dohledu v kolegiu. Ve svém rozhodnutí zdůvodní případné odchylky od těchto stanovisek. Rozhodnutí se doručuje též orgánům dohledu v kolegiu.
Stanovení solventnostního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jako osoby ovládané
(1) Solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, se vypočítá na základě interního modelu podle § 90a nebo na základě standardního vzorce.
(2) Odchýlí-li se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, která k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku používá skupinový interní model, významně od předpokladů pro výpočet skupinového interního modelu a opatření k nápravě nevedla k nápravě stavu, může Česká národní banka navrhnout kolegiu
a) navýšení kapitálového požadavku k solventnostnímu kapitálovému požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle odstavce 1; pro toto navýšení se použije § 95a obdobně, nebo
b) ve výjimečných případech, kdy navýšení podle písmene a) není vhodné, uložit povinnost výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.
(3) Odchýlí-li se významně rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny podle odstavce 1, která vypočítává solventnostní kapitálový požadavek podle standardního vzorce, od předpokladů pro tento výpočet a opatření k nápravě nevedla k nápravě stavu, může Česká národní banka navrhnout ve výjimečných případech kolegiu
a) stanovit této osobě povinnost nahradit při výpočtu modulů životního, neživotního a zdravotního upisovacího rizika podskupinu parametrů, použitých k výpočtu podle standardního vzorce, parametry specifickými pro tuto osobu, nebo
b) navýšení podle odstavce 2 písm. a).
(4) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na postupu podle odstavce 2 nebo 3, má kterýkoliv příslušný orgán dohledu v kolegiu právo do 1 měsíce ode dne podání návrhu kolegiu postoupit věc Evropskému orgánu dohledu s žádostí o stanovisko. V takovém případě Česká národní banka rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.
(5) Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.
Nedodržení solventnostního kapitálového požadavku
(1) Zjistí-li Česká národní banka neplnění solventnostního kapitálového požadavku tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, uloží jí povinnost předložit ke schválení ozdravný plán. Pro tento plán se § 98 odst. 2 až 5 použijí obdobně.
(2) Česká národní banka předloží návrh ozdravného plánu kolegiu ke konzultaci neprodleně poté, co jej obdrží. Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí o schválení ozdravného plánu bylo vydáno po dohodě se všemi orgány dohledu účastnícími se kolegia, nejpozději však do 4 měsíců ode dne, kdy ke zjištění podle odstavce 1 došlo.
(3) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na ozdravném plánu ve lhůtě podle odstavce 2 nebo ve lhůtě přímo použitelného předpisu Evropské unie, může být věc postoupena ke stanovisku Evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka v takovém případě rozhodne bez zbytečného odkladu po doručení tohoto stanoviska, kterým je vázána.
(4) Odstavec 3 se nepoužije v případě mimořádné situace podle § 91h písm. b); v takovém případě rozhoduje Česká národní banka samostatně. Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.
(1) Zjistí-li Česká národní banka v souladu s § 86b, že došlo ke zhoršení finanční situace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, neprodleně o tom informuje kolegium. Společně s touto informací předá kolegiu návrh opatření k nápravě.
(2) Česká národní banka postupuje tak, aby rozhodnutí o schválení navržených opatření k nápravě bylo vydáno po dohodě se všemi orgány dohledu účastnícími se kolegia, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy bylo kolegium informováno podle odstavce 1.
(3) Nedohodne-li se Česká národní banka s orgánem dohledu nad skupinou na navržených opatřeních k nápravě ve lhůtě podle odstavce 2, může být věc postoupena k rozhodnutí Evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka v takovém případě rozhodne v souladu s rozhodnutím Evropského orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po dni jeho doručení.
(4) Odstavec 1 věta poslední a odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě mimořádné situace podle § 91h písm. b); v takovém případě rozhoduje ve lhůtě podle odstavce 2 Česká národní banka samostatně.
(5) Rozhodnutí se doručuje pojišťovně nebo zajišťovně podle odstavce 1 a kolegiu.
Nedodržení minimálního kapitálového požadavku
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedodržení minimálního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, na kterou se vztahuje povolení k centralizovanému řízení rizik a která je osobou ovládanou poslední osobou držící účast, uloží jí povinnost předložit ke schválení plán krátkodobého financování. Pro tento plán se použije § 98a obdobně.
(2) Česká národní banka zašle plán krátkodobého financování kolegiu neprodleně poté, co jej obdrží, a informuje jej i o jiných opatřeních k nápravě, která v této souvislosti uložila.
Zánik oprávnění využívat centralizované řízení rizik
(1) Oprávnění tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle § 91a odst. 1 nebo 2 užívat režimu centralizovaného řízení rizik ve skupině zaniká, není-li splněna některá z podmínek podle § 91a odst. 3, a to ani v přiměřené lhůtě podle odstavce 3, rozhodnutím orgánu dohledu nad skupinou podle odstavce 6. Toto oprávnění lze obnovit postupem podle § 91b.
(2) Rozhodne-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou po konzultaci s kolegiem o vyloučení ovládané pojišťovny nebo zajišťovny z dohledu nad skupinou, bez zbytečného odkladu informuje o tomto svém rozhodnutí příslušný orgán dohledu a poslední osobu držící účast.
(3) Poslední osoba držící účast odpovídá za průběžné dodržování požadavků podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). Zjistí-li jejich nedodržení, oznámí to neprodleně České národní bance, je-li orgánem dohledu nad skupinou, a orgánu dohledu státu, na jehož území má příslušná ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna své sídlo. Poslední osoba držící účast též předloží ke schválení plán k obnovení dodržování požadavků ve lhůtě přiměřené zjištěným nedostatkům.
(4) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, ověřuje, zda poslední osoba držící účast průběžně dodržuje požadavky podle § 91a odst. 3 písm. b) až d). Toto ověření provede nejméně jednou ročně nebo na základě podnětu orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad ovládanou pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem v jiném členském státě zahrnutou do dohledu nad skupinou. Neuvádí-li podnět, které vážné důvody k podání podnětu vedly, Česká národní banka si je od příslušného orgánu dohledu vyžádá. Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, může požadovat po orgánu dohledu nad skupinou provedení ověření podle tohoto odstavce, lze-li důvodně pochybovat o plnění požadavků podle § 91a odst. 3 písm. b) až d).
(5) Zjistí-li Česká národní banka při ověřování podle odstavce 4, že hrozí nesplnění podmínek podle § 91a odst. 3 písm. b) až d), uloží ovládající osobě povinnost předložit plán k zajištění obnovení dodržování těchto podmínek v přiměřené lhůtě.
(6) Zjistí-li Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, že plán podle odstavce 3 nebo 5 nezajistí obnovení dodržování podmínek nebo že poslední osoba držící účast jej nedodržela nebo nesplnila ve stanovené lhůtě, rozhodne o ukončení užití režimu centralizovaného řízení rizik ve skupině. Před vydáním rozhodnutí předloží svůj záměr k projednání kolegiu. O svém rozhodnutí bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu.
Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí
a) kritéria pro posuzování splnění podmínek podle § 91a,
b) kritéria pro posuzování mimořádné situace a
c) postupy používané orgány dohledu při výměně informací a výkonu práv a povinností podle § 91b až 91g.
Pojišťovna a zajišťovna ovládaná pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou
Na tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je osobou ovládanou holdingovou pojišťovací osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se § 91a až 91h použijí obdobně.
Osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby
(1) Pojišťovací holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba zajistí, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost, nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba způsobilá a důvěryhodná pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona. Pro osoby ve vedení se § 7a použije obdobně.
(2) Pokud osoba ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby přestane splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance. Česká národní banka rozhodne o zákazu výkonu činnosti osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jakmile se to dozví.
(3) Pojišťovací holdingová osoba z třetího státu nebo smíšená finanční holdingová osoba z třetího státu nemůže nabýt účast na tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, pokud u osoby ve vedení neprokáže splnění požadavků podle odstavce 1; tím nejsou dotčeny § 24 až 27 a § 42 až 45.
(4) Pokud by vliv osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby mohl způsobit újmu řádnému a obezřetnému řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, použijí se odstavec 2, § 26 odst. 2 a § 44 odst. 2 obdobně.
Koncentrace rizik, operace uvnitř skupiny a systém správy
(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba podléhající dohledu nad skupinou pravidelně, nejméně však jednou ročně, informuje Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad touto skupinou, o významné koncentraci rizika na úrovni celé skupiny.
(2) Informace podle odstavce 1 poskytuje České národní bance tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která je poslední osobou držící účast. Není-li skupina vedena pojišťovnou nebo zajišťovnou, poskytne tyto informace pojišťovací holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině určená orgánem dohledu nad skupinou po konzultaci s ostatními orgány dohledu a skupinou.
(3) Pro účely informace podle odstavce 1 Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu, určí
a) druh rizik, o kterých skupina musí bez zbytečného odkladu informovat, přičemž zohlední specifika dané skupiny a jejího systému řízení rizik, a
b) přiměřené limity významné koncentrace rizik s ohledem na výši solventnostního kapitálového požadavku, technických rezerv nebo obou těchto hodnot, při jejichž překročení vzniká informační povinnost.
(4) Při dohledu nad koncentrací rizik podle odstavce 3 Česká národní banka sleduje zejména případné nebezpečí přenosu rizika ve skupině, riziko střetu zájmů a úroveň a objem rizik.
Dohled nad operacemi uvnitř skupiny
(1) Pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podléhající dohledu nad skupinou pravidelně, nejméně však jednou ročně, informuje Českou národní banku, je-li orgánem dohledu nad skupinou, o všech významných operacích mezi pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině, včetně operací provedených fyzickými osobami, které jsou s některou z osob ve skupině úzce propojeny; o velmi významných operacích uvnitř skupiny informuje bez zbytečného odkladu.
(2) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, určí po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu druhy operací uvnitř skupiny, o nichž jsou pojišťovny a zajišťovny ve skupině povinny v každém případě bez zbytečného odkladu informovat. Ustanovení § 92a odst. 2 a 3 se použije obdobně.
Dohled nad řídicím a kontrolním systémem na úrovni skupiny
(1) Požadavky na řízení rizik a vnitřní kontrolu podle § 7 až 7i se použijí obdobně na úrovni skupiny. Všechny osoby ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. a) a b) používají konzistentní systémy řízení rizik a vnitřní kontroly a ohlašovací postupy umožňující jejich kontrolu na úrovni skupiny.
(2) Systémy vnitřní kontroly ve skupině obsahují alespoň
a) odpovídající mechanismy pro výpočet posuzování a dodržování skupinového solventnostního kapitálového požadavku a
b) řádné ohlašovací postupy a postupy účtování, podle kterých jsou sledovány a řízeny operace uvnitř skupiny a koncentrace rizik.
(3) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, provádí kontrolu systémů a ohlašovacích postupů podle odstavců 1 a 2 a kontrolu vlastního posouzení rizik a solventnosti na úrovni skupiny podle odstavce 4, a to v souladu s § 92e až 92m.
(4) Pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba provádí vlastní posouzení rizik a solventnosti na úrovni skupiny podle § 7c.
(5) Pokud je výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku prováděn metodou účetní konsolidace, pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nebo pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba poskytne České národní bance jako orgánu dohledu nad skupinou vysvětlení rozdílu mezi součtem solventnostních kapitálových požadavků všech pojišťoven a zajišťoven ve skupině a skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem.
(6) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, rozhodne na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast nebo pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, o provedení posouzení rizik a solventnosti podle § 7c současně na úrovni skupiny a na úrovni ovládaných osob ve skupině a o vytvoření jediného dokumentu obsahujícího všechna posouzení, který se předkládá všem příslušným orgánům dohledu; žádost se podává elektronicky. Před svým rozhodnutím konzultuje svůj postup se členy kolegia a zohlední jejich stanoviska.
(7) Postupem podle odstavce 6 nejsou dotčeny povinnosti ovládané osoby podle § 7a.
Práva a povinnosti orgánu dohledu nad skupinou
(1) Orgán dohledu nad skupinou odpovídá za koordinaci a výkon dohledu nad skupinou.
(2) Z příslušných orgánů dohledu členských států vykonává dohled nad skupinou ten orgán dohledu, který vykonává dohled nad činností
a) všech pojišťoven a zajišťoven ve skupině,
b) pojišťovny nebo zajišťovny, která řídí skupinu,
c) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která řídí skupinu,
d) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se stejným sídlem jako tato pojišťovna nebo zajišťovna, pokud více než jedna pojišťovna nebo zajišťovna z členského státu je osobou ovládanou touto pojišťovací holdingovou osobou, nebo smíšenou finanční holdingovou osobou,
e) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu, pokud skupinu řídí více pojišťovacích holdingových osob nebo smíšených finančních holdingových osob se sídlem v různých členských státech a v každém z těchto států má sídlo nejméně jedna ovládaná pojišťovna nebo zajišťovna,
f) pojišťovny nebo zajišťovny, která je osobou ovládanou pojišťovací holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném členském státě než kterákoli pojišťovna nebo zajišťovna ve skupině a která má největší bilanční sumu,
g) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu a která je součástí skupiny, která nemá ovládající osobu, nebo
h) pojišťovny nebo zajišťovny, která má největší bilanční sumu v případech neuvedených v písmenech a) až g).
(3) Odstavec 2 se nepoužije, pokud se příslušné orgány dohledu dohodnou, že by použití těchto kritérií nebylo přiměřené vzhledem ke struktuře skupiny a k poměrnému významu činnosti pojišťoven a zajišťoven ve skupině se sídlem v různých členských státech. V takovém případě, nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy byla jedním nebo více příslušnými orgány dohledu podána žádost o určení orgánu dohledu nad skupinou jiného než podle odstavce 2, společně rozhodnou o určení tohoto orgánu. Toto posouzení lze provést pouze jednou v kalendářním roce. Před tímto rozhodnutím si orgán dohledu nad skupinou vyžádá stanovisko dotčené skupiny.
(4) Česká národní banka jako příslušný orgán dohledu může ve lhůtě podle odstavce 3 požádat o rozhodnutí Evropský orgán dohledu, pokud nebylo v této lhůtě rozhodnuto o určení orgánu dohledu nad skupinou. Byl-li Evropský orgán dohledu požádán příslušným orgánem dohledu o rozhodnutí, je toto rozhodnutí závazné pro společné rozhodnutí orgánů dohledu, které musí být vydáno bez zbytečného odkladu po obdržení rozhodnutí Evropského orgánu dohledu.
(5) Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, doručí rozhodnutí podle odstavce 3 osobě, která řídí skupinu, a ostatním orgánům v kolegiu.
Práva a povinnosti orgánu dohledu nad skupinou
(1) Orgán dohledu nad skupinou
a) koordinuje shromažďování a výměnu informací souvisejících s výkonem dohledu nad skupinou a nad činností pojišťoven a zajišťoven, které jsou její součástí,
b) provádí dohled nad finanční situací skupiny a její vyhodnocování,
c) posuzuje činnosti skupiny s ohledem na dodržování pravidel pro výpočet, posuzování a plnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku, sledování a vykazování koncentrace rizik a operací uvnitř skupiny,
d) posuzuje řídicí a kontrolní systém skupiny a plnění požadavků na členy řídicího a kontrolního orgánu osoby držící účast,
e) řídí výkon dohledu nad činností skupiny ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu prostřednictvím pravidelných jednání, která se konají nejméně jednou ročně, nebo jiným způsobem a s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností všech pojišťoven a zajišťoven, které jsou součástí skupiny, a
f) zajišťuje další činnosti svěřené orgánu dohledu nad skupinou a rozhoduje a přijímá opatření k nápravě ve věcech podle tohoto zákona.
(2) Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou informaci od orgánu dohledu nad podskupinou o vytvoření podskupiny, informuje o tom kolegium.
(3) Není-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, může požádat Evropský orgán dohledu o řešení situace, pokud orgán dohledu nad skupinou nevykonává řádně povinnosti podle odstavce 1 nebo pokud členové kolegia nespolupracují v míře, která má zajišťovat efektivní a účinné rozhodování a sbližování stanovisek.
(1) Kolegium je stálé, flexibilní seskupení orgánů dohledu usnadňující rozhodování při výkonu dohledu nad skupinou. Vzniká na základě dohody orgánu dohledu nad skupinou s ostatními příslušnými orgány dohledu. Jeho členy jsou orgán dohledu nad skupinou, který kolegiu předsedá, orgány dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami ze všech členských států, ve kterých jsou sídla ovládaných pojišťoven a zajišťoven ze skupiny, a Evropský orgán dohledu. Na činnosti kolegia se mohou podílet i orgány dohledu členských států, kde se nacházejí významné pobočky pojišťoven a zajišťoven nebo jejich přidružené osoby.
(2) Kterýkoli dotčený orgán dohledu může v případě, kdy nebylo dosaženo dohody podle odstavce 1 nebo, kdy orgán dohledu nad skupinou neplní své úkoly nebo pokud orgány dohledu nespolupracují, věc postoupit Evropskému orgánu dohledu. V takovém případě Česká národní banka, je-li orgánem dohledu nad skupinou, rozhoduje v souladu s rozhodnutím Evropského orgánu dohledu a své rozhodnutí doručí bez zbytečného odkladu ostatním dotčeným dohledovým orgánům.
(3) Kolegium zajišťuje efektivní spolupráci, výměnu informací a konzultace mezi orgány dohledu v kolegiu s cílem napomáhat sbližování stanovisek a koordinovat jejich činnost při výkonu dohledu nad skupinou. Počet členů kolegia může být pro některé jeho činnosti snížen.
(4) Dohoda podle odstavce 1 stanoví alespoň postup pro společné rozhodování podle § 90a, 92d a 95b a pro konzultace podle odstavce 3 a § 89b odst. 3.
(5) Orgán dohledu nad skupinou a ostatní dohledové orgány včetně Evropského orgánu dohledu mohou být v dohodě podle odstavce 1 pověřeny dalšími úkoly, které povedou k účinnějšímu výkonu dohledu nad skupinou, a pokud tím není ohrožen výkon kontrolní činnosti jednotlivých členů kolegia.
Výměna informací mezi orgány dohledu nad skupinou
(1) Česká národní banka jako příslušný orgán dohledu sděluje bez zbytečného odkladu orgánu dohledu nad skupinou a Evropskému orgánu dohledu informace důležité pro výkon dohledu nad skupinou, zejména informace o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny provozující svoji činnost na území České republiky a dalších osob náležících ke skupině, a informace týkající se činnosti skupiny, zejména o její právní, řídicí a organizační struktuře a o její solventnostní a finanční situaci. Je-li Česká národní banka orgánem dohledu nad skupinou, sděluje informace důležité pro výkon dohledu nad skupinou, a to včetně informací obdržených od ostatních příslušných orgánů dohledu, kolegiu nebo na vyžádání člena kolegia.
(2) Česká národní banka může v případě, kdy nejsou jinými orgány dohledu sdělovány informace podle odstavce 1 nebo pokud žádost o výměnu těchto informací byla zamítnuta nebo nebyla vyřízena ve čtrnáctidenní lhůtě, postoupit věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.
(3) Česká národní banka jako člen kolegia orgánů dohledu bezodkladně požádá o svolání jednání všech jeho členů, jestliže
a) zjistí nesplnění solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ze skupiny,
b) zjistí nesplnění skupinového solventnostního kapitálového požadavku, nebo
c) nastala jiná výjimečná situace.
(4) Rozsah a obsah výměny informací podle odstavce 1 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím koordinaci činnosti a výměnu informací mezi orgány dohledu.
Konzultace mezi orgány dohledu
(1) Česká národní banka před vydáním rozhodnutí s dopadem do činnosti jiných orgánů dohledu konzultuje s orgány dohledu v kolegiu
a) změnu ve vlastnické nebo organizační struktuře anebo ve struktuře vedení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině, která vyžaduje schválení České národní banky,
b) rozhodnutí ve věci prodloužení lhůty podle § 98 odst. 3, nebo
c) uložení sankce nebo přijetí opatření k nápravě včetně navýšení kapitálového požadavku podle § 95a nebo omezení použití interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 až 78b.
(2) Česká národní banka v případech podle odstavce 1 písm. b) a c) týkajících se tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny bez zbytečného odkladu konzultuje svůj postup s orgánem dohledu nad skupinou.
(3) Má-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad skupinou rozhodnout na základě informace poskytnuté jiným orgánem dohledu, před vydáním rozhodnutí konzultuje svůj postup s ostatními příslušnými orgány dohledu.
(4) V naléhavých případech, nebo pokud by konzultace ohrozila účinnost rozhodnutí, Česká národní banka nemusí postupovat podle odstavců 1 až 3. V takovém případě o tom informuje ostatní příslušné orgány dohledu.
(5) Ustanovením odstavců 1 až 4 není dotčen § 92j.
Vyžádání informace od jiného orgánu dohledu
(1) Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou podle § 92d odst. 3 může pro výkon tohoto dohledu požadovat informaci týkající se osoby se sídlem v jiném členském státě, která je ovládající osobou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, od orgánu dohledu členského státu, ve kterém má tato osoba bydliště nebo sídlo.
(2) Pokud byla informace podle odstavce 1 již poskytnuta jinému orgánu dohledu, vyžádá si ji Česká národní banka od tohoto orgánu dohledu.
Spolupráce s orgány dohledu v jiných sektorech finančního trhu
(1) Je-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna a banka nebo obchodník s cennými papíry, jejichž činnost podléhá dohledu orgánu jiných členských států, úzce propojena nebo má-li na nich stejná osoba účast, je dohled nad skupinou vykonáván v úzké spolupráci České národní banky s orgánem dohledu odpovědným za výkon dohledu nad činností této banky nebo obchodníka s cennými papíry.
(2) Česká národní banka si s orgány dohledu podle odstavce 1 vyměňuje informace nezbytné pro výkon dohledu nad skupinou.
Předávání informací a jejich ověřování
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna, která podléhá dohledu nad skupinou, zabezpečí prostřednictvím řídicího a kontrolního systému shromažďování údajů a informací nezbytných pro výkon dohledu nad skupinou. Tyto informace pravidelně sděluje České národní bance. Obsah, formu, četnost, lhůty a způsob poskytování těchto informací stanoví prováděcí právní předpis, nejsou-li stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky požadovat i další související informace. Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou může při zohlednění povahy, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností skupiny a udržení její finanční stability omezit předkládání informací týkajících se činností skupiny s četností kratší než 1 rok, nebo předkládání informací po jednotlivých položkách, pokud se omezení vztahuje na všechny pojišťovny a zajišťovny ve skupině.
(2) Orgán dohledu nad skupinou, není-li jím Česká národní banka, může požadovat informaci podle odstavce 1, pokud již nebyla poskytnuta České národní bance, nebo z důvodu naléhavosti. Nebude-li požadovaná informace sdělena pojišťovnou nebo zajišťovnou, sdělí ji na písemné vyžádání osoba náležící ke skupině.
(3) Česká národní banka může ověřovat informace podle odstavců 1 a 2 přímo na místě, a to u
a) tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinou podle tohoto zákona,
b) přidružené osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a),
c) ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a), nebo
d) přidružené osoby ovládající osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle písmene a).
(4) Ověřovat informace u osob uvedených v odstavci 3 písm. b) až d) může Česká národní banka, jestliže mají tyto osoby bydliště, místo podnikání nebo sídlo na území České republiky.
(5) Má-li být ověřena informace, která se týká pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu nebo jiné osoby se sídlem na území jiného členského státu, která je ovládanou osobou, ovládající osobou nebo ovládanou osobou ovládající osoby tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou podle tohoto zákona, požádá Česká národní banka o toto ověření příslušný orgán dohledu, popřípadě provede ověření po dohodě s tímto orgánem dohledu sama nebo prostřednictvím jí pověřené jiné osoby.
(6) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu v souvislosti s výkonem dohledu nad skupinou požaduje od České národní banky ověření informace, která se týká tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo jiné osoby se sídlem nebo jinak usazené na území České republiky, která je součástí skupiny podléhající v daném členském státě dohledu nad skupinou, provede Česká národní banka ověření sama nebo umožní provést toto ověření příslušnému orgánu dohledu, který o něj požádá, popřípadě umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo Českou národní bankou pověřená osoba. O zvoleném postupu informuje orgán dohledu nad skupinou. Ověření na místě se může zúčastnit i pověřený zástupce Evropského orgánu dohledu, pokud je takové ověření vykonáváno společně 2 nebo více orgány dohledu.
(7) Česká národní banka může v případě, kdy nejsou jinými orgány dohledu ověřovány informace podle odstavce 6 nebo není umožněno jejich ověření Českou národní bankou nebo jí pověřenou osobou nebo pokud žádost o toto ověření byla zamítnuta nebo nebyla vyřízena ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení žádosti, postoupit věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci skupiny
(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna držící účast nebo tuzemská holdingová pojišťovací osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba uveřejní jednou za rok zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny podle § 82 odst. 3 až 6.
(2) Na základě souhlasu České národní banky, jako orgánu dohledu nad skupinou, může být zpráva podle odstavce 1 předložena společně za osobu podle odstavce 1 a ovládané osoby ve skupině; v takovém případě zpráva obsahuje
a) informace o skupině jako celku a
b) samostatně informace o každé ovládané osobě ve skupině zahrnuté do společné zprávy v rozsahu podle § 82 odst. 3 až 6.
(3) Před udělením souhlasu podle odstavce 2 Česká národní banka konzultuje svůj záměr s členy kolegia orgánů dohledu a ve svém rozhodnutí zohlední jejich stanoviska.
(4) Jestliže zpráva podle odstavce 2 neobsahuje informace, k jejichž uveřejnění je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ve skupině podle tohoto zákona povinna, a jde-li o informace podstatné, Česká národní banka jí nařídí takové informace dodatečně uveřejnit.
(5) Obsah, forma, struktura a lhůty uveřejnění zprávy podle odstavců 1 a 2 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(1) Pokud pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině nesplňují požadavky podle § 89b až 92c nebo v případě jiného ohrožení solventnosti, anebo v případě, kdy operace uvnitř skupiny nebo koncentrace rizik představují hrozbu pro finanční situaci pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, uloží Česká národní banka nezbytná opatření k nápravě, a to jako
a) orgán dohledu nad skupinou ve vztahu k pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě, nebo
b) orgán dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny ve skupině.
(2) Má-li pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba podle odstavce 1 písm. a) své sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou informuje orgán dohledu tohoto státu o svých zjištěních a požádá o přijetí nezbytného opatření k nápravě.
(3) Má-li pojišťovna nebo zajišťovna ze skupiny své sídlo v jiném členském státě, Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, informuje orgán dohledu tohoto státu o svých zjištěních za účelem přijetí nezbytných opatření k nápravě.
(4) Pro opatření k nápravě podle odstavce 1 se § 95 odst. 1 a 2 písm. a) až c) v případě pojišťovací holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby použijí obdobně. Nebyla-li zjednána náprava ve lhůtě stanovené Českou národní bankou, postupuje Česká národní banka vůči pojišťovací holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě podle § 120 odst. 2 písm. e).
(5) Česká národní banka koordinuje svá opatření k nápravě podle odstavce 4 s příslušnými orgány dohledu a orgánem dohledu nad skupinou, není-li jím sama.
Skupina řízená osobou se sídlem v třetím státě
(1) V případě ovládající osoby podle § 87 odst. 1 písm. c) vyhodnotí Česká národní banka, zda je skupinový dohled vykonávaný orgánem dohledu třetího státu alespoň na srovnatelné úrovni s dohledem vykonávaným podle tohoto zákona, a to na základě kritérií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Vyhodnocení provede ve spolupráci s Evropským orgánem dohledu Česká národní banka jako orgán dohledu nad skupinou z moci úřední, nebo na žádost ovládající osoby, nebo kterékoli pojišťovny nebo zajišťovny ze skupiny s povolením k činnosti uděleným v členském státě, pokud by za podmínek podle § 92d odst. 2 byla orgánem dohledu nad skupinou. Česká národní banka vydá opatření obecné povahy o srovnatelnosti dohledu, které respektuje dřívější obdobné vyhodnocení ve vztahu k tomuto státu s výjimkou, kdy je to odůvodněno významnými změnami ve výkonu dohledu podle tohoto zákona nebo změnami v dohledu třetího státu. To se nepoužije, pokud Evropská komise přijala rozhodnutí o srovnatelnosti nebo prozatímní srovnatelnosti dohledu. Před vydáním opatření obecné povahy týkajícího se takové srovnatelnosti Česká národní banka konzultuje svůj postup s příslušnými orgány dohledu a Evropským orgánem dohledu.
(2) Je-li ovládající osoba podle odstavce 1 sama osobou ovládanou pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu, provede se vyhodnocení srovnatelnosti dohledu nad skupinou pouze na úrovni osoby, která je pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu a která stojí v čele skupiny. Pokud však toto vyhodnocení nevede ke kladnému závěru o srovnatelnosti, Česká národní banka může toto vyhodnocení provést i na nižší úrovni skupiny, pokud na této úrovni existuje ovládající osoba pojišťovny nebo zajišťovny podléhající dohledu nad skupinou, která je buď pojišťovnou z třetího státu, zajišťovnou z třetího státu nebo pojišťovací holdingovou osobou z třetího státu nebo smíšenou finanční holdingovou osobou z třetího státu. Česká národní banka sdělí svůj závěr o srovnatelnosti příslušné skupině.
(3) Bylo-li vydáno opatření obecné povahy o srovnatelnosti podle odstavce 1 a není-li součástí skupiny tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, jejíž bilanční suma přesahuje bilanční sumu ovládající osoby se sídlem mimo Evropskou unii, je skupinový dohled vykonáván orgánem dohledu z třetího státu. Ustanovení § 92d až 92m se pro spolupráci s tímto orgánem dohledu použijí obdobně.
(4) Pokud Česká národní banka, není-li jednajícím orgánem dohledu nad skupinou, nesouhlasí se závěrem jednajícího orgánu dohledu nad skupinou o srovnatelnosti skupinového dohledu vykonávaného orgánem dohledu třetího státu, může ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto závěru postoupit danou věc Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.
(1) Nelze-li dohled podle § 92n odst. 1 vyhodnotit jako srovnatelný, nebo pokud Evropská komise rozhodla, že solventnostní režim třetího státu uplatňovaný na činnost pojišťoven a zajišťoven se sídlem na území tohoto státu přestal být srovnatelný nebo prozatímně srovnatelný, použijí se pro pojišťovny a zajišťovny podléhající skupinovému dohledu, jejichž ovládající osoba má sídlo v třetím státě, § 89b až 92m obdobně, s výjimkou § 91a až 91h. Obecné zásady a postupy podle těchto ustanovení se použijí na pojišťovací holdingovou osobu se sídlem v třetím státě nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v třetím státě, která podléhá skupinovému dohledu.
(2) V případě podle odstavce 1 se pro výpočet skupinového solventnostního kapitálového požadavku ovládající pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem v třetím státě posuzuje jako tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna. Pro určení výše použitelného kapitálu takové pojišťovny nebo zajišťovny se použijí obdobně § 63 až 72 a pro výpočet jejího solventnostního kapitálového požadavku se použije obdobně § 89d. Pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku pojišťovací holdingové osoby se sídlem v třetím státě a smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v třetím státě se použijí obdobně § 73 až 78b a § 89f.
(3) Česká národní banka, nepostupuje-li podle odstavce 1, může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně ve skupině podle § 87 odst. 1 písm. c), u které není skupinový dohled vykonáván nebo není vykonáván podle § 92n odst. 1, založení smíšené finanční holdingové osoby nebo pojišťovací holdingové osoby, které mají sídlo na území členského státu, nebo použít i jiné postupy zajišťující dohled nad skupinou podle tohoto zákona. Takový postup je Česká národní banka povinna předložit k odsouhlasení orgánu dohledu nad skupinou, není-li jím sama, a konzultovat s orgány dohledu v kolegiu. O tomto svém rozhodnutí informuje Evropskou komisi.
Skupina řízená pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností
Na tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou a jejíž ovládající osobou je pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností, se § 92b, 92g až 92k a 92m použijí obdobně. Česká národní banka, jako orgán dohledu nad skupinou, dohlíží nad operacemi mezi takovou pojišťovnou nebo zajišťovnou a pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností, která je její ovládající osobou, a jejími přidruženými osobami.
Základní pravidla výkonu dohledu na místě
(1) Při výkonu dohledu na místě prováděném Českou národní bankou se postup a vztahy mezi Českou národní bankou a kontrolovanými právnickými a fyzickými osobami podléhajícími dohledu v pojišťovnictví (dále jen „kontrolovaná osoba“) řídí kontrolním řádem, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Dohled podle odstavce 1 provádí Česká národní banka
b) na základě dožádání státního orgánu nebo dožádání orgánu dohledu,
c) pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.
(3) Dohled podle odstavce 1 provádí
a) zaměstnanec České národní banky, a to na základě jejího písemného pověření,
b) osoba k tomu písemně pověřená orgánem dohledu jiného členského státu, jedná-li se o kontrolu činnosti pobočky pojišťovny z jiného členského státu nebo pobočky zajišťovny z jiného členského státu nebo poskytovatele služby podle § 7g, nebo
c) jiná osoba než osoba podle písmen a) a b) písemně k tomu pověřená Českou národní bankou,
(4) Kontrolující jsou oprávněni
a) účastnit se jednání orgánů tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
b) vstupovat do prostorů osob, které podléhají výkonu dohledu v pojišťovnictví vykonávaného Českou národní bankou, včetně osob pro ně činných,
c) požadovat informace a doklady od osob, které podléhají výkonu dohledu v pojišťovnictví podle § 84 odst. 3 prováděném Českou národní bankou včetně osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu.
(5) Česká národní banka je oprávněna na základě dohody s orgánem dohledu jiného členského státu vytvářet kontrolní skupiny složené z kontrolujících podle odstavce 3, jsou-li předmětem dohledu osoby, jejichž činnost je předmětem výkonu dohledu těchto orgánů. To platí obdobně i v případě orgánu dohledu z třetího státu; v takovém případě musí mít osoby určené orgánem dohledu třetího státu písemné pověření České národní banky.
(6) Provádí-li dohled pouze kontrolující k tomu pověření orgánem dohledu jiného členského státu, řídí se postup a vztahy mezi tímto orgánem dohledu a kontrolovanou osobou tímto zákonem, má-li kontrolovaná osoba bydliště nebo sídlo na území České republiky.
Dohled na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny
(1) V případě, kdy tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna provozuje svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost prostřednictvím pobočky umístěné v jiném členském státě, Česká národní banka, poté, co nejprve informovala orgán dohledu členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka, provede dohled na místě. Tohoto dohledu se mohou zúčastnit i osoby pověřené orgánem dohledu členského státu, na jehož území se nachází daná pobočka; to se použije obdobně v případě dohledu na místě u poskytovatele služby.
(2) Česká národní banka může v případě odmítnutí žádosti o součinnost při výkonu dohledu na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny zřízené na území jiného členského státu orgánem dohledu jiného členského státu nebo nevyřízení této žádosti v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o součinnost.
(3) Odstavec 1 se použije obdobně v případě dohledu na místě v pobočce tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny umístěné v třetím státě nebo u poskytovatele služby, pokud právní úprava tohoto třetího státu nestanoví jinak.
Dohled na místě u poskytovatele služby usazeného v jiném členském státě
(1) Česká národní banka může poté, co nejprve informovala orgán dohledu členského státu, na jehož území je usazen poskytovatel služby podle § 7g odst. 1, provést dohled na místě u tohoto poskytovatele.
(2) Není-li jí takový výkon dohledu umožněn nebo je ztížen, může v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat jej o součinnost.
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ PŘI VÝKONU DOHLEDU NAD ČINNOSTÍ POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY
Opatření k nápravě ve vztahu k činnosti tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny
(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad činností tuzemské pojišťovny nebo nad činností tuzemské zajišťovny porušení povinnosti, která se vztahuje k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně externě zajišťovaných činností, stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo právní úpravou státu, na jehož území je činnost vykonávána, uloží bez zbytečného odkladu této pojišťovně nebo zajišťovně opatření k nápravě k odstranění nedostatků a určí k tomu přiměřenou lhůtu. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky uložit za toto jednání pojišťovně nebo zajišťovně pokutu podle § 120.
(2) Jestliže osoby uvedené v § 7a odst. 1, vedoucí pobočky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v zahraničí nebo škodní zástupce jmenovaný pro vyřizování škod v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nesplňují podmínku způsobilosti nebo důvěryhodnosti, nařídí Česká národní banka ve stanovené lhůtě provedení změny těchto osob nebo uloží zjištěný nedostatek v činnosti této pojišťovny nebo zajišťovny související s výkonem činnosti takové osoby odstranit.
(3) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně nařídit změnu auditora provádějícího ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, a to z důvodů podle § 80a.
(4) Česká národní banka může nařídit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně navýšení technických rezerv na úroveň, která odpovídá výpočtu podle § 52 až 57, nebo změnu metody výpočtu těchto rezerv, jestliže zjistí, že při výpočtu technických rezerv nepostupovala podle těchto ustanovení. Součástí tohoto opatření k nápravě může být postup podle odstavce 6 písm. b).
(5) Česká národní banka může rozhodnout, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna za předpokladu, že neuhrazená kumulovaná ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu,
a) přednostně použila zisk po zdanění k úhradě neuhrazené ztráty nebo doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu, nebo
b) snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy.
(6) Pokud Česká národní banka zjistí v činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, v závislosti na charakteru a rozsahu zjištěných nedostatků
a) nařídí předložení ozdravného plánu nebo plánu krátkodobého financování,
b) omezí nebo zakáže volné nakládání s aktivy,
d) pozastaví oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých, nebo
e) nařídí převedení pojistného kmene nebo převedení kmene zajišťovacích smluv,
f) omezí pohyblivou složku odměny osob podle § 7a odst. 1, pokud pojišťovna nebo zajišťovna neudržuje kapitál podle § 73 a 79; tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu určí výši pohyblivé složky vnitřním předpisem, který je součástí koncepce podle § 7 odst. 3,
g) uloží upravit složení kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nahrazením položky primárního kapitálu, kterou lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie zahrnout do primárního kapitálu, obdobnou položkou, nebo úměrným zvýšením základního kapitálu,
h) uloží nevyplatit příslušenství, podíl na zisku nebo obdobné plnění vyplývající z položky primárního kapitálu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, kterou lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie zahrnout do primárního kapitálu, nebo
i) navýší solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle § 95a.
(7) Účastníkem řízení podle odstavců 1 až 6 je pouze dotčená tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může být vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Podání rozkladu proti rozhodnutí České národní banky podle odstavců 1 až 6 nemá odkladný účinek.
(8) Česká národní banka informuje orgán dohledu státu, na jehož území provozuje tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna svoji činnost, o všech rozhodnutích podle odstavce 6.
(9) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti tuzemské pojišťovny, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, nevydá potvrzení o splnění požadavku její solventnosti podle § 20 odst. 2.
(10) Česká národní banka může upustit od zahájení řízení o uložení opatření k nápravě, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který je zjištěným nedostatkem dotčen, povaze zjištěného nedostatku, jeho následku, okolnostem, za nichž k nedostatku došlo, nebo vzhledem k chování tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny po zjištění nedostatku zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o uložení opatření k nápravě, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě, provede o tom záznam do spisu a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.
Navýšení solventnostního kapitálového požadavku
(1) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně navýšit solventnostní kapitálový požadavek, pokud se její
a) rizikový profil významně odchyluje od předpokladů použitých
1. k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce a Česká národní banka rozhodla o použití interního modelu podle § 77 a pojišťovna nebo zajišťovna tento interní model vyvíjí, nebo jestliže požadavek používat interní model není vhodný nebo byl neefektivní,
2. k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku vypočítanému prostřednictvím interního modelu nebo částečného interního modelu z důvodu nedostatečného zachycení některých kvantifikovatelných rizik a úprava modelu nevedla v přiměřené době k nápravě, nebo
3. ke stanovení vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility, nebo
b) řídicí a kontrolní systém významně odchyluje od parametrů podle § 7, přičemž tyto odchylky brání schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny řádně identifikovat, měřit, sledovat, řídit a kontrolovat rizika, jimž je nebo by mohla být vystavena, a podávat o nich zprávy, a lze-li důvodně předpokládat, že by opatření k nápravě nevedlo v přiměřené době k odstranění nedostatků.
(2) Navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 se vypočítá tak, aby tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňovala podmínky stanovené v § 74 odst. 2 a 3. Navýšení solventnostního kapitálového požadavku je přiměřené významnosti rizik vyplývajících z odchylek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 nebo z nedostatků podle odstavce 1 písm. b).
(3) Česká národní banka průběžně, nejméně však jedenkrát ročně, kontroluje, zda trvají důvody pro navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1, jinak toto navýšení zruší. V případě podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 a odstavce 1 písm. b) Česká národní banka uloží tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků, které vedly k uložení navýšení solventnostního kapitálového požadavku.
(4) Solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 odst. 2 včetně jeho navýšení podle odstavce 1 nahrazuje nedostatečný solventnostní kapitálový požadavek; avšak pro účely výpočtu rizikové přirážky podle § 54 odst. 3 se v solventnostním kapitálovém požadavku nezohlední jeho navýšení podle odstavce 1 písm. b).
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí obdobně pro navýšení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu podle § 79b odst. 2.
(6) Navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 se použije obdobně také v případě tuzemské pojišťovny a tuzemské pojišťovny postupující podle § 73 odst. 4. Pokud by v takovém případě navýšení solventnostního kapitálového požadavku vypočítaného na základě skupinového interního modelu nebylo přiměřené, může Česká národní banka požadovat výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce a uložit navýšení solventnostního kapitálového požadavku podle tohoto výpočtu.
(7) Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí postup při rozhodování o uložení navýšení solventnostního kapitálového požadavku, podmínky a metody výpočtu tohoto navýšení a zrušení tohoto požadavku.
Navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku
(1) Pokud rizikový profil skupiny není odpovídajícím způsobem zohledněn ve výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku podle § 90, nebo pokud se řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny významně odchyluje od parametrů podle § 92c, může Česká národní banka navýšit skupinový solventnostní kapitálový požadavek tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, která podléhá dohledu nad skupinou.
(2) Při posuzování, zda skupinový solventnostní kapitálový požadavek zohledňuje rizikový profil skupiny a zda řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny odpovídá požadavkům podle tohoto zákona, zohlední Česká národní banka mimo skutečností podle § 95a odst. 1 také
a) existenci obtížně kvantifikovatelných rizik na úrovni skupiny, která nebyla dostatečně zachycena standardním vzorcem nebo používaným skupinovým interním modelem,
b) navýšení kapitálového požadavku ovládané nebo přidružené pojišťovny nebo zajišťovny nařízené jejím orgánem dohledu a
c) významné odchylky rizikového profilu od předpokladů, na kterých je založena vyrovnávací úprava nebo koeficient volatility.
(3) Pro navýšení skupinového solventnostního kapitálového požadavku se § 95a použije obdobně.
Snížení základního kapitálu podle § 95 odst. 5 písm. b) lze provést pouze snížením jmenovité hodnoty akcií u tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny založené jako akciová společnost nebo snížením hodnoty zapisovaného základního kapitálu u tuzemské pojišťovny založené jako družstvo.
(1) Česká národní banka může předběžným opatřením, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, nebo je-li obava, že by mohla být ohrožena splnitelnost jejích závazků, také
a) tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně
1. zakázat uzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky z pojištění nebo zajištění,
2. omezit nebo zakázat nakládat bez souhlasu České národní banky se svými aktivy, nebo
3. zakázat postupovat bez souhlasu České národní banky podle rozhodnutí statutárního orgánu, kontrolního orgánu, valné hromady nebo členské schůze, nebo
b) pozastavit osobě podle § 7a odst. 1 výkon její činnosti.
(2) Pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu lze uložit předběžné opatření podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
(3) Česká národní banka jako orgán dohledu hostitelského členského státu postupuje podle odstavce 1 písm. b) také v případě, pokud ji o uložení předběžného opatření požádá orgán dohledu domovského členského státu pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu, a to pro jím označená aktiva.
(1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně předložit jí ke schválení reálný ozdravný plán, jestliže
a) postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
b) neplní solventnostní kapitálový požadavek, nebo existuje-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících 3 měsících, nebo
c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny vedla ke snížení základního kapitálu pod nejnižší hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti.
(2) Ozdravný plán musí obsahovat postupy a informace stanovené rozhodnutím České národní banky, nejméně však údaje nebo doklady o činnosti na následující 3 účetní období v těchto položkách:
a) odhady předpokládaných správních nákladů, zejména běžných režijních nákladů a odměn zprostředkovatelům pojištění,
b) podrobné odhady předpokládaných příjmů a výdajů s ohledem na pojištění, zajištění, převzaté zajištění a postoupené zajištění,
c) přehled aktiv a pasiv, ve kterém budou oceněna aktiva a pasiva podle § 51
d) odhad předpokládaných finančních zdrojů určených k vyrovnání přijatých závazků a k plnění solventnostního a minimálního kapitálového požadavku,
f) změny v rizikovém profilu a obchodní strategii, jsou-li navrhovány.
(3) Pojišťovna nebo zajišťovna, u které nastane situace podle odstavce 1 písm. b), přijme v souladu s ozdravným plánem nezbytná opatření s cílem opětovného dosažení úrovně použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo ke změně svého rizikového profilu tak, aby byl do 6 měsíců ode dne, kdy zjistila nesplnění solventnostního kapitálového požadavku, tento požadavek splněn. Tuto lhůtu může Česká národní banka na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny podané elektronicky prodloužit až o 3 měsíce, v případě vyhlášení situace podle § 98b až o dobu nezbytně nutnou k obnovení plnění solventnostního kapitálového požadavku, nejvýše však o 7 let ode dne tohoto vyhlášení.
(4) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 3 předloží každé 3 měsíce ode dne schválení ozdravného plánu České národní bance zprávu o vývoji finanční situace, v níž uvede přijatá opatření a jejich výsledky. Pokud není České národní bance prokázáno, že v daném mezidobí došlo ke změnám zajišťujícím opětovné obnovení plnění solventnostního kapitálového požadavku, zruší případnou prodlouženou lhůtu podle odstavce 3. Hrozí-li další zhoršení finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny, Česká národní banka může postupovat také podle § 95 odst. 6 písm. b) a § 95 odst. 8. V takovém případě označí aktiva, jichž se má toto opatření k nápravě týkat.
(5) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 je povinna předložit České národní bance ke schválení ozdravný plán podle odstavce 2 do 2 měsíců poté, co zjistí, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1 písm. b).
(6) V případě neschválení ozdravného plánu je pojišťovna nebo zajišťovna povinna předložit České národní bance do jednoho měsíce ode dne, kdy jí Česká národní banka oznámila své výhrady, ke schválení upravený ozdravný plán. Pokud Česká národní banka ani tento upravený ozdravný plán neschválí, postupuje v závislosti na povaze a závažnosti zjištěných nedostatků podle § 95; je-li ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny nebo zajišťovny, zahájí řízení o odnětí povolení podle § 116.
(1) Česká národní banka nařídí tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně předložit jí ke schválení plán krátkodobého financování, jestliže zjistí, že není dodržován minimální kapitálový požadavek, nebo hrozí-li nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících 3 měsících.
(2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 je povinna předložit České národní bance ke schválení plán krátkodobého financování do 1 měsíce poté, co zjistí, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1.
(3) Plán krátkodobého financování musí být reálný s cílem do 3 měsíců od zjištění skutečnosti podle odstavce 1 obnovit použitelný primární kapitál alespoň na úroveň minimálního kapitálového požadavku nebo snížit rizikový profil tak, aby bylo zajištěno dodržování minimálního kapitálového požadavku pojišťovnou nebo zajišťovnou podle odstavce 1. Pro obsah plánu krátkodobého financování se použije § 98 odst. 2 obdobně.
(4) Je-li to nezbytné k zabezpečení splnitelnosti závazků pojišťovny nebo zajišťovny, může Česká národní banka postupovat také podle § 95 odst. 6 písm. b) a § 95 odst. 8. V takovém případě označí aktiva, jichž se má toto opatření k nápravě týkat.
Žádost o vyhlášení mimořádně zhoršené situace
(1) Česká národní banka může požádat Evropský orgán dohledu o vyhlášení mimořádně zhoršené situace, pokud je nepravděpodobné, že pojišťovny a zajišťovny představující významný podíl na trhu nebo v odvětví pojišťovnictví jako celek dosáhnou opětovného stanovení úrovně použitelného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo změny svého rizikového profilu tak, aby byl plněn solventnostní kapitálový požadavek. Taková situace nastane, pokud je finanční situace těchto pojišťoven nebo zajišťoven nebo tohoto odvětví vážně nebo nepříznivě ovlivněna
a) propadem hodnoty finančních nástrojů obchodovaných na finančních trzích, který je nepředvídatelný, prudký a strmý,
b) prostředím trvale nízkých úrokových sazeb, nebo
c) silným dopadem katastrofické události.
(2) Česká národní banka v součinnosti s Evropským orgánem dohledu pravidelně vyhodnocuje trvání podmínek podle odstavce 1. Ukončení mimořádně zhoršené situace vyhlásí Evropský orgán dohledu v závislosti na těchto zjištěních, v součinnosti s Českou národní bankou.
Zavedení nucené správy a její ukončení
(1) Česká národní banka může zavést v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně nucenou správu, je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv pojistníků, pojištěných a oprávněných osob nebo v zájmu zachování její finanční stability, zejména došlo-li k ohrožení splnitelnosti závazků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, nebo jí Českou národní bankou uložená opatření k nápravě nebo sankce nevedly k nápravě.
(2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy. Rozhodnutí České národní banky, kterým se zavádí nucená správa v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, obsahuje také jmenování nuceného správce, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození (dále jen „správce“), povinnosti správce včetně lhůt pro jejich splnění a další náležitosti stanovené tímto zákonem.
(3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, u které se nucená správa zavádí, a správci. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o zavedení nucené správy Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a prostřednictvím sdělovacích prostředků.
(4) Doručením rozhodnutí České národní banky o zavedení nucené správy v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně
a) přechází působnost jejích orgánů na správce, s výjimkou oprávnění podat rozklad nebo žalobu proti rozhodnutí České národní banky, kterým se zavádí nucená správa v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu nebo proti rozhodnutí o zrušení akciové společnosti nebo družstva; správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat rozklad nebo žalobu, na jeho písemnou žádost v potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace pojišťovny nebo zajišťovny a umožní pořizovat si z nich opisy a výpisy,
b) se pozastavuje výkon funkcí jejích orgánů a ruší prokura,
c) nemůže pojišťovna nebo zajišťovna bez souhlasu správce uzavírat nové pojistné nebo zajišťovací smlouvy, rozšiřovat závazky již převzaté a nakládat s aktivy.
(5) Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy pojišťovny nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před zavedením nucené správy. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení nucené správy, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy pojišťovny nemají vliv také na splnění závěrečného vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před zavedením nucené správy.
(6) Nucená správa, správce, jeho změna a ukončení nucené správy se zapisuje do obchodního rejstříku na návrh České národní banky. Na návrh správce se do obchodního rejstříku zapisuje výmaz prokury.
a) nabytím právní moci rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené správy v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně anebo nabytím právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
b) uplynutím 24 měsíců od jejího zavedení,
c) vstupem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny do likvidace nebo vydáním rozhodnutí o úpadku této pojišťovny nebo této zajišťovny, nebo
d) rozhodnutím soudu o zrušení rozhodnutí České národní banky o zavedení nucené správy.
(1) Česká národní banka jmenuje správce a jeho zástupce ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců vedeného podle zákona o insolvenčních správcích.
(2) Správcem nebo jeho zástupcem nesmí být jmenována osoba, která byla nebo je auditorem tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny uvedené v § 99 odst. 1 nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která v této pojišťovně nebo zajišťovně byla osobou s klíčovou funkcí nebo má anebo měla k této pojišťovně nebo k této zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce nebo jeho zástupce.
(3) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, ve které byla zavedena nucená správa. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce a jeho zástupce a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Zástupce správce jedná jménem správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro zástupce správce.
(5) Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce nebo jeho zástupce s předchozím souhlasem České národní banky. Rozhodnutí o zavedení nucené správy stanoví, kdy je správce oprávněn pověřit plněním úkolů spojených s výkonem nucené správy další osobu bez souhlasu České národní banky.
(6) Přestane-li správce nebo jeho zástupce splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného správce nebo jeho zástupce.
(1) Správce postupuje v souladu s rozhodnutím České národní banky, kterým se zavádí nucená správa, a činí opatření nezbytná k obnovení finanční stability a likvidity tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Zjistí-li správce její předlužení, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující takovou skutečnost. Správce informuje Českou národní banku o významných skutečnostech a postupech souvisejících s jeho činností v rozsahu a ve lhůtách stanovených v rozhodnutí podle § 99 odst. 2 nebo na její vyžádání. K přijetí zásadního opatření je nutný souhlas České národní banky.
(2) Česká národní banka správce odvolá, jestliže v době výkonu nucené správy přestane splňovat některou z podmínek této činnosti nebo jestliže neplní povinnosti stanovené mu tímto zákonem nebo rozhodnutím České národní banky, kterým se zavádí nucená správa. To platí obdobně i pro činnost jeho zástupce. Podání rozkladu proti rozhodnutí o odvolání správce nebo jeho zástupce nemá odkladný účinek.
(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států s výjimkou prostředků a pravomocí, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány příslušného členského státu. Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován.
(4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí právním řádem příslušného členského státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů příslušného členského státu potřebné k plnění účelu nucené správy, správce požádá, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku tohoto státu. Náklady na provedení zápisu jdou k tíži tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, vůči níž byla nucená správa zavedena.
(5) Při výkonu svých pravomocí na území třetích států správce postupuje podle odstavců 3 a 4 přiměřeně v souladu s právním řádem daného třetího státu a postupuje v součinnosti s orgánem dohledu tohoto státu.
Pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a rozšiřování závazků již převzatých
(1) Česká národní banka může pozastavit tuzemské pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a rozšiřování závazků již převzatých nebo tuzemské zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a rozšiřování závazků již převzatých v souvislosti se zavedením nucené správy nebo jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků, anebo jestliže v její činnosti přetrvávají závažné nedostatky. To platí obdobně v případě pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu.
(2) Pozastavení oprávnění podle odstavce 1 se může týkat části nebo celkového rozsahu Českou národní bankou povolené činnosti. Tuto skutečnost Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a informuje o tom veřejnost prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
(3) Česká národní banka může v rozhodnutí o pozastavení oprávnění podle odstavce 1 určit dobu jeho trvání nebo podmínku, jejímž splněním omezení nebo povinnost stanovená v rozhodnutí zaniká.
(1) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část, jestliže tato tuzemská pojišťovna neplní opatření k nápravě uložená jí Českou národní bankou, nebo v souvislosti
a) s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům,
b) se zavedením nucené správy,
c) s pozastavením oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků, nebo
d) s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti.
(2) Ve lhůtě určené Českou národní bankou, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka předávající pojišťovně nařídila převést pojistný kmen nebo jeho část, předloží tato pojišťovna České národní bance ke schválení návrh převodu.
(3) K převodu pojistného kmene nebo jeho části, týkajícího se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území České republiky, může dojít i na základě žádosti předávající pojišťovny a přebírající pojišťovny o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání.
(4) Přebírající pojišťovnou může být pouze pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu pojistných odvětví, do kterých spadají pojistná nebezpečí, jež jsou pojištěna pojistnými smlouvami, které jsou předmětem převodu. Jde-li o převod pojistných smluv uzavřených s pojistným rizikem nebo závazkem na území
a) České republiky, může být přebírající pojišťovnou pouze tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu působící na území České republiky v souladu s tímto zákonem a za podmínky zřízení pobočky na území České republiky také pojišťovna z třetího státu,
b) jiného členského státu, je přebírající pojišťovnou pojišťovna podle § 105, nebo
c) třetího státu, je přebírající pojišťovnou pojišťovna podle § 105a.
(5) Účastníkem řízení o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části je předávající pojišťovna a přebírající pojišťovna. V případě podle odstavce 2 se přebírající pojišťovna stává účastníkem tohoto řízení dnem uzavření dohody o převodu pojistného kmene nebo jeho části s předávající pojišťovnou.
(6) Žádost o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části Česká národní banka zamítne, jestliže by tímto převodem byla ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou předmětem převodu, nebo stabilita přebírající pojišťovny, anebo stabilita předávající pojišťovny, jde-li o žádost podle odstavce 3.
(7) Pojišťovně z třetího státu lze nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část pouze ve vztahu k té části pojistného kmene, která se vztahuje k její pojišťovací činnosti na území České republiky, a to z důvodů uvedených v odstavci 1 s výjimkou písmene b) a za podmínek uvedených v odstavcích 2, 4 a 5.
(1) V dohodě o převodu pojistného kmene nebo jeho části předávající pojišťovna a přebírající pojišťovna určí den, ke kterému má dojít k převodu. Pokud by tento den předcházel dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o schválení návrhu převodu podle § 103 odst. 2 nebo žádosti podle § 103 odst. 3, Česká národní banka tímto rozhodnutím určí den, ke kterému dojde k převodu pojistného kmene nebo jeho části, a to nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne vydání tohoto rozhodnutí.
(2) Předávající pojišťovna v návrhu převodu podle § 103 odst. 2 nebo žádosti podle § 103 odst. 3 uvede
a) důvody převodu pojistného kmene nebo jeho části, jedná-li se o převod na základě žádosti pojišťovny,
b) charakter a výši aktiv týkajících se uzavřených pojistných smluv, které jsou předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části,
c) předpokládané změny ve svém hospodaření jako důsledek převodu pojistného kmene nebo jeho části včetně předpokládaného vývoje solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 a změn stavu technických rezerv v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.
(3) Předávající pojišťovna přiloží k údajům podle odstavce 2 dohodu o převodu pojistného kmene nebo jeho části mezi předávající pojišťovnou a přebírající pojišťovnou a přehled jednotlivých položek aktiv určených k vyrovnání závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene nebo jeho části a způsob jejich převodu.
(4) K návrhu převodu podle § 103 odst. 2 nebo žádosti podle § 103 odst. 3 přebírající pojišťovna přiloží
a) informace a doklady prokazující, že po tomto převodu bude disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73; jde-li o pojišťovnu, která se neřídí tímto zákonem, je takovým dokladem písemné potvrzení orgánu vykonávajícího dohled nad její činností o plnění obdobných solventnostních požadavků a splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části,
b) přehled aktiv určených k vyrovnání závazků z převáděného pojistného kmene nebo jeho části a
c) předpokládané změny v jejím hospodaření v důsledku převodu pojistného kmene nebo jeho části, včetně předpokládaného vývoje solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.
(5) Přebírající pojišťovna do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým byl schválen převod pojistného kmene nebo jeho části, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku a písemně sdělí pojistníkům, jejichž pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, svoji obchodní firmu, sídlo, popřípadě sídlo pobočky zřízené na území České republiky, a další nezbytné informace související s plynulým pokračováním převáděných pojistných smluv, včetně upozornění na jejich práva související s převodem pojistné smlouvy na jinou pojišťovnu.
(6) Technické náležitosti návrhu převodu podle § 103 odst. 2 a žádosti podle § 103 odst. 3 a jejich formáty stanoví prováděcí právní předpis. Návrh převodu podle § 103 odst. 2 a žádost podle § 103 odst. 3 se podávají elektronicky.
Převod pojistného kmene nebo jeho části v rámci členských států
(1) Tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést pojistný kmen nebo jeho část týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území jiného členského státu, na pojišťovnu z členského státu, která splňuje podmínky pro převod těchto smluv nebo na její pobočku zřízenou na území členského státu; to se použije i v případě pojišťovny z třetího státu, má-li svoji pobočku umístěnou na území jiného členského státu.
(2) Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části podané elektronicky, pro jejíž obsah a postup v řízení se použijí § 103 a 104 přiměřeně, požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu
a) domovského členského státu přebírající pojišťovny, nejde-li o tuzemskou pojišťovnu, a
b) členského státu, kde byla uzavřena pojistná smlouva, a také členského státu, ve kterém se nachází pobočka tuzemské pojišťovny, jde-li o pojistný kmen spravovaný touto pobočkou.
(3) Česká národní banka schválí žádost tuzemské pojišťovny o tento převod do 30 dnů ode dne, kdy
a) obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu členského státu přebírající pojišťovny, a to za podmínky, že orgán dohledu domovského členského státu přebírající pojišťovny potvrdí, že po zohlednění převodu bude tato přebírající pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73, a
b) obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu členského státu, kde byla uzavřena pojistná smlouva, nejpozději však poté, co marně uplynou 3 měsíce ode dne odeslání žádosti České národní banky o vyjádření stanoviska k převodu pojistného kmene nebo jeho části.
(4) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud
a) obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 3 písm. a) do 3 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas,
b) přebírající pojišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo
c) předávající pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73.
(5) Převod pojistného kmene nebo jeho části, týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území České republiky uzavřených pojišťovnou z jiného členského státu tato pojišťovna předběžně konzultuje prostřednictvím orgánu dohledu domovského členského státu s Českou národní bankou; to se použije i pro převod pojistného kmene spravovaného pobočkou této pojišťovny.
(6) Převod pojistného kmene nebo jeho části podle odstavce 1 tuzemská pojišťovna uveřejní v České republice a v členském státu závazku nebo v členském státu, kde je umístěno pojistné riziko, a to způsobem stanoveným právním předpisem tohoto členského státu. Převod pojistného kmene nebo jeho části podle odstavce 5 pojišťovna z jiného členského státu uveřejní způsobem podle § 104 odst. 5.
(7) Byla-li Česká národní banka požádána o vyjádření svého stanoviska k převodu pojistného kmene nebo jeho části orgánem dohledu členského státu nebo orgánem dohledu třetího státu, vyjádří své stanovisko do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti; nevyjádří-li se Česká národní banka v této lhůtě, považuje se to za souhlas s takovým převodem s výjimkou potvrzení o tom, že po zohlednění převodu bude přebírající tuzemská pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73.
Převod pojistného kmene nebo jeho části na pojišťovnu z třetího státu
(1) Tuzemská pojišťovna může převést pojistný kmen nebo jeho část týkající se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území třetího státu, na pojišťovnu z třetího státu nebo na její pobočku umístěnou na území třetího státu, kde se nachází pojistné riziko nebo závazek pouze po schválení tohoto postupu Českou národní bankou. Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu třetího státu sídla nebo pobočky přebírající pojišťovny. Pro obsah žádosti a postup v tomto řízení se použijí § 103 a 104 přiměřeně.
(2) Česká národní banka schválí žádost tuzemské pojišťovny o tento převod do 30 dnů ode dne, kdy obdrží souhlasné stanovisko orgánu dohledu třetího státu přebírající pojišťovny, a to za podmínky, že orgán dohledu domovského členského státu přebírající pojišťovny potvrdí, že po zohlednění převodu bude tato přebírající pojišťovna splňovat podmínky solventnosti obdobné podmínkám stanoveným tímto zákonem.
(3) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud
a) obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 2 do 4 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas,
b) přebírající pojišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo
c) předávající pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73.
(1) Dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou.
(2) Jde-li o převod pojistného kmene nebo jeho části týkající se pojistných smluv spravovaných pobočkou pojišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky na pobočku pojišťovny z třetího státu zřízenou na území jiného členského státu, je kromě podmínek podle § 105 podmínkou schválení tohoto převodu Českou národní bankou dále to, že orgán dohledu členského státu přebírající pobočky ve lhůtě podle § 105 odst. 4 písm. a) potvrdí, že právo členského státu přebírající pobočky takový převod umožňuje a že s převodem souhlasí; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za souhlas.
(3) Využívá-li pojišťovna z třetího státu, která je předávající nebo přebírající pojišťovnou, zvýhodnění podle § 35 a Česká národní banka není orgánem dohledu podle § 35 odst. 2, vyžádá si Česká národní banka stanovisko podle odstavce 2, § 105 odst. 3 písm. a) nebo podle § 105a odst. 2 orgánu dohledu podle § 35 odst. 2.
Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části
(1) Česká národní banka může tuzemské zajišťovně nebo tuzemské pojišťovně nařídit převést na jinou zajišťovnu nebo pojišťovnu kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část, jestliže tato tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna neplní opatření k nápravě uložená jí Českou národní bankou, nebo v souvislosti
a) s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům z provozované zajišťovací činnosti,
b) se zavedením nucené správy,
c) s pozastavením oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a rozšiřování závazků z nich vyplývajících,
d) odnětím povolení k provozování zajišťovací činnosti.
(2) Ve lhůtě určené Českou národní bankou, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka nařídila předávající zajišťovně nebo pojišťovně převést kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část, předávající zajišťovna nebo pojišťovna předloží České národní bance ke schválení návrh převodu.
(3) K převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části může dojít i na základě žádosti předávající a přebírající zajišťovny nebo pojišťovny o schválení tohoto převodu, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě 60 dnů od jejího podání. V dohodě o převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části předávající a přebírající zajišťovna nebo pojišťovna určí den, ke kterému má dojít k převodu. Pokud by tento den předcházel dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, Česká národní banka tímto rozhodnutím určí den, ke kterému dojde k převodu kmene zajišťovacích smluv, a to nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne vydání tohoto rozhodnutí.
(4) Přebírající zajišťovnou nebo pojišťovnou může být pouze zajišťovna nebo pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti v rozsahu zajištění, které je předmětem převodu kmene zajišťovacích smluv.
(5) Účastníkem řízení o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části je předávající a přebírající zajišťovna nebo pojišťovna. V případě podle odstavce 2 se přebírající zajišťovna nebo pojišťovna stává účastníkem tohoto řízení dnem uzavření dohody o převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části s předávající zajišťovnou nebo pojišťovnou.
(6) Zajišťovně z třetího státu nebo pojišťovně z třetího státu lze nařídit převést na jinou pojišťovnu kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část pouze ve vztahu k té části kmene zajišťovacích smluv, která se vztahuje k její zajišťovací činnosti na území České republiky, a to z důvodů uvedených v odstavci 1 s výjimkou písmene b) a za podmínek uvedených v odstavcích 2, 4 a 5.
(1) Žádost o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části Česká národní banka zamítne, jestliže by tímto převodem byla ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících ze zajišťovacích smluv, které jsou předmětem převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, nebo stabilita přebírající nebo předávající zajišťovny nebo pojišťovny, jde-li o žádost podle § 106 odst. 3.
(2) Předávající zajišťovna nebo pojišťovna v návrhu převodu podle § 106 odst. 2 nebo žádosti podle § 106 odst. 3 uvede
a) důvody převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, jedná-li se o převod na základě žádosti zajišťovny nebo pojišťovny,
b) charakter a výši aktiv týkajících se uzavřených zajišťovacích smluv, které jsou předmětem převodu,
c) předpokládané změny v jejím hospodaření jako důsledek převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části včetně předpokládaného vývoje solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.
(3) Předávající zajišťovna nebo pojišťovna přiloží k údajům podle odstavce 2 dohodu o převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části mezi předávající a přebírající zajišťovnou nebo pojišťovnou a přehled jednotlivých položek aktiv určených k vyrovnání závazků vzniklých z předávaného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části a způsob jejich převodu.
(4) K návrhu převodu podle § 106 odst. 2 nebo žádosti podle § 106 odst. 3 přebírající zajišťovna nebo pojišťovna přiloží
a) informace a doklady prokazující, že po tomto převodu bude disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73; jde-li o pojišťovnu nebo zajišťovnu, která se neřídí tímto zákonem, je takovým dokladem písemné potvrzení orgánu vykonávajícího dohled nad její činností o plnění obdobných solventnostních požadavků a splnění provozních předpokladů pro správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části,
b) přehled aktiv určených k vyrovnání závazků z převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části a
c) přehled předpokládaných změn v jejím hospodaření jako důsledek převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, včetně předpokládaného vývoje solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 po převodu v prvních 3 účetních obdobích po tomto převodu.
(5) Dnem, kterým dojde k převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, vstupuje přebírající zajišťovna nebo pojišťovna do všech práv a povinností předávající zajišťovny nebo pojišťovny, které byly předmětem převodu; smlouvy týkající se zprostředkování zajištění z převáděných zajišťovacích smluv uzavřené předávající zajišťovnou nebo pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající zajišťovnou nebo pojišťovnou.
(6) Technické náležitosti návrhu převodu podle § 106 odst. 2 a žádosti podle § 106 odst. 3 a jejich formáty stanoví prováděcí právní předpis. Návrh převodu podle § 106 odst. 2 a žádost podle § 106 odst. 3 se podávají elektronicky.
Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části v rámci členských států
(1) Tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část, včetně smluv uzavřených na základě práva zakládat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby, na zajišťovnu z jiného členského státu nebo na pojišťovnu z jiného členského státu oprávněnou provozovat zajišťovací činnost. Česká národní banka ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu domovského členského státu přebírající zajišťovny nebo pojišťovny. Pro obsah této žádosti se použijí § 106 a 107 přiměřeně. Česká národní banka žádost schválí, pokud tento orgán dohledu potvrdí, že po zohlednění převodu bude přebírající zajišťovna nebo pojišťovna disponovat použitelným kapitálem k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73.
(2) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud
a) obdrží nesouhlasné stanovisko podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za mlčky vyjádřený souhlas,
b) přebírající zajišťovna nebo pojišťovna nemá pro převzetí těchto smluv odpovídající rozsah povolení k činnosti, nebo
c) předávající zajišťovna nebo pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73.
(3) Byla-li Česká národní banka požádána o vyjádření svého stanoviska k převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části orgánem dohledu členského státu, vyjádří své stanovisko do 3 měsíců ode dne obdržení žádosti.
Převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části na zajišťovnu nebo pojišťovnu z třetího státu
(1) Tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovna může po schválení Českou národní bankou převést kmen zajišťovacích smluv nebo jeho část, včetně smluv uzavřených na základě práva zakládat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby, na zajišťovnu z třetího státu nebo na pojišťovnu z třetího státu oprávněnou provozovat zajišťovací činnost, pokud je v tomto státě vykonáván dohled nad touto činností srovnatelný s dohledem podle tohoto zákona. Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části podané elektronicky požádá o stanovisko k tomuto převodu orgán dohledu domovského třetího státu přebírající zajišťovny nebo pojišťovny. Pro obsah této žádosti se použijí § 106 a 107 přiměřeně. Česká národní banka žádost schválí, pokud tento orgán dohledu potvrdí, že po zohlednění převodu bude přebírající zajišťovna nebo pojišťovna splňovat solventnostní požadavky stanovené právními předpisy tohoto třetího státu.
(2) Česká národní banka žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud
a) neobdrží stanovisko podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne odeslání žádosti o stanovisko,
b) přebírající zajišťovna nesplňuje podmínky pro převod těchto smluv, nebo
c) předávající zajišťovna nebo pojišťovna by po převodu přestala splňovat solventnostní kapitálový požadavek podle § 73.
(3) Jde-li o převod kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části týkající se zajišťovacích smluv spravovaných pobočkou pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky na pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území jiného členského státu, je mimo § 108 podmínkou schválení tohoto převodu Českou národní bankou, že orgán dohledu členského státu přebírající pobočky ve lhůtě podle odstavce 2 písm. a) potvrdí, že právo členského státu přebírající pobočky takový převod umožňuje a že s převodem souhlasí; neobdržení stanoviska v této lhůtě se považuje za souhlas.
(1) Má-li Česká národní banka rozhodnout o
a) uložení předběžného opatření podle § 97 odst. 1 nebo 2,
b) zavedení nucené správy v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně,
c) pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a rozšiřování závazků již převzatých v tuzemské pojišťovně nebo o pozastavení oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků v tuzemské zajišťovně,
d) převodu pojistného kmene nebo jeho části tuzemské pojišťovny,
e) převodu kmene zajišťovacích smluv tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,
f) omezení nakládat s aktivy, nebo
informuje o tomto svém záměru před vydáním rozhodnutí orgány dohledu členských států, na jejichž území tato pojišťovna nebo zajišťovna vykonávala svoji činnost, a o možných dopadech tohoto rozhodnutí, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající nebo na plnění ze zajišťovacích smluv.
(2) Pohledávkou z pojištění podle odstavce 1 se rozumí částky, které pojistníkům, oprávněným osobám nebo poškozeným s přímým právem přihlásit pohledávku proti pojišťovně pojišťovna dluží a které vznikly z pojištění, včetně těch nevyplacených odložených částek, pokud nejsou v dané době známy některé části dluhu. Pojistné, které před zahájením likvidačního řízení pojišťovna dluží v důsledku neuzavření nebo zrušení pojistných smluv nebo činností uvedených v části A bodech V až IX přílohy č. 1 k tomuto zákonu v souladu s právem, kterým se tyto smlouvy nebo činnosti řídí, se také považuje za pohledávku z pojištění.
(3) Česká národní banka uveřejňuje a aktualizuje způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné postupy, metody, kritéria a další obecné údaje a informace, které se týkají výkonu jejího dohledu podle § 86b a 86c a v souhrnné podobě statistické údaje o opatřeních k nápravě přijatých vůči dohlíženým pojišťovnám a zajišťovnám. Tyto informace uveřejňuje na jednotné elektronické adrese a v jednotném formátu, a to v rozsahu a lhůtách stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.
Informace poskytované Evropskému orgánu dohledu
(1) Česká národní banka sděluje Evropskému orgánu dohledu informace o pojišťovně nebo zajišťovně, které udělila nebo odejmula povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. To se použije obdobně i v případě rozšíření již povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti nebo v případě jejího částečného odejmutí.
(2) Česká národní banka poskytuje Evropskému orgánu dohledu každoročně informace o průměrném navýšení kapitálového požadavku na jednu tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu a rozdělení tohoto navýšení Českou národní bankou v předchozím roce, měřeno jako procento solventnostního kapitálového požadavku, vypočteného samostatně, a to pro
a) všechny pojišťovny a zajišťovny,
b) pojišťovny provozující pojišťovací činnost podle odvětví životních pojištění,
c) pojišťovny provozující pojišťovací činnost podle odvětví neživotních pojištění,
d) pojišťovny se smíšenou činností a
(3) U každé informace podle odstavce 1 sdělí Česká národní banka také počet navýšení kapitálových požadavků podle jejich důvodů uvedených v § 95a odst. 1.
(4) Česká národní banka informuje každoročně Evropský orgán dohledu o
a) dostupnosti dlouhodobých záruk u pojistných produktů na tuzemském trhu a činnosti pojišťoven a zajišťoven jako dlouhodobých investorů na kapitálovém trhu,
b) počtu pojišťoven a zajišťoven používajících vyrovnávací úpravu, koeficient volatility, rozšíření doby podle § 98 odst. 3 a podmodul akciového rizika zohledňující dlouhodobost závazků,
c) vlivu použití vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility, mechanismu symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika a použití a dopadu podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost závazků na finanční pozici pojišťoven a zajišťoven, a to jak na národní úrovni, tak i anonymně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny,
d) dopadu vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility, mechanismu symetrické úpravy parametrů podmodulu akciového rizika a použití a dopadu podmodulu akciového rizika zohledňujícího dlouhodobost plnění povinností vyplývajících ze závazků na investiční politiku pojišťoven a zajišťoven a zda neposkytují nadměrnou úlevu kapitálu,
e) dopadu jakéhokoli prodloužení ozdravné doby podle § 98 odst. 3 na postup pojišťoven a zajišťoven při obnově úrovně požadovaného kapitálu určeného k plnění solventnostního kapitálového požadavku nebo při snížení rizikového profilu za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem,
f) počtu pojišťoven a zajišťoven a počtu skupin využívajících omezení z předkládání informací po jednotlivých položkách podle § 83b odst. 1 písm. b) a § 83b odst. 3 nebo § 92k odst. 1, spolu s výší jejich kapitálových požadavků, pojistného, technických rezerv a aktiv vyjádřenou jako procentní podíl na celkové výši kapitálových požadavků, pojistného, technických rezerv a aktiv všech tuzemských pojišťoven a zajišťoven nebo skupin podle § 87,
g) postupu podle § 20 odst. 3, § 22 odst. 4 a § 110 odst. 4 a 5,
h) povolení jí uděleném pojišťovně nebo zajišťovně ovládané osobou z třetího státu včetně pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu, která získá kvalifikovanou účast v pojišťovně nebo zajišťovně s povolením k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti udělené Českou národní bankou včetně struktury takové skupiny,
i) překážkách a jiných problémech pojišťoven a zajišťoven s povolením k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti udělené Českou národní bankou při jejich usazování nebo výkonu činností ve třetích státech a
j) fungování kolegia a případných problémech, je-li orgánem dohledu nad skupinou.
(5) Informace podle odstavce 4 písm. g) až i) Česká národní banka současně zašle i Evropské komisi. Informace podle odstavce 4 písm. h) zašle také dohledovým orgánům ostatních členských států.
Informace poskytované orgánům dohledu jiných členských států a centrálním bankám, měnovým orgánům, dozorovým orgánům nad platebním trhem a Evropské radě pro systémová rizika
(1) Česká národní banka sděluje orgánům dohledu jiných členských států informace týkající se pojišťovnictví nebo na jejich vyžádání, jestliže tyto informace mají přímý vztah k jejich působnosti v pojišťovnictví a slouží pro účely
a) kontroly plnění podmínek pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti,
c) posouzení opravného prostředku ve správním řízení proti rozhodnutí orgánu dohledu, nebo
(2) Česká národní banka může sdělovat informace týkající se výkonu dohledu podle tohoto zákona dalším subjektům, pokud se tyto informace vztahují k výkonu jejich činnosti a jsou-li jimi
a) centrální banky Evropského systému centrálních bank a jiné subjekty s působností podobnou měnovým orgánům, včetně informací sloužících k výkonu jejich měnové politiky a souvisejících operací, dohledu nad zúčtovacími systémy, systémy k vypořádání obchodů s cennými papíry a zabezpečení stability finančního systému,
b) jiné správní orgány odpovědné za dohled nad platebními systémy, nebo
c) Evropská rada pro systémová rizika.
(3) Při mimořádné situaci sděluje Česká národní banka informace podle odstavce 2 písm. a) bez zbytečného odkladu.
Poskytování informací Ministerstvu financí
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu v pojišťovnictví mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení finanční stability v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti Ministerstvo financí a další ústřední orgány, do jejichž působnosti náleží příprava právních předpisů se vztahem k pojišťovnictví a finančním institucím.
Výkon dohledu ve vztahu k činnosti pojišťovny z jiného členského státu a činnosti zajišťovny z jiného členského státu na území České republiky
Výkon dohledu ve vztahu k činnosti pojišťovny z jiného členského státu
(1) Zjistí-li Česká národní banka, že pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje na území České republiky svoji pojišťovací nebo zajišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, neplní povinnosti, které se na tuto činnost v České republice vztahují, uloží této pojišťovně, aby ve lhůtě stanovené Českou národní bankou odstranila zjištěné nedostatky.
(2) Česká národní banka může při zjišťování nebo ověřování skutečností podle odstavce 1 vyžadovat od takové pojišťovny doklady, informace a nezbytná vysvětlení týkající se její činnosti na území České republiky a pojišťovna je povinna jí vyhovět.
(3) Neodstraní-li pojišťovna z jiného členského státu ve stanovené lhůtě nedostatky podle odstavce 1, informuje Česká národní banka o této skutečnosti orgán dohledu domovského členského státu.
(4) Pokud opatření k nápravě uložená orgánem dohledu domovského členského státu, nevedou k odstranění zjištěných nedostatků v činnosti pojišťovny z jiného členského státu, nebo nebyla-li uložena žádná opatření k nápravě, Česká národní banka uloží takové pojišťovně pokutu nebo jí zakáže uzavírat na území České republiky nové pojistné smlouvy nebo zajišťovací smlouvy a rozšiřovat závazky z těchto již uzavřených smluv. O tomto rozhodnutí informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského členského státu. Česká národní banka může současně postoupit věc Evropskému orgánu dohledu se žádostí o součinnost.
(5) Nesnese-li věc odkladu, postupuje Česká národní banka podle odstavce 4 bez použití postupu podle odstavců 1 až 3.
Výkon dohledu ve vztahu k činnosti zajišťovny z jiného členského státu
(1) Zjistí-li Česká národní banka, že zajišťovna z jiného členského státu provozuje na území České republiky svoji činnost v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, kterým je povinna se ve své činnosti na tomto území řídit, vyzve tuto zajišťovnu, aby odstranila zjištěné nedostatky. Současně o tom informuje orgán domovského členského státu.
(2) Pokud přes opatření k nápravě uložená orgánem dohledu domovského členského státu nebo jestliže uvedená opatření nejsou dostatečná a zajišťovna podle odstavce 1 nadále porušuje právní předpisy, Česká národní banka uloží takové zajišťovně pokutu nebo jí zakáže uzavírání nových zajišťovacích smluv na území České republiky. O tomto rozhodnutí informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského členského státu. Česká národní banka může současně postoupit věc Evropskému orgánu dohledu se žádostí o součinnost.
Dohled na místě v pobočce pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu
(1) Česká národní banka může provést poté, co o tom informovala orgán dohledu domovského členského státu, zjišťování nebo ověřování skutečností podle § 110 odst. 1 a § 111 odst. 1 na místě v pobočce pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu zřízené na území České republiky.
(2) Není-li jí takový výkon dohledu umožněn nebo je ztížen, může v přiměřené lhůtě věc postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat jej o součinnost. To se použije obdobně i při výkonu dohledu na místě u poskytovatele služby usazeného v České republice.
Oznámení o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení úpadku
(1) Obdrží-li Česká národní banka oznámení o zavedení reorganizačního opatření nebo o prohlášení úpadku pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu, uveřejní toto oznámení v českém jazyce způsobem umožňujícím dálkový přístup a současně prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Obsahem oznámení musí být zejména
a) údaje potřebné k identifikaci osoby, vůči níž bylo reorganizační opatření zavedeno, nebo na niž byl prohlášen konkurs, včetně informace o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení úpadku,
b) orgán domovského členského státu, který je příslušný k provádění reorganizačního opatření či řešení úpadku, včetně jeho adresy,
c) rozhodné právo, jímž se provádění reorganizačního opatření nebo řešení úpadku řídí,
d) údaje o osobě pověřené prováděním reorganizačního opatření nebo řešením úpadku.
(2) Česká národní banka omezí nebo zakáže na základě žádosti orgánu domovského členského státu volné nakládání s aktivy pojišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo zajišťovny z členského státu, která provozuje zajišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy lze pouze u toho majetku, který byl orgánem domovského členského státu pro tento účel určen.
Opatření k nápravě ve vztahu k činnosti pojišťovny z třetího státu a činnosti zajišťovny z třetího státu na území České republiky
Rozsah a obsah opatření k nápravě
(1) Česká národní banka uloží opatření k nápravě za účelem odstranění zjištěných nedostatků včetně určení přiměřené lhůty k odstranění těchto nedostatků, zjistí-li, že pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. To platí i v případě porušení povinnosti stanovené právním předpisem jiného členského státu, pokud je Česká národní banka orgánem dohledu podle § 35.
(2) Česká národní banka nařídí pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu ve stanovené lhůtě provedení změny
a) v osobě vedoucího její pobočky,
b) osoby odpovědné za plnění požadavků podle § 7j, nebo
c) škodního zástupce ustanoveného pro vyřizování nároků z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
jestliže jí zjištěné nedostatky v činnosti této pojišťovny nebo zajišťovny souvisí s výkonem činnosti osoby podle písmen a), b) nebo c).
(3) Česká národní banka může pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu nařídit
a) změnu auditora provádějícího ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky; § 95 odst. 3 se v takovém případě použije obdobně, nebo
b) navýšení technických rezerv na úroveň, která odpovídá výpočtu podle § 52 až 57, nebo změnu metody výpočtu těchto rezerv, jestliže zjistí, že při výpočtu technických rezerv nepostupovala podle těchto ustanovení.
(4) Pokud Česká národní banka zjistí v činnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, svým rozhodnutím v závislosti na charakteru zjištěných nedostatků
a) nařídí předložení ozdravného plánu nebo plánu krátkodobého financování,
b) omezí nebo zakáže volné nakládání s jejím majetkem umístěným na území České republiky nebo na území jiných členských států,
c) pozastaví oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých,
d) nařídí převedení jejího pojistného kmene nebo jeho části na jinou pojišťovnu, nebo
e) nařídí převedení jejího kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu.
(5) Je-li ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny z třetího státu, odejme Česká národní banka této pojišťovně zvýhodnění, která jí podle § 35 udělila.
(6) Pro rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 se § 98, 98a, 102 až 104, 106 a 107 použijí obdobně, a to pouze pro tu část činnosti pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, která podle tohoto zákona podléhá dohledu České národní banky.
(7) Účastníkem řízení podle odstavců 1 až 5 je pouze dotčená pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu. Řízení podle odstavce 1 může být zahájeno též doručením rozhodnutí o uložení opatření k nápravě za účelem odstranění zjištěných nedostatků, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
Součinnost s orgány dohledu jiných států
(1) Česká národní banka informuje orgán dohledu státu, ve kterém má pojišťovna z třetího státu své sídlo nebo zajišťovna z třetího státu své sídlo, a členského státu, na jehož území provozuje taková pojišťovna nebo zajišťovna svoji činnost, o všech uložených opatřeních k nápravě za účelem odstranění zjištěných nedostatků. Rozhodla-li Česká národní banka o omezení nebo zákazu volného nakládání s aktivy pojišťovny z třetího státu umístěnými na území jiných členských států, požádá bez zbytečného odkladu orgány dohledu těchto jiných členských států o přijetí stejných opatření k nápravě na jejich území.
(2) Česká národní banka oznámí všem orgánům dohledu členských států své rozhodnutí o odnětí zvýhodnění uděleného pojišťovně z třetího státu podle § 35, a to bez zbytečného odkladu.
(3) Obdrží-li Česká národní banka oznámení o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení konkursu na pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu, která provozuje svoji činnost na území České republiky, uveřejní toto oznámení v českém jazyce způsobem umožňujícím dálkový přístup a současně prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků. Pro obsah tohoto oznámení platí obdobně § 112 odst. 1.
(4) Česká národní banka omezí nebo zakáže volné nakládání s aktivy pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, také na základě žádosti orgánu dohledu státu jejího sídla. Ustanovení § 112 odst. 2 platí v tomto případě obdobně.
Odnětí povolení tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně
(1) Česká národní banka odejme tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže
a) je tato pojišťovna nebo zajišťovna předlužena; pojišťovna nebo zajišťovna je předlužena, pokud souhrn peněžního vyjádření jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku; ocenění se provede v souladu s tímto zákonem a zákonem upravujícím účetnictví,
b) uložené opatření k nápravě nevedlo k obnovení její platební schopnosti,
c) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nepravdivě nebo neúplně uvedeného údaje rozhodného pro udělení tohoto povolení nebo takový údaj zatajila,
d) její finanční situace nezaručuje trvalou splnitelnost jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
e) nedodržela minimální kapitálový požadavek a nepředložila plán krátkodobého financování nebo nebyl takový plán Českou národní bankou schválen,
f) přemístila svoje sídlo mimo území České republiky,
g) nesplnila do 3 měsíců schválený plán krátkodobého financování, nebo
h) o to pojišťovna nebo zajišťovna požádá.
(2) Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmout povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže
a) již nesplňuje některou z podmínek pro provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
b) opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, související s pojišťovací nebo zajišťovací činností, nebo opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou rozhodnutím České národní banky přijatým podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie,
c) do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájila povolenou činnost, nebo
d) neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců.
(3) Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení vstupuje tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna do likvidace, s výjimkou případů uvedených v § 118 odst. 1. To se nepoužije v případě odnětí povolení podle odstavce 1 písm. h), jestliže se jedná o přeměnu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.
(4) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, se i nadále řídí tímto zákonem v rozsahu, v jakém se vztahuje k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, do vypořádání závazků z jí provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti. Tato pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy, smlouvy o zprostředkování pojištění, prodlužovat pojistné smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění nová pojistná nebo zajistná rizika ani prodlužovat již uzavřené zajišťovací smlouvy, kterými převzala do zajištění tato rizika, nebo zvyšovat u těchto smluv svůj podíl na krytí takových rizik. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může uzavírat zajišťovací smlouvy pouze pro krytí pojistných nebo zajistných rizik, která na sebe převzala z provozovaného pojištění nebo zajištění přede dnem, ke kterému jí bylo odňato povolení k provozování této činnosti.
Odnětí povolení pojišťovně z třetího státu a zajišťovně z třetího státu
(1) Česká národní banka odejme pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, z důvodů uvedených v § 116 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) a § 116 odst. 2 a také, jestliže jí bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti
a) v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti, nebo
(2) O svém rozhodnutí, kterým bylo pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, informuje Česká národní banka orgán dohledu státu, ve kterém má tato pojišťovna své sídlo.
(3) Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, které bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím pobočky, se i nadále řídí tímto zákonem v rozsahu, v jakém se vztahuje k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, do vypořádání závazků z jí provozované pojišťovací a zajišťovací činnosti. Tato pojišťovna však nemůže na území České republiky uzavírat pojistné smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat pojistné smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, které bylo odňato povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže na území České republiky přebírat do zajištění nová pojistná nebo zajistná rizika ani prodlužovat již uzavřené zajišťovací smlouvy, kterými převzala do zajištění taková rizika, nebo zvyšovat u těchto smluv svůj podíl na krytí těchto rizik s výjimkou zajišťovacích smluv určených k jejich krytí, která na sebe převzala z provozovaného pojištění nebo zajištění přede dnem, ke kterému jí bylo odejmuto povolení k provozování této činnosti.
(4) Odejme-li Česká národní banka pojišťovně z třetího státu zvýhodnění podle § 35, vyrozumí o tom orgány dohledu ostatních členských států, kde pojišťovna působí.
Společná ustanovení k odnětí povolení
(1) Z důvodů uvedených v § 116 a 117 může Česká národní banka svým rozhodnutím odejmout pojišťovně nebo zajišťovně i část povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví, nebo k provozování zajišťovací činnosti pro životní nebo neživotní zajištění, pokud bylo zajišťovně nebo pojišťovně uděleno povolení k provozování obou typů zajišťovací činnosti současně; omezení činnosti podle § 116 odst. 4 a § 117 odst. 3 se v tomto případě vztahuje pouze na tu část činnosti, na kterou se vztahuje rozhodnutí o odnětí povolení.
(2) Účastníkem řízení o odnětí povolení podle § 116 odst. 1 a 2 nebo podle § 117 odst. 1 nebo o změně rozsahu uděleného povolení podle odstavce 1 je pouze dotčená pojišťovna nebo zajišťovna. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může být vydání rozhodnutí o odnětí povolení nebo o změně jeho rozsahu prvním úkonem v řízení.
(3) Rozhodnutí o odnětí povolení, které nabylo právní moci, Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne nabytí jeho právní moci a informuje o něm veřejnost prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
(4) V případě odnětí povolení tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně informuje Česká národní banka o tomto rozhodnutí orgány dohledu ostatních členských států a třetích států, ve kterých pojišťovna působí. Česká národní banka přijme ve spolupráci s těmito orgány dohledu opatření nutná k ochraně účastníků pojištění, zejména s cílem zabránit dalšímu působení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jak na území České republiky, tak i v rámci jiných členských států, a s cílem zabránit volnému nakládání s jejími aktivy. To se použije obdobně i v případě odnětí povolení pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti i v jiném členském státě než České republice.
(5) Je-li důvodem odnětí povolení předlužení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo pobočky pojišťovny z třetího státu, anebo pobočky zajišťovny z třetího státu, jehož důsledkem je podání insolvenčního návrhu, informuje o této skutečnosti Česká národní banka neprodleně po odnětí povolení orgány dohledu všech členských států. Informace obsahuje i upozornění na možné dopady tohoto rozhodnutí.
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako
a) osoba, která podle § 7a odst. 4 navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje,
b) osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji účast tak, že její přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane její ovládanou osobou, v rozporu s § 24 odst. 1 nebo § 42 odst. 1 nepodá žádost o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti s výjimkou, kdy k nabytí nebo zvýšení této účasti dojde přechodem práva, nebo v žádosti podané České národní bance podle § 24 odst. 3 nebo podle § 42 odst. 3 uvede nepravdivý údaj,
c) osoba, která přímo nebo zprostředkovaně sníží nebo pozbude svoji účast v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně, tuto skutečnost, v rozporu s § 27 odst. 1 nebo s § 45 odst. 1, neoznámí České národní bance,
d) osoba, která je v pojišťovně nebo zajišťovně ve funkci nebo v postavení, se kterými tento zákon spojuje podmínku důvěryhodnosti a která přestala splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti a v rozporu s § 7a odst. 3 nesplnila povinnost oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu této pojišťovně nebo zajišťovně,
e) osoba náležící ke skupině v rozporu s § 92k odst. 1 a 2 nesplní povinnost poskytnout tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která podle tohoto zákona podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informace nezbytné pro výkon tohoto dohledu, nebo povinnost poskytnout obdobné informace České národní bance,
f) osoba, která vykonává funkci správce nebo jeho zástupce, v rozporu s § 100 odst. 6 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování,
g) osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 4 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování,
h) osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 3 nejedná s odbornou péčí,
i) osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu postupuje v rozporu s § 86 odst. 6,
j) osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo osoba náležící ke skupině znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona, nebo
k) člen statutárního nebo kontrolního orgánu, zaměstnanec pojišťovny nebo zajišťovny, likvidátor, správce nebo jeho zástupce podle § 100 nebo jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu anebo jako osoba, která byla členem statutárního nebo kontrolního orgánu, zaměstnancem pojišťovny nebo zajišťovny, likvidátorem, správcem nebo jeho zástupcem podle § 100 nebo osobou činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 127.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1000000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až k) pokutu do 500000 Kč.
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v žádosti podle § 13 odst. 5, § 19 odst. 1, § 32 odst. 4, § 34a odst. 2, § 35 odst. 2, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 47 odst. 2, § 48 odst. 4, § 49 odst. 1 až 3, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1, § 64 odst. 1, § 69 odst. 2, § 77 odst. 4, § 90a odst. 1, § 91a odst. 2, § 92c odst. 6, § 92n odst. 1, § 103 odst. 3, § 105 odst. 1, § 105a odst. 1, § 106 odst. 3, § 108 odst. 1, § 108a odst. 1 nebo § 122 odst. 1 uvede nepravdivý údaj,
b) jako osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji účast tak, že její podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane její ovládanou osobou, v rozporu s § 24 odst. 1 nebo § 42 odst. 1 nepodá žádost o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti s výjimkou, kdy k nabytí nebo zvýšení této účasti dojde přechodem práva, nebo v žádosti podané České národní bance podle § 24 odst. 3 nebo podle § 42 odst. 3 uvede nepravdivý údaj,
c) jako osoba, která přímo nebo zprostředkovaně sníží nebo pozbude svoji účast v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně, aniž tuto skutečnost, v rozporu s § 27 odst. 1 nebo s § 45 odst. 1, oznámí České národní bance,
d) jako osoba, která podle § 7a odst. 4 navrhuje změnu v osobě člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, který o této změně rozhoduje,
e) jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu postupuje v rozporu s § 86 odst. 6,
f) jako osoba náležející ke skupině v rozporu s § 92k odst. 1 a 2 nesplní povinnost poskytnout tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která podle tohoto zákona podléhá výkonu dohledu nad skupinou, informace nezbytné pro výkon tohoto dohledu, nebo povinnost poskytnout obdobné informace České národní bance,
g) jako osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 4 bezodkladně neinformuje Českou národní banku o tom, že přestala splňovat podmínky pro své jmenování,
h) jako osoba, která vykonává funkci likvidátora, v rozporu s § 124 odst. 3 nejedná s odbornou péčí,
i) nesplní povinnost mlčenlivosti podle § 127, nebo
j) jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo jako osoba náležející ke skupině znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona.
(2) Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s povolením k provozování těchto činností uděleným Českou národní bankou,
b) v rozporu s § 6 odst. 1 postupuje způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami, nebo ohrožuje svoji bezpečnost nebo stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených nebo jiným způsobem postupuje v rozporu s pravidly obezřetného řízení,
c) v rozporu s § 7 nezavede a neudržuje účinný řídicí a kontrolní systém,
d) v rozporu s § 7a nezajistí obsazení odpovídajícími osobami,
e) v rozporu s § 7a odst. 2 a 3, § 23, 34a, 40, 82, 82a nebo 83 nesplní řádně informační povinnost nebo povinnost uveřejnit informace,
f) nepředloží doklady a jiné materiály vyžádané Českou národní bankou podle § 82, 83 nebo 110,
g) ve stanovené lhůtě nesplní některou z povinností podle § 95, 95a, 95b, 98, 98a, 110, 111 nebo 113,
h) v rozporu s § 6 odst. 3 využívá ke zprostředkování pojištění nebo zajištění, anebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí služeb osoby, která tuto činnost vykonává neoprávněně,
i) postupuje v rozporu se schváleným ozdravným plánem nebo se schváleným plánem krátkodobého financování,
j) nesplní ve lhůtě stanovené vykonatelným rozhodnutím České národní banky opatření k nápravě, nebo
k) znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu neposkytnutím součinnosti nebo nevyhověním výzvě dané podle tohoto zákona.
(3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že
a) postupuje v rozporu s § 59 odst. 2, nebo
b) neposkytne zájemci o pojištění nebo pojistníkovi údaje podle tohoto zákona nebo občanského zákoníku anebo zákona upravujícího činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí týkající se pojištění.
(4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovací holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) ustanoví do klíčové funkce osobu, která není osobou způsobilou nebo důvěryhodnou, nebo
b) nenahradí bez zbytečného odkladu osobu s klíčovou funkcí, která přestala splňovat některou z podmínek způsobilosti nebo důvěryhodnosti.
(5) Za správní delikt podle odstavců 1 a 3 se uloží pokuta do 1000000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 a 4 se uloží pokuta do 50000000 Kč.
Společná ustanovení k správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt právnické osoby zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. Náklady tohoto správního řízení vybírá a vymáhá Česká národní banka a jejich úhrada je jejím příjmem.
(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(7) Před zahájením řízení o správním deliktu Česká národní banka předběžně posoudí čin, který zakládá podezření, že byl spáchán správní delikt. Dospěje-li Česká národní banka k závěru, že konkrétní skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán správní delikt a že jej spáchala určitá osoba, zahájí řízení o správním deliktu; od zahájení řízení však může upustit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování pachatele po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o správním deliktu, bylo dosaženo. Nezahájí-li Česká národní banka řízení o správním deliktu, provede o tom záznam do spisu a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ VE VZTAHU K PŘEMĚNĚ A LIKVIDACI TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY
Přeměna tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny
(1) K fúzi, rozdělení, změně právní formy tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nebo převodu jmění na pojišťovnu jako společníka nebo převodu jmění tuzemské zajišťovny na zajišťovnu jako společníka může dojít pouze po předchozím souhlasu České národní banky na základě žádosti podané elektronicky. Česká národní banka konzultuje tento záměr před vydáním rozhodnutí s orgánem dohledu v případě přeshraniční fúze a také s orgánem dohledu, který vykonává dohled nad skupinou, ke které tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna náleží, není-li sama tímto orgánem.
(2) Žádost podle odstavce 1 Česká národní banka schválí, pokud žadatel prokáže, že po přeměně bude tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňovat podmínky stanovené tímto zákonem a že nedojde k ohrožení práv účastníků pojištění nebo zajištění. Náležitosti žádosti, včetně příloh prokazujících splnění stanovených podmínek, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Nepřípustná je přeměna formou
a) fúze tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s osobou, která není pojišťovnou nebo zajišťovnou,
b) převodu jmění osoby, která vykonává jinou činnost než činnost pojišťovací nebo zajišťovací, na pojišťovnu nebo zajišťovnu jako společníka,
c) rozdělení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny se vznikem osoby, která není pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebo
d) rozdělení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny sloučením s osobou, která není pojišťovnou nebo zajišťovnou.
(4) Přeměnu oznámí tuzemská pojišťovna svým pojistníkům nejpozději do jednoho měsíce po jejím schválení valnou hromadou nebo členskou schůzí družstva.
(5) Pro fúzi, rozdělení a převod jmění se použijí § 103 až 108a přiměřeně.
Likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny
(1) Nedojde-li ke zrušení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny její fúzí s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebo k jejímu zrušení rozdělením, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací.
(2) Likvidátora jmenuje a odvolává Česká národní banka. Rozklad podaný proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nemá odkladný účinek.
(3) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhrady jeho hotových výdajů, uhradí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Aktiva určená k vyrovnání závazků a aktiva ve výši minimálního kapitálového požadavku podle § 79 slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací činnosti.
(5) Pro likvidaci tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, které nebylo před likvidací odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, platí § 116 odst. 4 obdobně. Vstup do likvidace však nastává teprve dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka této pojišťovně nebo zajišťovně odňala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.
(6) V případě likvidace tuzemské pojišťovny musí být závazky vzniklé na základě smluv uzavřených prostřednictvím poboček nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby plněny stejným způsobem jako závazky vzniklé na základě jiných pojistných smluv této pojišťovny. To se použije obdobně v případě likvidace tuzemské zajišťovny.
(7) Závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se uspokojí bez ohledu na národnost, státní příslušnost, pohlaví, bydliště nebo jiná podobná kritéria.
(8) K výmazu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z obchodního rejstříku je třeba souhlas České národní banky.
(1) Česká národní banka jmenuje likvidátora ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců vedeného podle zákona o insolvenčních správcích.
(2) Likvidátorem nemůže být jmenována osoba, která byla nebo je auditorem zrušované pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně osobou s klíčovou funkcí nebo správcem, nebo k ní má nebo měla vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.
(3) Likvidátor vykonává svoji činnost s odbornou péčí a předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní závěrku a jiné výkazy a doklady zpracované v průběhu likvidace v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na písemné vyžádání České národní banky další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a nejpozději do 31. března výroční zprávu o průběhu likvidace.
(4) Přestane-li likvidátor splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného likvidátora.
Likvidace pobočky pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu
Ustanovení § 123 odst. 2 až 5 a § 124 se použijí obdobně i v případě likvidace pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu zřízené na území České republiky. V případě pojišťovny z třetího státu, která založila své pobočky ve více členských státech, koordinuje likvidátor svoji činnost s orgány a osobami odpovědnými za likvidaci poboček této pojišťovny v jiných členských státech; pro účely likvidace se tyto pobočky posuzují samostatně.
(1) Kontrolující pověření výkonem dohledu v pojišťovnictví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu dohledu v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost platí i pro členy poradních orgánů a další osoby zúčastněné při výkonu dohledu.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.
(3) Česká národní banka může nakládat s informacemi podle odstavce 1 pouze pro plnění povinností podle tohoto zákona, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není jejich poskytnutí orgánu činnému v trestním řízení a pro potřeby správního nebo soudního řízení, a to za předpokladu, že se informace netýkají třetí osoby jednající s cílem obnovit finanční zdraví pojišťovny nebo zajišťovny.
Povinnost zachovávat mlčenlivost osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu a dalších osob
(1) Členové statutárního a kontrolního orgánu a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce a jeho zástupce podle § 100, jakož i osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.
(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají.
(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech mlčenlivost.
Výjimky z povinnosti zachovávat mlčenlivost
(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 127 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání
a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,
c) orgánu činného v trestním řízení nebo správním řízení vedeném ve věci správního deliktu,
d) správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro výkon jejich správy,
e) orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,
f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zdravotní pojišťovny ve věci vymáhání náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci,
h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost32),
i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost33),
j) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů34),
k) Úřadu pro ochranu osobních údajů,
l) soudního exekutora podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů a exekuce,
m) finančního arbitra v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost,
n) Ministerstva vnitra ve věcech týkajících se soukromého zdravotního pojištění cizinců, nebo
o) Ministerstva spravedlnosti pro účely řízení o žádosti o poskytnutí peněžité pomoci podle zákona o obětech trestných činů,
a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti příslušného orgánu.
(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání. Informace podle odstavce 1 písm. l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených.
(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 126 a 127 není výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu jiných členských států, orgány dohledu třetích států a také výměna informací mezi Českou národní bankou a
a) orgány, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dohled nad finančními trhy,
b) orgány a osobami působícími při likvidaci nebo úpadku pojišťovny,
c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí,
d) nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími dohled nad těmito pojišťovnami a zajišťovnami a úřady odpovědnými za kontrolu těchto znalců při výkonu jejich činností,
a to za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá stejným podmínkám stanoveným tímto zákonem; orgány a osoby, které získaly takové informace, zachovávají o nich mlčenlivost.
(4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu podle odstavce 3 písm. a) o každé skutečnosti, kterou považuje za podstatnou pro výkon dohledu tohoto orgánu. Na vyžádání orgánu dohledu Česká národní banka sdělí žádajícímu orgánu dohledu veškeré jí známé skutečnosti včetně výhrad k posuzovaným osobám.
(5) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být určeny výhradně pro výkon dohledu. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být poskytnuty jiné osobě nebo uveřejněny bez výslovného souhlasu orgánu dohledu, který je poskytl, nebo pouze pro takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán sdělí orgánu dohledu jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji k přijetí takové informace.
(6) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu ani podání vysvětlení, či svědecké výpovědi v trestním řízení, občanském soudním řízení a ve správním řízení ze strany pojišťovny nebo zajišťovny nebo osob pro ni činných, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně nebo v souvislosti s převodem kmene zajišťovacích smluv přebírající zajišťovně nebo pojišťovně.
(7) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není též plnění povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu vyplývající ze zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu35) nebo ze zákona o provádění mezinárodních sankcí36) a vůči Ministerstvu financí, jde-li o plnění povinnosti vyplývající z tohoto zákona, pro účely analýz finančního trhu a přípravy právních předpisů v oblasti finančního trhu.
(1) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má v řízení správním i soudním pojišťovna při šetření pojistné události postavení účastníka řízení.
(2) Je-li příčinou vzniku pojistné události z pojištění podle odstavce 1 dopravní nehoda, poskytne pojišťovně na její písemnou žádost údaje týkající se této nehody příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Policie České republiky, a to v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího silniční provoz.
(3) Pojišťovna využívá k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje
a) ze základního registru obyvatel,
b) z informačního systému evidence obyvatel a
c) z informačního systému cizinců.
(4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
c) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a
(5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
d) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a
e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu.
(6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu a
e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Z údajů uvedených v odstavcích 4 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné.
(9) Údaje podle odstavců 4 až 6 poskytuje příslušný orgán veřejné moci způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1) Pojišťovna umožní na základě písemné žádosti oprávněné osoby, po ukončení šetření pojistné události, nahlížet této osobě do spisu vedeného pojišťovnou v souvislosti s touto událostí nebo obdobného záznamu o průběhu šetření škodné události a pořizovat z něho za úplatu výpisy nebo kopie, a to z těch záznamů, které se týkají důvodu zamítnutí poskytnutí pojistného plnění nebo jeho výpočtu. Tím není dotčena povinnost pojišťovny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech podle § 127.
(2) Pojišťovna žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, pokud na základě jejího písemného dotazu jí příslušný orgán z důvodu ohrožení řízení o trestném činu nebo projednávání správního deliktu s nahlížením do spisu pojišťovny sdělí písemně svůj nesouhlas. Pojišťovna je povinna odeslat tento písemný dotaz příslušnému orgánu do 30 dnů ode dne podání žádosti podle odstavce 1, pokud bylo v souvislosti s pojistnou událostí zahájeno trestní nebo správní řízení.
(1) Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem.
(2) Ten, o kom se informace podle odstavce 1 vedou, má právo na požádání seznámit se bezplatně s údaji, které jsou o něm vedeny.
(3) Pojišťovna přistupuje k získaným údajům jiné pojišťovny tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.
(1) Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince do 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro 31. říjen roku, v němž toto období začíná.
(2) Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.
V případě právnické osoby se sídlem v zahraničí, která má podle tohoto zákona doložit výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, se předloží veřejná listina prokazující existenci právnické osoby a údaj o její registraci, právní formě a názvu. Pokud tato listina neobsahuje údaj o adrese sídla, statutárních orgánech nebo způsobu jednání zahraniční právnické osoby, doloží se takový údaj jiným průkazným způsobem. V případě, že statutárním orgánem zahraniční právnické osoby je jiná právnická osoba, doloží se i výpis z obchodního rejstříku právnické osoby nebo veřejná listina podle věty první, která je tímto statutárním orgánem.
Velká pojistná rizika v neživotním pojištění
(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí
a) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B bodech 4 až 7, 11 a 12 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví uvedených v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jestliže se tato pojistná rizika týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání,
c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví uvedených v části B bodech 3, 8, 9, 10, 13 a 16 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pokud pojištěný překročí nejméně 2 z následujících limitů:
3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.
(2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidačnímu celku, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek.
Zvláštní ustanovení k soupojištění v rámci členských států
(1) Je-li soupojištěním kryto jedno nebo více velkých pojistných rizik nacházejících se na území členských států a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2, pak
a) částku technických rezerv stanoví jednotliví soupojistitelé podle pravidel určených jejich domovským členským státem, popřípadě podle obvyklé praxe v tomto státě, neexistují-li taková pravidla,
b) úhrn technických rezerv je roven alespoň technickým rezervám stanoveným vedoucím soupojistitelem podle pravidel jeho domovského členského státu a
c) v případě likvidace pojišťovny jsou závazky vyplývající z její účasti na soupojištění plněny stejně jako závazky z jí uzavřených pojistných smluv bez rozlišení státní příslušnosti pojistníků a jiných oprávněných osob.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije, pokud
a) je riziko kryto jedinou smlouvou za jediné souhrnné pojistné na totéž pojistné období 2 nebo více pojišťovnami, z nichž je alespoň jedna tuzemskou pojišťovnou,
b) vedoucím soupojistilem je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z jiného členského státu,
c) se pro účely krytí rizika podle odstavce 1 na vedoucího soupojistitele pohlíží tak, jako kdyby byl pojišťovnou kryjící celé riziko,
d) se alespoň jeden ze soupojistitelů účastní smlouvy prostřednictvím sídla nebo pobočky usazených v jiném členském státě než ve státě vedoucího soupojistitele a
e) vedoucí soupojistitel stanoví podmínky pojištění, sazby pojistného a plní další povinnosti spojené s touto jeho funkcí.
(3) Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 22 a § 23 odst. 2 se na tuzemskou pojišťovnu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči národní kanceláři pojistitelů a garančnímu fondu jiného členského státu a pro povinnost zřídit na území jiného členského státu škodního zástupce v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
(4) Jsou-li současně splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 28 a 30 se na pojišťovnu z jiného členského státu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči České kanceláři pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.
a) si vyměňuje s orgány dohledu členských států informace týkající se krytí rizik podle odstavce 1 a
b) posuzuje v rámci spolupráce s Evropskou komisí a orgány dohledu podle písmene a) provádění soupojištění podle odstavce 1, zejména vyhodnocuje plnění povinností vedoucího soupojistitele a posuzuje oprávněnost krytí rizika prostřednictvím tohoto soupojištění.
(6) Tuzemská pojišťovna, která se účastní soupojištění podle odstavce 1, je povinna shromažďovat, uchovávat a s ostatními soupojistiteli vzájemně sdílet statistické údaje týkající se rozsahu operací soupojištění v rámci Evropské unie, kterých se účastní, a vést seznam členských států, jichž se operace soupojištění týkají.
Informační povinnost pojišťovny v případě pohromy
(1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, poskytne, došlo-li k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na jejímž základě byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, České národní bance na základě její písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném zákonem upravujícím státní pomoc při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou37). Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle tohoto zákona.
(2) V žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka stanoví lhůtu k poskytnutí informací a vymezí část území České republiky, které se požadované informace týkají.
(3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese pojišťovna, které vznikla povinnost poskytnout České národní bance informace.
(4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle příslušných odvětví pojištění vyhlásí Česká národní banka ve formě úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.
(5) Česká národní banka předává průběžně informace podle odstavce 1 v souhrnné podobě Ministerstvu financí, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1) Stanoví-li právní předpis členského státu povinnost sjednat určité pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu s právními předpisy členského státu, které se týkají tohoto soukromého pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více členských států, platí pro pojistnou smlouvu právo členského státu, který povinnost sjednat určité pojištění ukládá.
(2) Je-li v členském státě, který ukládá povinnost sjednat určité pojištění, uložena pojišťovně povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik soukromého pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojišťovnou namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.
Výměna informací mezi orgány dohledu
(1) Česká národní banka je oprávněna uzavřít smlouvu o spolupráci zajišťující za podmínek stanovených tímto zákonem výměnu informací s orgánem dohledu jiného státu.
(2) Česká národní banka je oprávněna informace, které získala podle odstavce 1, použít pouze
a) pro kontrolu splnění podmínek pro zahájení pojišťovací činnosti a pro kontrolu této činnosti, při sledování technických rezerv, solventnosti, administrativních postupů a postupů účtování a vnitřních kontrolních systémů,
b) v řízení před Českou národní bankou, nebo
(3) Informace získané podle odstavce 1 a informace získané při výkonu kontroly na místě smí být poskytnuty pouze s výslovným souhlasem České národní banky nebo orgánu dohledu členského státu, ve kterém byla tato kontrola provedena, a pouze pro takové účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas.
Informace poskytované Evropské komisi
(1) Česká národní banka poskytuje Evropské komisi informace týkající se pojišťovnictví v souladu s příslušnými ustanoveními předpisů Evropské unie1) nebo na její vyžádání, jestliže tyto informace mají přímý vztah k její působnosti v pojišťovnictví.
(2) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi informace podle odstavce 1, jestliže tyto informace mají přímý vztah k jeho působnosti v pojišťovnictví.
(3) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi pojistná nebezpečí, na něž se vztahuje povinnost uzavřít pojištění včetně právních předpisů týkajících se tohoto pojištění a údajů, které musejí být uvedeny v osvědčení o uzavření pojistné smlouvy, pokud se vydání takového osvědčení vyžaduje.
Pojišťovna z jiného členského státu a pojišťovna z třetího státu je za stejných podmínek jako tuzemská pojišťovna oprávněna využívat v případě reklamy svých služeb všech dostupných komunikačních prostředků.
ZMOCŇOVACÍ, ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
(1) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 7b odst. 7, § 13 odst. 5, § 19 odst. 3, § 24 odst. 3, § 32 odst. 4, § 34a odst. 3, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 42 odst. 3, § 47 odst. 2, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1 a 4, § 78 odst. 2, § 81 odst. 5, § 82 odst. 2, § 89c odst. 6, § 100 odst. 3, § 104 odst. 6, § 107 odst. 6, § 122 odst. 2 a § 123 odst. 3.
(2) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 76 odst. 2, § 83 odst. 1 a 2, § 92k odst. 1, pokud k jejich provedení nebyl vydán přímo použitelný předpis Evropské unie.
(3) Vzory formulářů žádostí podle tohoto zákona Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách.
(1) Pojišťovna a zajišťovna není povinna až do 31. prosince 2020 ve své zprávě o solventnostní a finanční situaci podle § 82 odst. 3 uveřejňovat samostatně informace týkající se navýšení kapitálového požadavku nebo dopadu specifických parametrů do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku.
(2) Lhůty pro předkládání informací podle § 83 odst. 1 a 2 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:
a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019,
d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020,
e) 8 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
f) 7 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
g) 6 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a
h) 5 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.
(3) Lhůty pro uveřejňování informací podle § 82 odst. 6 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:
a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a
d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.
(4) Pro tuzemskou pojišťovnu a tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou, a pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu na úrovni skupiny se lhůty podle odstavců 2 a 3 pro účely předkládání informací podle § 92k prodlužují o 6 týdnů.
(1) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací činnosti a činností s ní souvisejících podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „dosavadní zákon“), podle pojistných odvětví životních pojištění, se považuje za povolení k provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s pojišťovací činností podle tohoto zákona, a to v rozsahu pojistných odvětví životních pojištění uvedených v povolení. Česká národní banka vydá této pojišťovně do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona osvědčení, ve kterém uvede nová označení pojistných odvětví životních pojištění podle části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to v rozsahu povolení k provozování pojišťovací činnosti uděleného pojišťovně.
(2) V osvědčení podle odstavce 1 označí Česká národní banka pojistné odvětví uvedené v části A bodě 1 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu I písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 2 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu II přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 3 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu I písm. b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 4 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu III přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 5 písm. a) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu VI přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistná odvětví uvedená v části A bodě 5 písm. b) a c) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu VII přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 5 písm. d) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu IX přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části A bodě 6 přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části A bodu I písm. c) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
(3) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s pojišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo skupin těchto odvětví, se považuje za povolení k provozování pojišťovací činnosti a činností souvisejících s pojišťovací činností podle tohoto zákona, a to v rozsahu pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění uvedených v povolení. Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona té pojišťovně, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistného odvětví nebo skupiny neživotních pojištění, v jejichž označení došlo tímto zákonem ke změně, osvědčení, ve kterém uvede nová označení pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění podle částí B a C přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to v rozsahu povolení k provozování pojišťovací činnosti uděleného pojišťovně.
(4) V osvědčení podle odstavce 3 označí Česká národní banka pojistné odvětví uvedené v části B bodě 6 písm. a) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu jako pojistná odvětví uvedená v části B bodu 6 písm. a) a b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví uvedené v části B bodě 6 písm. b) přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví uvedené v části B bodu 6 písm. c) přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví č. 10 písm. b) části B přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví č. 10 písm. c) části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Pojistné odvětví č. 10 písm. c) části B přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako pojistné odvětví č. 10 písm. b) části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno c) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupiny neživotních pojištění písmeno e) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno d) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno c) a d) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno e) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno f) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno f) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno g) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Skupinu neživotních pojištění písmeno g) části C přílohy č. 1 k dosavadnímu zákonu označí jako skupinu neživotních pojištění písmeno h) části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
(5) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví životních pojištění, se považuje za povolení k provozování zajišťovací činnosti v životním zajištění.
(6) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění, se považuje za povolení k provozování zajišťovací činnosti v neživotním zajištění.
(7) Povolení, udělené tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování zajišťovací činnosti a činností souvisejících se zajišťovací činností podle dosavadního zákona podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví nebo skupin neživotních pojištění, se považuje za povolení k provozování zajišťovací činnosti pro všechny typy zajišťovacích činností.
(8) Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu osvědčení, ve kterém uvede nové označení povolené zajišťovací činnosti uvedené v odstavcích 5 až 7 podle tohoto zákona.
(1) Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo doručeno osvědčení České národní banky vydané podle § 137, uvede do 2 měsíců ode dne doručení tohoto osvědčení veškerá označení jí provozovaných činností do souladu s tímto osvědčením. Toto osvědčení se považuje za listinu o skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.
(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě povolení k provozování zajišťovací činnosti vydaného podle dosavadního zákona, upraví do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona svoji zajišťovací činnost do souladu s tímto zákonem. V této lhůtě předloží České národní bance údaje podle § 37 odst. 3 písm. a) a údaje podle § 37 odst. 3 písm. f) bodů 4 a 5.
(3) Tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněna provozovat zajišťovací činnost pouze formou fakultativního zajištění podle dosavadního zákona, je povinna nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit České národní bance žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona, nebo tuto činnost ukončit. Česká národní banka rozhodne o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti po prokázaní splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(1) Seznamy odpovědných pojistných matematiků, správců a likvidátorů podle dosavadního zákona se považují za seznamy odpovědných pojistných matematiků, správců a likvidátorů podle tohoto zákona.
(2) Nucená správa zavedená podle dosavadního zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle dosavadního zákona.
(3) Porušení povinnosti stanovené dosavadním zákonem se posuzuje podle dosavadního zákona. U rozhodnutí Ministerstva financí nebo České národní banky, vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve věci porušení povinnosti stanovené dosavadním zákonem, se postupuje podle dosavadního zákona.
(4) Řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo o uložení sankce, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadního zákona a opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadního zákona.
(5) Řízení o udělení povolení, řízení o registraci a řízení o schválení nebo o udělení předchozího souhlasu zahájená nejpozději 3 měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadního zákona.
(1) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu uvede tvorbu svých technických rezerv do souladu s tímto zákonem nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčen odstavec 2.
(2) Rozdíl mezi výší vyrovnávací rezervy vytvořené podle dosavadního zákona a výší vyrovnávací rezervy vytvořené podle tohoto zákona tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo pojišťovna z třetího státu rozpustí, a to v době počínaje účetním obdobím končícím v roce, v němž nabyl účinnosti tento zákon, nejpozději však do konce účetního období končícího po dni, ke kterému uplyne 60 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se pojišťovna nerozhodne pro jednorázové rozpuštění přebytečné rezervy v roce, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, musí rezervu rozpustit v částkách rovnoměrně rozložených do jednotlivých let.
(3) Pojišťovací holdingová osoba a osoby náležející do skupiny této pojišťovací holdingové osoby uvedou svoji činnost do souladu s § 79 nejpozději do 31. prosince 2010. Pojišťovací holdingová osoba předloží ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České národní bance podklady prokazující bezúhonnost a zkušenost osoby v jejím vedení podle § 92.
(4) Organizační složka zajišťovny z jiného členského státu zřízená na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za pobočku takové zajišťovny zřízenou podle tohoto zákona.
(5) Zajišťovna z třetího státu, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zřídila na území České republiky svoji organizační složku, podá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České národní bance žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti podle § 47, s výjimkou zajišťovny z třetího státu uvedené v § 48 odst. 3.
(6) Do dne převzetí evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedenou Střediskem cenných papírů centrálním depozitářem se pro účely § 10 odst. 1 písm. d), § 10 odst. 3 a 4 zaměstnancem centrálního depozitáře rozumí zaměstnanec Střediska cenných papírů.
(7) Tuzemská pojišťovna, jejíž základní kapitál je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nižší než jeho výše požadovaná podle § 18 tohoto zákona, navýší svůj základní kapitál nejméně na úroveň požadovanou podle § 18 tohoto zákona, a to ve lhůtě do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této povinnosti postupuje Česká národní banka podle § 116 odst. 2 písm. a) nebo podle § 118 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, a to v závislosti na výši základního kapitálu tuzemské pojišťovny ke dni uplynutí lhůty pro jeho navýšení.
1. Zákon č. 316/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb.
2. Vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.
3. Vyhláška č. 96/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.
4. Vyhláška č. 458/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění vyhlášky č. 96/2006 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 420/2011 Sb. Čl. XI
1. Povolení udělené Českou národní bankou podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení udělené podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 99/2013 Sb. Čl. IV
Dojde-li ke změně podmínek pojistné smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k níž je vyžadován souhlas smluvní strany, který je udělen v den nabytí účinnosti tohoto zákona nebo později, a tato změna v důsledku použití zásady rovného zacházení vede ke změně pojistného nebo pojistného plnění, je pojišťovna povinna provést úpravu technické rezervy zohledňující tuto změnu.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 303/2013 Sb. Čl. LXXXVI
Povolení k provozování pojišťovací činnosti udělená pro pojistná odvětví uvedená v příloze č. 1 části B k zákonu č. 227/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení udělená pro pojistná odvětví uvedená v příloze č. 1 části B k zákonu č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 304/2016 Sb. Čl. II
1. Pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňuje požadovanou míru solventnosti podle § 76 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nemá primární kapitál použitelný ke krytí minimálního kapitálového požadavku podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna tento požadavek splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této povinnosti Česká národní banka postupuje podle § 116 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která používá pro výpočet kapitálového požadavku úplný nebo částečný interní model, je povinna do dne 31. prosince 2017 při výpočtu minimálního kapitálového požadavku uplatňovat procentní hodnoty podle § 79 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výhradně na solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný podle standardního vzorce.
3. Nucená správa zavedená podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Porušení povinnosti stanovené zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce vedené v souvislosti s tímto porušením se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo o uložení pokuty, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Řízení o udělení povolení a řízení o schválení nebo o udělení předchozího souhlasu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona požádala Českou národní banku o odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti v celém rozsahu tohoto povolení nebo jí bylo do této doby takové povolení rozhodnutím České národní banky odňato, se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 nevstoupila do likvidace do dne 31. prosince 2018, řídí se ode dne 1. ledna 2019 zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Česká národní banka může rozhodnout o zkrácení doby podle bodu 8, pokud je to nezbytné k zabezpečení splnitelnosti závazků takové pojišťovny nebo zajišťovny.
10. Po dobu, po kterou se pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 řídí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesmí uzavírat nové pojistné nebo zajišťovací smlouvy a rozšiřovat již převzaté závazky.
11. Body 7 až 10 se vztahují pouze na pojišťovnu nebo zajišťovnu, která
a) není součástí skupiny, nebo je součástí takové skupiny, ve které všechny pojišťovny a zajišťovny do dne nabytí účinnosti tohoto zákona přestaly uzavírat pojistné nebo zajišťovací smlouvy,
b) je v likvidaci a ze zprávy likvidátora o průběhu likvidace, její účetní závěrky ani z jiných výkazů a dokladů podle § 124 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předkládaných České národní bance nevyplývá nebezpečí ohrožení splnitelnosti jejích závazků, nebo
c) požádala o odnětí povolení podle bodu 7.
12. Česká národní banka uveřejňuje seznam pojišťoven a zajišťoven podle bodu 7, který poskytuje dohledovým orgánům ostatních členských států.
13. Po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se do
a) třídy 1 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které
1. byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve,
2. lze podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 50 % požadované míry solventnosti, a
3. by podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyly zařazeny do třídy 1 nebo 2, a
b) třídy 2 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které
1. byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve, a
2. lze podle dosavadní právní úpravy zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 25 % požadované míry solventnosti.
14. Požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 60 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají investování do obchodovatelných cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů založených na sekuritizaci úvěrů, se vztahují na pojišťovnu a zajišťovnu, která investuje do těchto nástrojů vydaných přede dnem 1. ledna 2011, pokud nové podkladové expozice byly přidány nebo nahrazeny po dni 31. prosince 2014.
15. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu splňuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona požadavky podle § 76 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nesplní solventnostní kapitálový požadavek podle tohoto zákona do dne 31. prosince 2016, předloží do konce měsíce ledna 2017 České národní bance k informaci zprávu o postupu k dosažení úrovně použitelného kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby zajistila soulad s tímto požadavkem nejpozději do dne 31. prosince 2017. Až do splnění tohoto požadavku předkládá každé 3 měsíce České národní bance zprávu o přijatých opatřeních a o postupu pro dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem. Pokud z této zprávy nebo z jiného zjištění České národní banky vyplývá, že situace nevede k dosažení daného souladu, přijme Česká národní banka opatření podle § 98 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
16. Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna i poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie podle § 88 odst. 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sídlo v České republice a tvoří-li tyto osoby část skupiny, která má podstatně odlišný rizikový profil od zbytku skupiny, může tato poslední osoba držící účast v České republice až do dne 31. března 2022 požádat Českou národní banku o odsouhlasení použití skupinového interního modelu podle § 90a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vůči této části skupiny.
17. Body 13 až 15, 18 až 23 a § 136a odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí obdobně na úrovni skupiny podle § 87 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bod 15 také v případě, že pojišťovny a zajišťovny držící účast podle § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pojišťovny a zajišťovny ve skupině dodržují upravenou míru solventnosti podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nedodržují skupinový solventnostní kapitálový požadavek podle § 89b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
18. Pro závazky vyplývající z pojistných a zajišťovacích smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mimo závazků vyplývajících ze smluv tímto dnem nebo později obnovených nebo prodloužených, a ke kterým byly vytvořeny technické rezervy podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu po předchozím souhlasu České národní banky při stanovení bezrizikové výnosové křivky podle § 54a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použít úpravu bezrizikové výnosové křivky, která se počítá pro každou měnu závazku jako rozdíl
a) výše použité technické úrokové míry podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platné ke dni 31. prosince 2015 a
b) roční efektivní úrokové míry vyjádřené jednou diskontní sazbou, jejíž použití na portfolio závazků přípustných pro tuto úpravu vede k hodnotě, která je rovna hodnotě nejlepšího odhadu portfolia těchto závazků vypočtené v souladu s § 53 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
19. Pro rok 2016 činí úprava bezrizikové výnosové křivky 100 % rozdílu podle bodu 18 písm. a) a b). Na konci každého následujícího roku se úprava lineárně snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhla 0 %. Jestliže tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu využívá úpravu podle § 54c až 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušná bezriziková výnosová křivka podle bodu 18 písm. b) zahrnuje i tuto úpravu.
20. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodů 18 a 19, pak v případě závazků, na které se tento postup vztahuje,
a) nepoužije § 54b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) nezahrnuje tyto závazky do výpočtu úpravy podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
c) nepostupuje podle bodu 23 a
d) ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení pro bezrizikovou výnosovou křivku podle bodů 18 a 19, a kvantifikaci dopadu při neaplikování tohoto přechodného opatření na její finanční pozici.
21. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona neplní výši technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může po předchozím souhlasu České národní banky použít přechodné snížení technických rezerv. Toto snížení se použije na úrovni rizikově homogenních skupin podle § 56 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Snížení odpovídá rozdílu výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami, a výše technických rezerv vypočtené podle dosavadní právní úpravy, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění; pokud pojišťovna nebo zajišťovna postupuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vypočítá za použití koeficientu volatility k bezrizikové výnosové křivce. Pro rok 2016 je snížení rovno 100 % takto vypočteného rozdílu a na konci každého následujícího roku se snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhlo 0 %.
22. Česká národní banka může požadovat přepočítání částek podle bodu 21 každých 24 měsíců. Pokud se rizikový profil tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podstatně změnil, může toto přepočítání požadovat i častěji. Výši odečitatelné částky může Česká národní banka upravit, jestliže by snížení podle bodu 21 mohlo vést k poklesu požadavků na finanční zdroje v porovnávání s požadavky podle § 51 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
23. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodu 21,
a) nepostupuje podle bodů 18 a 19,
b) a jestliže by bez použití odpočtu nesplnila solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo snížení jejího rizikového profilu k obnovení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
c) ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení podle bodu 21, a kvantifikaci dopadu při neaplikování přechodného opatření na její finanční pozici.
24. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která postupuje podle bodů 18 až 23, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, že bez použití tohoto postupu by nesplňovala solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 2 měsíců ode dne takového zjištění České národní bance předloží plán opatření směřujících k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději k poslednímu dni přechodného období podle bodů 19 a 21, během kterého lze tento plán aktualizovat.
25. Pojišťovna a zajišťovna podle bodu 24 předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději v poslední den přechodného období podle bodů 19 a 21. Česká národní banka svůj souhlas s použitím postupu podle bodů 18 až 23 zruší, pokud ze zprávy nebo jiných zjištění vyplývá, že dosažení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem nejpozději k poslednímu dni přechodného období je nereálné.
26. Vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c odst. 1 písm. b) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu provede jak bez, tak se zohledněním postupu podle bodů 18 až 23. Pokud Česká národní banka dojde k závěru, že se rizikový profil dané pojišťovny nebo zajišťovny významně odchyluje od předpokladů, na nichž jsou přechodná opatření podle bodů 18 až 23 založena, postupuje podle § 95a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
27. Česká národní banka během přechodného období podle bodů 19 a 21 informuje každoročně Evropský orgán dohledu o
a) počtu pojišťoven a zajišťoven používajících postup podle bodů 18 až 22,
b) vlivu použití postupu podle bodů 18 až 22 na finanční pozici pojišťoven a zajišťoven, a to jak na národní úrovni, tak i anonymně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny, a
c) případech, kdy pojišťovny nebo zajišťovny postupují podle bodů 18 až 22, a zda jsou v souladu s plány k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem, a o výhledech na snížení závislosti na přechodných opatřeních podle bodu 24, včetně opatření podle bodu 25, která byla přijata nebo se očekává, že budou přijata pojišťovnami a zajišťovnami a Českou národní bankou, zohledňující regulatorní prostředí České republiky.
Příloha č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb.
a) pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného,
c) pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění podle této části.
II. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.
III. Pojištění uvedená v bodě I písm. a) a b) a bodě II, která jsou spojena s investičním fondem.
IV. Trvalé zdravotní pojištění podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodu iv)směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES1).
V. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích.
VI. Umořování kapitálu založené na pojistněmatematickém výpočtu, kdy jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši.
VII. Správa skupinových penzijních fondů, případně včetně pojištění zabezpečujícího zachování kapitálu nebo platbu minimálního úrokového výnosu.
VIII. Činnosti podle čl. 2 odst. 3 písm. b) bodu iii)směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES1).
IX. Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet.
b) s plněním povahy náhrady újmy,
b) s plněním povahy náhrady újmy,
d) soukromé zdravotní pojištění.
3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech
4. Pojištění škod na drážních vozidlech.
5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.
6. Pojištění škod na plavidlech
7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.
8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených
d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava),
f) sesuvem nebo poklesem půdy.
9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími.
10. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající
a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,
c) z provozu drážního vozidla.
11. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.
12. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.
13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za újmu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12
a) za újmu na životním prostředí,
b) za újmu způsobenou jaderným zařízením,
c) za újmu způsobenou vadou výrobku,
14. Pojištění úvěru
a) obecná platební neschopnost,
16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících
c) ze špatných povětrnostních podmínek,
f) z nepředvídaných obchodních výdajů,
h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,
i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,
j) z ostatních finančních ztrát.
18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním.
a) „Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví uvedená v části B bodech 1 a 2,
b) „Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 3, 7 a 10,
c) „Námořní a dopravní pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 4, 6, 7 a 12,
d) „Letecké pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 5, 7 a 11,
e) „Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám“ pro odvětví uvedená v části B bodech 8 a 9,
f) „Pojištění odpovědnosti za újmu“ pro odvětví uvedená v části B bodech 10, 11, 12 a 13,
g) „Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví uvedená v části B bodech 14 a 15,
h) „Souhrnné neživotní pojištění“ pro všechna odvětví uvedená v části B bodech 1 až 18.
Příloha č. 2 k zákonu č. 277/2009 Sb.
Rozdělení pojistných odvětví pro výkaznictví pojišťoven
I. Pojištění uvedená v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou pojištění uvedených v bodech II až IV a VII.
II. Pojištění uvedená v části A bodu II přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
III. Pojištění uvedené v části A bodu IV přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
IV. Trvalé zdravotní pojištění.
V. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích.
VI. Činnosti uvedené v části A bodu VI přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
VII. Správa skupinových penzijních fondů uvedená v části A bodu VII přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
VIII. Činnosti uskutečňované pojišťovnami uvedené v Kapitole 1, Hlavě 4, Knize IV francouzského „Code des Assurances“.
IX. Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy sociálního pojištění, pokud je prováděno nebo řízeno pojišťovnou na její vlastní účet v souladu s právní úpravou členského státu.
X. Úrazové pojištění a pojištění v případě nemoci uvedené v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
XI. Pojištění s vazbou na motorová vozidla uvedená v části B bodech 3, 7 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
XII. Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám uvedená v části B bodech 8 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
XIII. Pojištění škod na drážních vozidlech, letecké, námořní a dopravní pojištění uvedená v části B bodech 4 až 7, 11 a 12 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
XIV. Všeobecné pojištění odpovědnosti za újmu uvedené v části B bodu 13 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
XV. Pojištění úvěru a pojištění záruky uvedená v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
XVI. Ostatní pojištění uvedená v části B bodech 16, 17 a 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
1) Směrnice Rady 91/371/EHS ze dne 20. června 1991 o provedení
Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou
konfederací o přímém pojištění jiném než životním.
Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES ze dne 29. června 1995,
kterou se mění směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS o úvěrových
institucích, směrnice 73/239/EHS a 92/49/EHS o jiném než životním
pojištění, směrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS o životním
pojištění, směrnice 93/22/EHS o investičních podnicích a
směrnice 85/611/EHS o subjektech kolektivního investování do
převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic
Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES, 2002/83/ES a
2009/65/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze
dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o
doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a
investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně
směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS
a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a
2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady
2005/1/ES, 2008/25/ES a 2010/78/EU.
Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o
zprostředkování pojištění. Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne
13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s
muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich
poskytování. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze
dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS,
85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského
parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES,
2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační
struktury výborů pro finanční služby, ve znění směrnice
2009/65/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze
dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a
směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde
o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní
posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním
sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze
dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z
provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro
případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované
znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze
dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací
činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU a
2014/51/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze
dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES,
2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor
nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.
2) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 155/1995 Sb., o
důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s
jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č.
340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního
pojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států,
které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském
prostoru, na území České republiky a o změně zákona č.
48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 248/2008 Sb.
Zákon
č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém
penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 41a a násl. zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 128 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 3 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
7) Bod 6 oddíl A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES.
11) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb.
12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
18) Čl. 56 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 týkající se životního pojištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/101/ES.
32) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
34) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.
37) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění zákona č. 347/2005 Sb.
40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 6. září 2009 o ratingových agenturách.
Zákon o pojištění obsahuje definici všech typů pojištění včetně životního a neživotního pojištění. Dále obsahuje určení výše základního kapitálu pojišťovny, který je rezervou pro vyplacení pojistných událostí. Ten je u životní pojistky stanoven na minimálně 500 milionů korun.
Zákon o pojištění je komplikovaný a dlouhý dokument. Chcete-li v tomto ohledu poradit, doporučujeme se obrátit na některou právní kancelář. V případě, že přemýšlíte o životním pojištění a chcete vybrat to nejlevnější, vyplňte formulář nahoře a nechte si od našeho specialisty srovnat životní pojišťovny v ČR.
Diskuze a zkušenosti
Honzik k Zákon o pojištění:
Nevíte jestli se tento zákon vztahuje i na finanční poradce?
xxx k Zákon o pojištění:
Přiznejte se, kdo jste ten zákon četl lol. Podle mě ho neznají ani samotní pojišťováci...
Vložte Váš komentář, zkušenosti / recenze
Zákon o pojištění
Pokud Vás možnost uzavření životního pojištění, které umožňuje daňové úlevy a slevy zaujalo, vyplňte formulář nahoře. Kontaktuje Vás naše operátorka a sjedná Vám schůzku s naším specialistou na životní pojištění.
- Komerční banka životní pojištění
- ČSOB pojištění
- ING životní pojištění
- NN životní pojištění
- ČPP pojištění
- Kooperativa životní pojištění
- Česká spořitelna životní pojištění
- Generali Česká pojišťovna pojištění
- Unicredit bank životní pojištění
- Flexi životní pojištění
- Metlife životní pojištění
- Allianz pojištění
- Wüstenrot životní pojištění
- Uniqa životní pojištění
- SV životní pojištění
- Maxima životní pojištění
- D.A.S. pojištění právní ochrany
- Union cestovní pojištění
- ERV cestovní pojištění
- BNP Paribas Cardif pojišťovna
- Hasičská pojišťovna životní pojištění
- Raiffeisen životní pojištění
- Moneta životní pojištění
- Direct pojištění
- Mutumutu životní pojištění
- Simplea životní pojištění
- Pillow životní pojištění
- Slavia pojištění
- Youplus životní pojištění
- Pojišťovna VZP životní pojištění
- Halali pojišťovna
- Modrá pyramida životní pojištění
- Poštovní spořitelna životní pojištění
- Era životní pojištění
- Conseq penzijní společnost
- Rentea penzijní společnost
- Podílové fondy srovnání
- Trigea nemovitostní fond
- Rizikové životní pojištění
- Investiční životní pojištění
- Doplňkové penzijní spoření
- Srovnání výnosů penzijních fondů
- Poplatky u doplňkového penzijního spoření
- Důchodové spoření srovnání
- Penzijní připojištění
- Důchodové životní pojištění
- Životní pojištění placené zaměstnavatelem
- Pojištění podnikatelů
- Pojištění podnikatelských rizik
- Příspěvek státu životní pojištění
- Životní pojištění online
- Úrazové pojištění
- Nemocenské pojištění
- Pojištění pracovní neschopnosti
- Pojištění schopnosti splácet
- Pojištění hypotečního úvěru
- Pojištění výpadku příjmu
- Pojištění ztráty zaměstnání
- Pojištění hospitalizace
- Nejlevnější životní pojištění
- Nejvýhodnější životní pojištění
- Komerční pojištění
- Pojištění zaměstnanců
- Neživotní pojištění
- Pojištění internetových rizik
- Pojištění kybernetických rizik firem
- Pojištění proti válce
- Druhy investování a spoření
- Hypoteční kalkulačka
- Pojištění dětí se spořením
- Pojištění pro děti
- Úrazové pojištění pro děti
- Pojištění miminek
- Spoření pro děti
- Sociální a zdravotní pojištění za dítě
- DPH u pojištění
- Pojištění majetku
- Typy majetkových pojištění
- Pojištění nemovitostí a budov
- Pojištění domácnosti
- Pojištění družstevního bytu
- Povodňové mapy
- Srovnání pojištění odpovědnosti
- Pojištění na blbost
- Pojištění odpovědnosti zaměstnance
- Pojištění odpovědnosti úředníka
- Pojištění odpovědnosti podnikatele
- Pojištění odpovědnosti jednatele
- Pojištění domácích mazlíčků
- Pojištění psa
- Rodinné pojištění
- Druhy pojištění
- Počet klientů pojišťoven
- Počet klientů životních pojišťoven
- Pojišťovny v ČR
-
Životní pojišťovny v ČR
-
Recenze pojištění odpovědnosti
-
Recenze penzijních společností
-
Recenze životních pojištění
-
Životní pojištění slovníček
-
Články o pojištění
-
Kontakt